Za loňský rok skončil důchodový účet v rekordním schodku cca 70 miliard. Zároveň téměř každý druhý novopečený důchodce odchází do starobního důchodu předčasně (45 tisíc ze 104 tisíc). Řekněme si na rovinu, že návrh reformy vypadá tak, jak vypadá i proto, že vláda musí řešit tenhle nečekaný tlak na první pilíř. Místo nadávání vládě se zeptejte Vašeho souseda, proč šel do předčasného důchodu. Protože i každý z těchto lidí, kteří předčasně přestávají do systému přispívat a naopak začínají čerpat pomáhá roztahovat nůžky mezi příjmy a výdaji penzijního účtu.
Jenže nadávat tady vládě je mnohem jednodušší, než vynadat sousedovi.
Řekněme si na rovinu, žádný návrh nebude ideální, ale tento je krokem správným směrem s cílem stabilizovat penzijní účet na pár desítek let dopředu. Já bych se taky nezlobil, kdybych do důchodu už ted odešel a pobíral co nejvyšší procento stávajícího platu. Boužel, trojčlenka to říká jasně, žádné jednodcuché řešení, které nikoho nebolí, neexistuje.
Žádný, opravdu žádný penzijní fond z dlouhodobého hlediska nepřežije. Když do něj začne proudit méně peněz, než se z něj vyplácí, je jen otázkou času, kdy zkrachuje, nebo bude převzat jiným fondem, vždy ale za významných ztrát pro klienty.
Stačí se podívat, jak staré jsou penzijní fondy ve světě, kde se o to perpetuum mobile už hodně dlouho snaží.
Státní průběžný systém vždy musí být základ!
Představte si třeba celou generaci, které pak někdo řekne, pardon, nefunguje to, bohužel na penzi nemáte nárok!
Muzete tohle vaše tvrzení trochu rozvést? Existují dva typy penzijních fondů, tzv. DB (defined benefits, tedy kde mají podílníci právo na stanovený důchod). Tak existuje teoretické riziko krachu, pokud suma závazků (vyplácených důchodů) převýší hodnotu aktiv ve fondu. Tam stabilitu penzijního systému hlídají regulátoři jako je tomu u bank a ze stejných důvodů, jako hlídají stabilitu bank. Krach by měl celospolečnenské důsledky. Ohrožení britského systému DB penzijních fondů donutilo tamní centrální banku intervenovat a nakupovat britské vládní dluhopisy v září 2022. Od DB se svět penzijních fondů pomalu odklání, v našem regionu po revoluci už ani nevznikly.
Naše penzijní fondy jsou DC (defined contribution, víme kolik odvádíme ale nevíme, co za to dostaneme). Takový penzijní fond nemůže zkrachovat, protože nikomu nevyplatí víc, než odpovídá majetku podílníka ve fondu. Naše penzijní fondy sice nesou málo, ale jsou naprosto bezpečné. Za 30 let jsme tu neměli žádný krach ani žádné vytunelování, Važte prosím slova než zmáčknete “Enter”.
V článku je zmíněn "BNPP Europe Growth Cap C", tedy s dovětkem "Cap C", ačkoliv netuším co to přesně znamená, je z toho zřejmé, že je těch verzí fondu "BNPP Europe Growth" bude víc.
A kdyby ... Vás by mělo zajímat, zda ten fond přináší nějaký benefit, který ospravedlní vyšší náklady, ale na to si musí každý odpovědět sám.
Pointou článku je, že mnoho "aktivně" řízených fondů jen kopíruje index a nechává si platit desetinásobné poplatky za správu.
A já říkám, že metodologie toho výzkumu je špatná a celá řada nařčených fondů je ve skutečnosti prokazatelně aktivní a tedy nekopíruje index jak tvrdíte vy. Výzkumníci rezignovali na stadardní ukazatele, které měří míru aktivnosti. Vy říkáte, že ta analýza je možná fakticky špatná, ale kopala do správného místa a tak to asi bude v pořádku. To je pro mě neakceptovatelná úvaha.
Výše poplatků souvisí s distribučním modelem. Mám v nabídce 105 fondů a ETF, aktivních, systematicky spravovaných i pasivních. Nevidím tu žádnou zvláštní poptávku po těch levných, kde je distribuce odměněná jinak, případně pro samospotřebitele. Nejvíce se stále prodávají tzv. klasické třídy, tedy ty, kde se o významnou část správcovského poplatku dělíme s distributory. Velká část bohatství národa (1,3 bilionu korun) leží v instrumentu, do kterého analýza neférově kope. Milion a půl lidí je finančně nezávislejší díky svým dřívějším rozhodnutím si do podílových fondů odložit část prostředků. Odhaduju, že se výrobou a distribucí fondů živí nejméně 30 tisíc lidí v ČR, přispívají k HDP a analýza je nespravedlivě ostrakizuje hloupými argumenty.
Zásadně nesouhlasím s analýzou. Můj fond BNPP Europe Growth je složený ze 36 titulů (jeho benchmark index MSCI Europe ze 425 titulů), aktivní podíl se dlouhodobě pohybuje mezi 70-80 % (!!!), aktuálně cca 77%. Směrodatná odchylka se dlouhodobě pohybuje pod 5%, ale od roku 2021 vzrostla někam k 6,5%. Prezentaci fondu zájemcům pošlu. Vůbec nechápu, jak byl tento fond vybrán, v ČR se téměř neprodává. Rád si s autory promluvím o metodice, protože nařčení z klamání klientů považuji za lživá, minimálně za manipulativní a vyzývám Seznam.cz, aby nedával prostor neověřeným fámám.
V článku píšete “ Bohatá obec se totiž opakovaně spálila při zhodnocování peněz prostřednictvím fondů”. Nicméně pokud skutečně šlo o fondy, šlo výhradně o neregulované fondy. Právní status tzv. Fondů Shedlin neznam, ve druhem případě šlo o “fond” dle paragrafu 15 ZPKT.
Vaše zkratka poškozuje poctivé správce fondů. Pokud mi má paměť slouží, čeští investoři nepřišli o peníze v regulovaných fondech v důsledku zpronevěry, tunelování či jiného neoprávněného nakládání s prostředky investorů.
Prosím vyvarujte se zjednodusujicího označení “Fondy”, protože pod nim se muže skrývat leccos. A naopak leccos, co je ve veřejném prostoru označené jako fond jim ve skutečnosti není.
Jan Manak
BNPP Asset Management
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Fadni článek recyklujici roky známá fakta = promarněná šance přinést nějaký nový a inovativní pohled a zaujmout čtenáře. Škoda. Ale když si přečtu diskuzi pod článkem, tak to je teprve studie…. Už jen pohled na úroveň debaty by měl přesvědčit čtenáře, ze být s mnoha pisateli na jedné lodi a spoléhat se na první pilíř fakt nechceš.