• Článek plný nesrovnalostí, nejasností, nepřesností a generalizačních výroků. Pravděpodobně to lze připsat tomu, že byl sepsán na "na základě vlastního názoru a vlastní zkušenosti", což má asi stejnou validitu jako horoskop v bulvárním časopisu. Každopádně je otázkou, zda to není vlastně jen výlev někoho, kdo vůbec neví, o co jde a umí jen žvanit o tom, jak je k němu život nespravedlivý. Vždyť autorovi přece nikdo nebrání v tom, aby šel učit třeba na druhý stupeň a dělat tento lehký dream job. Možná pak zjistí, že vlastně spousta "benefitů" tohoto učitelského povolání nejsou v praxi taková hitparáda.

  • Chtělo by to ale v takových případech umět vidět situaci komplexně a kriticky. Nemůžeme přece podle pár případů, kde inkluze nefunguje úplně nejlépe, soudit celý koncept, protože pro spoustu žáků a studujících má zase naopak ve velkém množství situací inkluze pozitivní výsledek. O těch pozitivních výsledcích se ale často nedozvíme, protože se v médiích typicky dočteme jen o nafouknutých a lehce zavádějících dramatech, což pak může být dost zkreslující (zvlášť pro lidi, co neumí moc pracovat s informacemi a rádi se uzavírají do vlastní bubliny).

    Každopádně je také důležité se v každém případě podívat na důvody toho, proč inkluze někde selhala. Ono to třeba může být jenom tím, že selže lidský faktor. Například učitel neumí s inkluzí pracovat, škola pro ni vytváří nevhodné podmínky, škola a poradenská pracoviště nekomunikují a nespolupracují. Takových důvodů může být celá řada a jsou často spíše individuálního charakteru (pro tu jednu specifikou školu/třídu...), nikoliv systémového.

    Navíc v případě smýšlení nad tím, jestli je pro dítě vhodnější běžná škola nebo speciální se vám také může jednoduše stát, že u spousty dětí to bude někde "mezi". Kam s nimi? Kdo to rozhodne? Bude to prostě jen podle toho, jestli zrovna bude mít štěstí a natrefí na běžnou školu, která se ho bude chtít ujmout a rozvinout jeho potenciál? Nebo zakrní ve speciální škole, ale nebude nikomu pridělávat práci?