Ty Vaše plány jsou napadnutelné z mnoha hledisek. Prospěchové stipendium za prospěch je super nápad, dokud svůj pohled omezujeme. S trochou imaginace nám dojde, že do takového prospěchu vstupuje celá řada faktorů. Například nelze ignorovat to, že jsou některé obory prostě lehčí než jiné a že získat průměr 1,00/1,5 jde na některých oborech opravdu za daleko přívětivějších podmínek než třeba na medicíně. Také se může stát, že někoho stihnou během studia zdravotní problémy, které prostě zákonitě mohou jeho prospěch snížit, byt třeba reálnými znalostmi a dovednostmi převyšuje svůj ročník, a to jednoduše z toho důvodu, že známky ne vždy vypovídají o člověku, jelikož jejich podobu ovlivní spousta věcí. To by byl hrozně nespravedlivý a nefunkční systém. Samozřejmě můžeme argumentovat tím, že se můžou prumerove nároky pro vyplácení stipendia u náročnějších oborů snížit, ale tak pak přijde otázkou, co je teda ten náročnější obor a co ne. U medicíny, práva a matfyzu máme asi jasno, ale co třeba filozofie, lingvistika nebo sociologie? Tam už těžko říct.

Jedna věc je mít názor, věc druhá je jeho formulace a věc třetí je jeho vhodnost a relevance v daném tématu.

V první věci autorovi neupírám jeho nárok na to, aby někde svobodně vyjádřil svůj názor (Ačkoliv i to má své limity, které jsou v tomto případě dodrženy.). Tím pádem se nebojte, že bych někomu chtěl vyčítat, že se projevil.

Ve věci druhé mi nedává smysl, proč je potřeba "názor" formulovat těmito slovy s naprosto neskrývanou potřebou někoho cizího odsoudit a pranýřovat, a to samozřejmě bez znalosti jakéhokoliv kontextu. Hlavně si hnusně kopnout, že? V neposlední řadě také s nulovou úctou k zemřelému.

Ve věci třetí ale shledávám naprosto zbytečným komentovat hudbu zemřelého. Jak to s tím souvisí? Proč to sem musel autor napsat? Chtěl někomu ublížit nebo si vyléčit mindráček? Nebo třeba oboje? Fakt netuším. Není to vůbec k věci a už vůbec ne vhodné. Vůbec to nesouvisí s obsahem článku.

Abych to shrnul. Fakt, že někdo projeví názor (Ať už v tomto případě jakýkoliv), není pro mě osobně problém. Na základě výše předložených argumentů spíše nechápu, proč má někdo tu potřebu. Hádám, že si pán asi potřeboval ulevit od své frustrace tím, že do někoho bezdůvodně kopne, tak jsem vyjádřil svou naději v to, že se snad po tomto svém výlevu cítí lépe. I když o tom pochybuji, takováto snaha se přes písemnka zhojit má většinou spíše krátkodobý efekt. Snad máme tedy jasno, hezký den.

Tak jste si to napsal, snad se cítíte se sebou trochu líp.

Náš právní řád ovšem rozlišuje úmyslné zavinění a nedbalostní zavinění. Sice tam nebyl úmysl, ale může to být vyhodnoceno jako nedbalost, za což může být také udělen trest.

Je spíše horší fakt, že za znásilnění dítěte tu odchází lidé s podmínkou, ale za takovéto činy, které jsou ještě k tomu nehodou, je skoro i reálné, že ho do chládku pošlou, pokud má za sebou ještě nějaké vroubky z minulosti. Smutné.

Ale to, že se o tom dřív nemluvilo, resp. to nebylo vidět, neznamená, že se to nedělo. Ano, před 60 lety by to asi jen těžko někdo natočil na kameru a umístil na internet a asi jen těžko bychom se o tom dočetli na novinkách. Také bychom se asi jen těžko nechali lapit do sítě internetových algoritmů a nechali se přesvědčit, že je toto norma většinové společnosti. 😉

Na základě Vaší lehce útočné rétoriky soudím, že jsem asi zatloukl hřebíček a že nejspíše nemáte moc stabilní argumenty, tudíž je útok asi jediná pro Vás smysluplná strategie. Také je vidět, že porozumění psané formě jazyka také nebude asi Vaše doména. Já jakkoliv nepopírám, že už ze začátku nebylo několik věcí na celé té situaci podezřelé a bylo správné se ptát a dožadovat úplných a jasných informací. Na co já narážím je především fakt, že lidé si na základě vlastních přesvědčení dokreslovali, jak teda celá situace (ne)proběhla, a to ve chvíli, kdy ve veřejném prostoru nebyla žádná další podložená fakta zveřejněna. Tak kdo tady pak mate nebo mátl veřejnost? 😄

Je třeba si uvědomit, že prošetřování takových záležitostí asi neprobíhá úplně tak, jak si to vy představujete. Oni ty informace nedostanou naservírované na listu A4 s jasným závěrem. Ty informace chodí různě, zohledňují se různé alternativy a prošetřují různé aspekty, z čehož se pak udělají závěry. Je to do toho zapojena celá řada lidí. Samozřejmě bylo správné se domnívat, že pochybení nastalo. Nebylo správné ale fabulovat, v čem teda nastalo, dokud nedošlo k jasnému objasnění po uzavření prošetřování. Takové fabulace totiž akorát šířily paniku a lži ve veřejném prostoru. To, že se zrovna nějaký z těch rádoby internetových odborníků (ave Vy) v některých věcech trefil neznamená, že to původně nebyla čistě smyšlená hypotéza nepodložená jediným validním důkazem. Hezký středeční večer přeji. 😄

Ale stavět generalizující tvrzení na nějakých vlastních zkušenostech není vůbec funkční přístup. Kdybych měl nesnášet seniory jen proto, že jsem s nimi zažil špatnou zkušenost, tak bych už takhle mohl nesnášet všechny vrstvy společnosti. 😄

Tak pokud tu pracujeme s dojmy, tak můj dojem zase je, že se generace Z daleko více pídí po zdrojích informací a jejich ověřování. Daleko lépe to totiž umí než generace před nimi. Takže nevím, kde berete, že si Zetko nepotřebuje ověřovat fakta. Je ale tedy třeba říct, že článek právě píše o tom, jak je nesmyslné vytvářet generalizující stereotypy pro jednotlivé generace, protože nás nedefinuje rok narození, ale my sami. Není člověk z generace Z jako člověk z generace Z.

Není řeč o důsledku psychického problému, ale o přístupu k němu. Pokud bychom vycházeli z toho, že v minulosti byl přístup k duševním nemocem postaven na tom, že je to jedno velké tabu a ostuda, tak se to spíše stalo skrývanou a neřešenou věcí. Naše generace o tom hodně mluví, čímž si sice vysluhuje stigmatizační nálepku "Generace sněhových vloček", ale zase zvládne tímto přístupem spoustu těchto nepříjemných důsledků podchytit. To, že duševní problém nevygraduje v tragický konec, neznamená, že neexistuje.

Takové to, když článek píše o nemyslnosti generalizace a pod ním je tento komentář, jež tuto pitomost přesně zobrazuje. Děkujeme za názorný příklad toho, jak se to dělat nemá. 😄

Ale tady autor ukazuje právě absurditu tohoto tvrzení jako analogii k absurditě zobecňování rysů jednotlivých generací. Je asi třeba si článek přečíst znovu. :)

Až na to, že autoři komentářů (nejspíše jste tedy jedním z nich), kteří OD ZAČÁTKU zpochybňovali zásah policie, neměli v té době vůbec žádné informace, tj. všechno vyhodnocovali na základě svých dojmů a několika málo (i zkreslených) informací zveřejněných na internetu. To, že se dnes samozřejmě ví, že chyby byly skutečně napáchány je výsledkem až dlouhodobého prošetřování akce, které započalo několik dní po osudném dni. Dnes už tedy na ta tvrzení máme relevantní důkazy, tehdy tu jen delulu staříci křičeli svoje nepodstatné dojmy. Tak jako je tomu vždy... 🙂 Nezkoušel bych tu teď ze sebe dělat spasitele a proroka, to fakt ne.

No, mě by jen zajímalo, podle čeho chcete určit, jaký trest je teda násilný a jaký výchovný. Jak určit, který fyzický trest je tedy přiměřený výchovnému přestupku a který už ne. Kdo to určí? Jak to určí? Podle čeho to určí? Jak se to bude vyhodnocovat? Kdo to bude vyhodnocovat? Představte tedy nějakou metodologii, kterou nepůjde jednoduše slovíčkařením obejít. Šup. :D

Tak nám předložte relevantní empirické důkazy o tom, že potřeba dětských psychologů je vázána na styl výchovy. Já, pokud jsem se setkal v praxi s dětmi s duševním onemocněním, ve většině případů přicházely právě z prostředí, které pro jejich výchovu nebylo vůbec vhodné a určitě bylo na míle daleko stylu, který zde popisujete jako špatný. No, možná by se chtělo na věci podívat trochu jinak a neblábolit tupé generalizační soudy.

Článek plný nesrovnalostí, nejasností, nepřesností a generalizačních výroků. Pravděpodobně to lze připsat tomu, že byl sepsán na "na základě vlastního názoru a vlastní zkušenosti", což má asi stejnou validitu jako horoskop v bulvárním časopisu. Každopádně je otázkou, zda to není vlastně jen výlev někoho, kdo vůbec neví, o co jde a umí jen žvanit o tom, jak je k němu život nespravedlivý. Vždyť autorovi přece nikdo nebrání v tom, aby šel učit třeba na druhý stupeň a dělat tento lehký dream job. Možná pak zjistí, že vlastně spousta "benefitů" tohoto učitelského povolání nejsou v praxi taková hitparáda.

A to píši přesně kde, prosím? Jedna strategie nesmyslného shazování lidí Vám nevyšla, takže musíte zkoušet něco jiného? Naopak prezentovaná data ukazují skutečnost, že v porovnání se studenty jiných oborů není studentů v oborech studovaných běžně na filozofických fakultách příliš mnoho. Pokud mluvíme o genderových studiích (častý argument delulu staříků), tak počet studentů tohoto oboru v ČR byste napočítala na prstech obou rukou. Tak si můžete sama zkusit odvodit, jak moc takový počet studentů reálně ovlivňuje nějaký stav čehokoliv. 🙂 Na fildách se kromě toho vyučují převážně lingvistické obory (Znalost jazyků, zvlášť specifických, je v současné společnosti velmi cenná dovednost, a to především v případě, že jedinec umí víc než jen kostrbatý small talk - úroveň většiny samouků). Typicky je pak na fildách také studována psychologie, pedagogika, učitelské zaměření nebo sociální práce. Poslední 4 jmenované obory (především pak psychologie a sociální práce) jsou ve společnosti velmi potřebné, ač nedoceněné. Jejich absolutní absenci bychom ovšem značně pocítili. Ostatní studované obory na fildách, které mohou být dost specifické v závislosti na konkrétní univerzitě, jsou opět mikroobory, kde opravdu nestuduje ani tolik lidí jako v prvním ročníku na VŠE nebo ČVUT, takže jsou Vaše argumenty více méně zcestné a spíše než na realitu poukazují na Vaši potřebu si někde vylejt zlost, předsudky a zhojit komplexy. Ale tak samozřejmě, takové prozření od Vás nejspíše nemůžeme čekat. 🙂 Hezký den.

A instagram je instagram.

Až na to, že máte hrozně zkreslenou představu o tom, kolik studentů se vlastně hrne do humanitních oborů. Samozřejmě by bylo potřeba si položit otázku "Co je a není humanitním oborem?". Kdybychom to ale vzali jednoduše, tak na obory, které jsou běžně studované na filozofických fakultách chodí daleko (předaleko) méně lidí než třeba na ekonomicko-správní obory. Je jich dokonce i méně než lidí, kteří jdou studovat technické obory, učitelství nebo třeba zdravotnické obory. Takže jak přesně tento stav souvisí s filozofickými fakultami? No, asi nijak, že? Nehledě na to, že právě na technické a ekonomické obory se člověk dostane daleko lépe, protože tyto školy mnohdy berou hromadu studentů bez nutnosti složit přijímací zkoušku a v prváku si hezky povyhazují velké množství slabých kusů. Takže bych podle Vaší logiky snad spíše řekl, že tam se naopak ukazuje, kdo na školu má a nemá. Naopak snad ani nevím o oboru na filozofické fakultě, kam byste nemusela dělat přijímačky (leda za prospěch), tj. nevezmou tam každého. Samozřejmě tam také pár lidí vylítá (spíše ale ukončí studium sami). (zdroj: Odkaz 1  )

Nerozumím tomu, proč je zde potřeba degradovat "sociálně právní obor" (asi máte na mysli obor sociální práce), který je z úplně jiného soudku než ostatní humanitní obory. Je specifický především svým přesahem do praxe, kdy studenti sice nemají tolik studijních povinností jako medici, na druhé straně mají odborné praxe a studium je daleko více postaveno na seberozvoji a hlubokém samostudiu. To jim sice nebere tolik času jako medikům, ale zase mnoho lidí při studiu sociální práce pracuje v příbuzných oborech (na sociálního pracovníka potřebují přímo VŠ), z čehož následně velmi profitují jak v dalším studiu, tak v navazujícím pracovním uplatnění. Není na tom nic špatného, ty obory jsou takto povětšinou postavené. I studenti psychologie jsou ve výsledku často participováni na různých pracovištích, kde mají při studiu prostor se účinně realizovat a spolupracovat na různých projektech. Řeč je ovšem skutečně standardních oborech, kdy je student v 90 % času zahlcován haldou teorie (třeba 500 stran textu na předmět) bez jasného využití, aby ji pak přepapouškoval v 10 seminárkách, na 7 zkouškách a v 15 zápočtových testech. Tam je skutečně asi problém nacházet čas na smysluplnou a dobře placenou práci, pokud to člověk nechce honit 4 dny před zkouškovým. Kromě toho, jak jsem již naznačil výše, zrovna sociální práce je fakt úplně z jiné kategorie studijních programů...

Vy si opravdu myslíte, že lékaři berou hodně peněz? No, možná oproti těmto lidem někteří berou, ale určitě není jejich práce dostatečně ohodnocena. Navíc ve svém komentáři očividně znevažujete humanitní obory. No, například taková sociální práce (humanitní obor) je pro společnost více než pospěšná, ale sociální pracovník je mnohdy rád za těch 25 na ruku - to je brutálně podhodnocené. Takže není asi ani humanitní obor jako humanitní obor. :)