Musím říci, že můj komentář byl z pohledu laika. Dle Vašich komentářů usuzuji, že laik nebudete🙂. Psal jste, že zemětřesení nelze předvídat. Ale třeba přijde někdo, nebo možná už někde někdo je a dokáže přijít na to jak ten problém vyřešit. Jestli se mýlím, tak budu ráda za vysvětlení proč to nelze🙂.
Důvod, proč to nelze, je v tom, že ty zemětřesné jevy jsou definovány fyzikálními procesy, které jsou neuchopitelné pro svou komplexitu, rozhodující je úplně vše - od postavení Země v prostoru po distribuci teplot či ruptur v zemské kůře, která je sama o sobě v plném rozsahu nepoznatelná. Díky historii máme jen tušení, kde silné zemětřesení hrozí, ale nemáme možnosti, jak jej předem určit - čas, místo, rozsah, škody. I kdyby Vás někdo s předstihem několika vteřin informoval, Vaše reakce na to Vás může stát život, protože není dáno, co Vás může zrovna zachránit, zda výskyt v původním místě A nebo v novém místě B. Další problém je, že můžete být varována několikrát za rok a nic se Vám nestane a takový systém začne být brzy otravný. Nebo byste mohla pořád dokola zastavovat vlaky, což je kontraproduktivní, inspekci kolejových loží je třeba umět posuzovat opět velmi podrobně a v reálném čase. A nejen s ohledem na zemětřesení ale i s ohledem na sesuvy zemin apod.
I kdyby tento systém zachránil byť jenom jedem život, tak to má smysl. Kritizovat to umí každý, ale něco přínosného vymyslet a uvést to do praxe, už každý nedokáže. Za mě 👍.
A situace je natolik chaotická, že systém varování dokonce může smrt tisíců i zavinit, opět uvádím k pochopení rozměru složitosti problému, na který by i milion Geofyzikálních ústavů bylo krátkých ;-)
I kdyby tento systém zachránil byť jenom jedem život, tak to má smysl. Kritizovat to umí každý, ale něco přínosného vymyslet a uvést to do praxe, už každý nedokáže. Za mě 👍.
Jde o principiální hledisko, kdy hlášení vědmy z přilehlé vesnice paradoxně může také nějaký ten život zachránit, snad chápete :-)
Bohužel, naprostý nesmysl. Zemětřesení je natolik nepředvídatelný jev, že toto není prakticky využitelné. Co smysl dává je buď varování před tsunami (tam, kde hrozí) a nebo především stavění lepších budov, což ukázalo Turecko a řada dalších příkladů ze světa. Autor si musí uvědomit, že podobné hračky mají v dané relaci využití v akademické oblasti, nikoliv té praktické. Šetření odezvy budov by již praktické bylo. A co se daného autora týče, musí zapracovat i na vnímání světa jako takového, který není deskovitý (ví, o čem je řeč). Zemský povrch je velice komplikovaný, má tendence rupturovat, expandovat, téci. A vše se děje velmi lokálně, specificky, chaoticky. Autor nechápe rozměr složitosti systému Země, věří v deskovou tektoniku, což je lidský umělý konstrukt nemající nic společného s měřenou realitou. Až si tu složitost uvědomí, nebude mít podobné nápady. Případně je mít bude, ale uvědomí si, že jde jen o akademické výsledky do šuplíku, nikoliv praktický užitek. A nebo bude žít v iluzi deskové tektoniky, žít se základoškolskou ideou zemských desek řízených jako hodinový strojek.
Zemětřesení jsou výsledkem kombinace globální expanze Země a horizontálních toků, globální expanze přispívá ke vzniku lokálních ruptur, gravitace a teplotní gradienty v kůře zase k toku materiálu. Pochopitelně svou roli sehrává i působení Měsíce či změny zemské rotace apod. Jde o jevy, které nelze předpovědět, ale existují na denní bázi.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A pozor, zemětřesení není výsledkem pohybu a zasouvání desek. Zemětřesení je výsledkem korového toku, který se v Kalifornii děje prokazatelně zejména ve směru jih-sever. Horniny jsou tuhé, ale zároveň natolik prohřáté, že tečou podobně jako například proudí atmosféra, v případě hornin jde však o max. centimetry ročně, lokálně v případě kumulace napětí až o metry - to způsobí častá zemětřesení v různých hloubkách. Zároveň je potřeba přičíst faktor expanze Země, která se ale děje na úrovni milimetrů ročně. Desková tektonika, tedy překonaný virtuální konstrukt, s tím pochopitelně nemá jakékoliv dočinění.