Blahopřeji k bronzu paní Nikole a nejvíce oceňuji jakým jsou vzorem pro mladou generaci. Mám na mysli rodinné klima, pohodu v situaci, kdy není jednoduché udržet formu a okolní tlak nejen médii, ale i různých závistivých pochybovačů, kteří většinou nic nedokázali, tak to nám paní Nikola s panem Petrem ukazují, jaký mají čistý lidský charakter a co společně dokáží. Za to patří velké poděkování .
Velmi korektní hodnocení situace k vyjádření trenéra Zadiny. Čtu a sleduji hokejová vyjádření expertů k aktuálnímu dění a pan Antoš nikdy nikomu neublížil, neboť velmi dobře umí pojmenovat a vyhodnotit k aktuálnímu dění v hokeji, co je za hranou a co naopak je dobrý počin. Pokud si však pan Zadina myslí, že zrovna on má právo mediálně k tomuto neobjektivnímu hodnocení, tak je to pro mně zklamání. Chápu, že spíše jde o selhání, kdy jste pod obrovským tlakem, nejen majitele, ale média, veřejnosti fanoušků a strach z neúspěchu, no a pak rychleji mluvíte než rozumně kladete slova a diplomatická vyjádření, která zkušení trenéři zvládají.
Mám velmi špatnou zkušenost a už nikdy s cestovkou. Vše jsem na místě zdokumentoval, delegát podepsal na místě samém reklamační protokol, následně jsem požadoval alespoň finanční kompenzaci. Cestovka má své právníky a to zdokumentované začali zpochybňovat a to, že vám delegát na místě podepíše reklamační protokol, to dělá jen proto, aby vás zklidnil a nepodal hromadnou reklamaci z dalšími klienty. On totiž následně po skončení zájezdu prohlásil, že protokol podepsal, ale pouze jeho převzetí za cestovku, ale nesouhlasí z jeho body. Řešeno i přes ČOI, smírčí řízení, vše se časově prodlužuje a nakonec zjistíte, že slavná ČOI je vlastně k ničemu, neboť sice s vámi pěkně komunikuje, ale nemůže nic a když žádáte o nezávislé právní posouzení, tak okamžitě reagují, že nemohou a musíte podat žalobu sám. Takže musím konstatovat, že je to státem a z našich organizací placená služba úředníků, kteří jsou jen rétoři, kteří za nic neručí a nic neřeší. Za tu dobu dokazování jsem to nakonec vzdal, neboť jenom sepsání před žalobní výzvy v právní kanceláří stojí balík peněz.
Tady je vidět, jak ty nižší soudy pracují a pokud ten postižený nemá nejen zdravotně, ale i psychicky sílu hájit svoje právo na spravedlivý proces, tak se ani nemusí dožít spravedlivého posouzení u Ústavního soudu. Jak ten chlap a jeho rodina musela ekonomicky strádat a co musela všechno řešit? Toto je jeden z příkladů, kdy se sice horník domohl spravedlnosti, jen co vše musel prožít...
Včera jsme se vrátili z Omiše, kde jsme byli i s dcerou a vnuky. Čtyři dospělí a dvě děti. Ubytování v soukromí velmi dobré, parkování před domem, k dispozici u moře jen pro ubytované prostor s posezením, grilem a příjemný stín. Ceny nejsou nijak přehnané a tuňák na grilu, vysoký kousek, 200gr. s přílohou zeleniny 22,-EURO, ráno hned do pekárny, která byla cca 300m od nás a ta vůně, výběr.. moře čisté, pláže poloprázdné a nikdo si tam nedovolí přijít se psem a koupat ho tam. A co je hlavní, k nám se místní chovali velmi přátelský a vnukům když jsme byli v restauraci nebo na kafíčko, tak nějaká pozornost, prostě příjemní, což mně mnohdy chybí. Co je na celém pobytu mínus, že jsem odjížděl jako do - cent a dnes jsem zjistil, že jsem se vrátil s tělesnou váhou 103kg, tedy za deset dnů 5kg. nahoru a to je ten klid, pohoda s vnuky a bez nervů.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Po sametové revoluci se výrazně podcenila výuka předmětů, které jsme na základních školách měli. Kluci v zimním období měli tkz. dílny a po roztání sněhu pak pozemky, no a děvčata vaření. Výpěstky ze školního pozemku zpracovala školní jídelna a takové maliny a jahody jsme většinou snědli. Mám na to pěkné vzpomínky, první vyrobené krmítko pro ptáčky a nebo svoz hnoje na starých kolečkách z nedalekého kravína na školní pozemek. Na střední škole pak brigády na sběr brambor, svoz slámy nebo lnu. Toto nám pomohlo i k lepší fyzické kondici a hlavně jsme se lépe poznali a posilovalo se přátelství uvnitř třídy. Naši rodiče toto podporovali a když jsme měli k tomu připomínky a nemístné kecy, tak rezolutní stanovisko znělo, že ti to neuškodí a poznáš jak je těžké něco vypěstovat a budeš si toho více vážit a už svačinu nikdy nehodíš do potoka. Změna v ekonomické oblasti a životní styl v dnešní době způsobuje, že se to mladí nemají šanci naučit až na vyjímky, kde se v rodině něco pěstuje a nebo mají k tomu vztah. Také však pořád platí pravidlo, které říkala moje babička, tedy když se chce a děláš to s nadšením, tak to jde...
3 odpovědi