Podle vás se asi nic nestalo. Vůbec nechápete smysl diskuze. Vždy je dobré, když máme alespoň základní dovednosti a povědomí v různých oblastech běžného života, což nám umožňuje následně zaujmout relevantní názor, kdy to máme zažito ze své praxe osobně. Já se vůbec nevyjadřuji k tématům, které bych ze své životní kariéry prakticky nezažil a ta moje byla opravdu bohatá a jsem za to velmi rád, neboť jsem prošel od výrobní sféry zámečníka, báňského zachranáře, provozního technika na dole a po uzavření šachet pak následně v soukromé firmně, kde jsem pracoval a získal velké poznatky v oblasti prodeje technického textilu a výrobků z těchto materiálů. Procestoval mnoho zemí Evropy, neboť export našich výrobků do zemí EU dosahoval přes 60% našich tržeb, poznal mnoho solidních lidí, klientů, ale naopak i vychytralých manipulátorů. Vždy mně moje maminka učila, že když něco dělám, tak se mám snažit veškeré činnosti dělat co nejlépe dovedu a tohoto se držím celý život. Tedy jsem rád, že si umím sám vyrobit a posvařovat vstupní branku na pozemek a mnoho jiného, vypěstovat trochu brambor, zeleniny a ovoce nejen pro sebe, ale i pro vnoučata a tedy aktivně užívat stáří. Víte, ono mně hřeje i to, když mně soused nebo někdo ze spoluobčanů ve vesnici požádá o pomoc, nebo radu a už jen pocit, že vás někdo potřebuje a vy mu pomůžete.... Tady u nás to zatím děláme bez velkých keců a platí, že pokud mohu a znám, tak pomůžu a pořád tu platí ten vesnický barter, tedy za flašku, plato vajec, cep dobré tlačenky nebo koš hrušek.... Toto těžko pochopíte neboť vy ani nevíte a ani neznáte....

Po sametové revoluci se výrazně podcenila výuka předmětů, které jsme na základních školách měli. Kluci v zimním období měli tkz. dílny a po roztání sněhu pak pozemky, no a děvčata vaření. Výpěstky ze školního pozemku zpracovala školní jídelna a takové maliny a jahody jsme většinou snědli. Mám na to pěkné vzpomínky, první vyrobené krmítko pro ptáčky a nebo svoz hnoje na starých kolečkách z nedalekého kravína na školní pozemek. Na střední škole pak brigády na sběr brambor, svoz slámy nebo lnu. Toto nám pomohlo i k lepší fyzické kondici a hlavně jsme se lépe poznali a posilovalo se přátelství uvnitř třídy. Naši rodiče toto podporovali a když jsme měli k tomu připomínky a nemístné kecy, tak rezolutní stanovisko znělo, že ti to neuškodí a poznáš jak je těžké něco vypěstovat a budeš si toho více vážit a už svačinu nikdy nehodíš do potoka. Změna v ekonomické oblasti a životní styl v dnešní době způsobuje, že se to mladí nemají šanci naučit až na vyjímky, kde se v rodině něco pěstuje a nebo mají k tomu vztah. Také však pořád platí pravidlo, které říkala moje babička, tedy když se chce a děláš to s nadšením, tak to jde...

Krátká paměť, těch excesů vůči Vitkám bylo ze strany Sparty více. Hrál se rozhodující zápas o mistra ligy v Ostravě a po první třetině rozhodujícího zápasu, kdy Sparta vedla, si pohár z vystaveného místa vzali Sparťani na svoji střídačku a Franta Černik to musel řešit a to že hráči Vítkovic přijeli z Prahy s průjmovým problémem, to též bylo podivné. Je to sice historie, ale ta přehnaná rivalita vůči protěžované Spartě byla vždy. Poslední ukázka jak se zametá s kluby na Moravě je případ Hradce..., ale souhlasím, že Krejčík si to nezasloužil..

Dobře napsáno a plně souhlasím. Také mu přeji psychikou pohodu a je excelentní bruslař, dobrý instinkt a k tomu sympaťák, tak Jakube hobluj ty chasníky v NHL a věřím, že budeš znovu jedním s lídrů v repre....

Osobně mám názor, že pan Klus svými názory umí manipulovat lidi bez pevného názoru na daný problém. Já už ho ani nesleduji a neposlouchám. Nesleduji ani jeho pěvecké počiny, natož divadelní a filmové. Pokud však bude mít svoje fanoušky a názorové příznivce, tak se poveze na vlně popularity. Má právo na vlastní názor jako každý z nás a to, že neunese kritiku od chlapa s jasným názorovým postojem a je schopen řešit toto právní cestou jen ukazuje jeho pravou tvář.

Blahopřeji k bronzu paní Nikole a nejvíce oceňuji jakým jsou vzorem pro mladou generaci. Mám na mysli rodinné klima, pohodu v situaci, kdy není jednoduché udržet formu a okolní tlak nejen médii, ale i různých závistivých pochybovačů, kteří většinou nic nedokázali, tak to nám paní Nikola s panem Petrem ukazují, jaký mají čistý lidský charakter a co společně dokáží. Za to patří velké poděkování .

Pan Aleš byl výborný hokejista, sympaťák a na ledě neskutečně chytrý hráč. Proto mu přeji vše dobré a pohodový život s rodinnou a přáteli.

Velmi korektní hodnocení situace k vyjádření trenéra Zadiny. Čtu a sleduji hokejová vyjádření expertů k aktuálnímu dění a pan Antoš nikdy nikomu neublížil, neboť velmi dobře umí pojmenovat a vyhodnotit k aktuálnímu dění v hokeji, co je za hranou a co naopak je dobrý počin. Pokud si však pan Zadina myslí, že zrovna on má právo mediálně k tomuto neobjektivnímu hodnocení, tak je to pro mně zklamání. Chápu, že spíše jde o selhání, kdy jste pod obrovským tlakem, nejen majitele, ale média, veřejnosti fanoušků a strach z neúspěchu, no a pak rychleji mluvíte než rozumně kladete slova a diplomatická vyjádření, která zkušení trenéři zvládají.

Nerad bych dělal předčasné závěry, ale pan Stočes byl velmi loajální k panu Kaderkovi, takže spíše platí pořekadlo "z louže pod okap"...., nechce se věřit, že i on nevzal nějakou malou domů, možná se mýlím.

Vážený pane, pokud máte modrou knížku, tak potom chápu vaše hodnocení a znevážení vojenské služby za komančů jak píšete. Věřte, že se běžný voják ve druhém roce služby neválel. A k dnešnímu stavu v oblasti obrany státu mám tento názor. Do profesionální armády, která se začala budovat po revoluci, je investováno stále více a nakonec nesmíme ani opomenout na výhody, které mají ve formě výsluh po odchodu od armády současní vojáci. Přece není čestné, aby bývalé vojenské špičky (nejedná se jen o ty co sloužili v armádě) v době, kdy mají výsluhy pracovali u firem nebo ve státním sektoru na vysokých postech jako manažeři, členové správních a dozorčích orgánů atd... Ty finance za tu jejich práci si asi zaslouží, ale v tomto případě by neměli mít nárok na výsluhu, pokud ty jejich příjmy k výsluze přesáhnou ročně více jak průměrný roční plat v Česku. Po vstupu do aliance NATO jsem se domníval, že budeme společně chráněni a vojenská obraná strategie bude řešena v rámci této aliance, ale z historie víme, že na to nelze spoléhat a Mnichov nám to jasně ukázal. Už v minulosti jsem poukazoval na to, kolik máme státem placených specialistů, kteří by mohli být začlenění a tedy částečně zaškolení pro případnou obranu státu. Tady mám na mysli naši policii, hradní stráž, státem placené specialisty pro ochranu politiků, vězeňská služba a v týlu hlavně profesionální hasiče atd.. Již mnoho let se praktikuje integrovaný záchranný systém, tak proč se nesnažíme o integrovaný obranný systém s využitím specialistů, kteří jsou k dispozici? Tolik jen pro vás z pohledu selského rozumu a nemám modrou..

Švédský tým na tomto mistrovství očekával více a tak frustrace překračuje toleranci a respekt. Ano, názor mohou mít, ale jejich ignorace při hymně Norska na stupních vítězů, kdy nesundal jejich reprezentant pokrývku hlavy, hovoří samo za sebe.

Vážený Martine, školit nikoho nemusíte. Možná by stačilo připomenout, kolik vlastně máme zdravotních pojišťoven a pokud si dobře pamatuji, tak každá dle výročních zpráv hospodaří s kladným výnosem a to proto, aby se výkonným manažerům mohl vyplatit roční bonus. V kontrolních úřadech jsou nominováni zástupci státu, většinou podle politických stran, takže polemizoval o tom, že vlastně nejde pomoci a ještě bez empatie k rodičům je neetické. Možná by jste jinak školil, pokud by to bylo vaše dítě, případně vnuk, což vám nepřeji. Proto schvaluji postup právního zástupce, aby veřejnost dostala více informací co, jak, jací a pro koho vlastně mají sloužit manažeři na řídících postech pojišťoven. Tento stav je dlouhodobý a etický kodex je pokřivený politickým vedením, které nemá odvahu řešit stav ve zdravotnictví, neboť zde funkční klientelismus využívají ve svůj prospěch.

Tichou vzpomínku na hokejistů a chlapa, který zůstane v mé paměti. Upřímnou soustrast rodině s blízkým.

Mám velmi špatnou zkušenost a už nikdy s cestovkou. Vše jsem na místě zdokumentoval, delegát podepsal na místě samém reklamační protokol, následně jsem požadoval alespoň finanční kompenzaci. Cestovka má své právníky a to zdokumentované začali zpochybňovat a to, že vám delegát na místě podepíše reklamační protokol, to dělá jen proto, aby vás zklidnil a nepodal hromadnou reklamaci z dalšími klienty. On totiž následně po skončení zájezdu prohlásil, že protokol podepsal, ale pouze jeho převzetí za cestovku, ale nesouhlasí z jeho body. Řešeno i přes ČOI, smírčí řízení, vše se časově prodlužuje a nakonec zjistíte, že slavná ČOI je vlastně k ničemu, neboť sice s vámi pěkně komunikuje, ale nemůže nic a když žádáte o nezávislé právní posouzení, tak okamžitě reagují, že nemohou a musíte podat žalobu sám. Takže musím konstatovat, že je to státem a z našich organizací placená služba úředníků, kteří jsou jen rétoři, kteří za nic neručí a nic neřeší. Za tu dobu dokazování jsem to nakonec vzdal, neboť jenom sepsání před žalobní výzvy v právní kanceláří stojí balík peněz.

Nejspíš nemá cenu diskutovat se sebestředným borečkem. Ten případ tam byl popsán a pokud se už toto stalo, tak by následky nemělo nést dítě a pět let už je dlouhá doba pro to dítě. A jen ještě poznámka k vám pane Jotere, že vy sám jako chlap asi potřebujete čas a životní poznání, aby jste dozrál nejen lidsky, ale i empatickým chápáním k životním situacím a nejde vše řešit jen sobecky pro svůj klídeček.

Ano, muž s velkým srdíčkem a jasným vzkazem pro ostatní. Základ výchovy a lásku uvnitř rodinného života určitě načerpal od rodičů a kéž by tady bylo více takových chlapů....

Tady je vidět, jak ty nižší soudy pracují a pokud ten postižený nemá nejen zdravotně, ale i psychicky sílu hájit svoje právo na spravedlivý proces, tak se ani nemusí dožít spravedlivého posouzení u Ústavního soudu. Jak ten chlap a jeho rodina musela ekonomicky strádat a co musela všechno řešit? Toto je jeden z příkladů, kdy se sice horník domohl spravedlnosti, jen co vše musel prožít...

Včera jsme se vrátili z Omiše, kde jsme byli i s dcerou a vnuky. Čtyři dospělí a dvě děti. Ubytování v soukromí velmi dobré, parkování před domem, k dispozici u moře jen pro ubytované prostor s posezením, grilem a příjemný stín. Ceny nejsou nijak přehnané a tuňák na grilu, vysoký kousek, 200gr. s přílohou zeleniny 22,-EURO, ráno hned do pekárny, která byla cca 300m od nás a ta vůně, výběr.. moře čisté, pláže poloprázdné a nikdo si tam nedovolí přijít se psem a koupat ho tam. A co je hlavní, k nám se místní chovali velmi přátelský a vnukům když jsme byli v restauraci nebo na kafíčko, tak nějaká pozornost, prostě příjemní, což mně mnohdy chybí. Co je na celém pobytu mínus, že jsem odjížděl jako do - cent a dnes jsem zjistil, že jsem se vrátil s tělesnou váhou 103kg, tedy za deset dnů 5kg. nahoru a to je ten klid, pohoda s vnuky a bez nervů.

Tak to je pech. Moc celému příběhu nevěřím. Jsme v Omiši a vše v pohodě, pláže neobsazené, super voda, sprchy zdarma a žádný problém

Obdivuji to hodnocení trenéra mladého hráče Nečase. S pokorou, uznáním lidských hodnot a zkušenostmi, tomu fandím a více takových lidí i objektivních mladých sportovců.