„Buď přímo za řidičem, nebo na konci vlaku, pokud s nimi cestuje druhý řidič, jako je tomu v Tokiu,“ - pro obousměrně jezdící metro geniální myšlenka. :-)

Řešení problémů s pražskou dopravou je řešením následků, nikoli příčin.

Kulička položená na kolejnici mohla při najetí neodskočit proto, že mohla být uložena ve styku kolejnic, mezi kterými bývá mezera. Poškozené kolo vozidla pak nutno osoustružit. Výše škody na kolejnici mohla být způsobena tím, že šlo o LIS (lepený izolovaný styk např.: Odkaz   - u nového by se tedy mezera vyskytovat neměla...) Při výměně LIS se vyříznou třeba 2 metry a nový LIS se přivařuje termitem. Tzn. materiál, práce, omezení provozu výlukou...

"Obáváme se, že zrušení daně povede ke zvýšenému užívání plastů a návratu normálu..." - takže aktuálně jsou v nenormálu?

Takže Modrá posun nebo mirage? :-)

Křišťál, svatý, křišťál, svatý, křišťál, svatý, křišťál, svatý. Akorát támhle vzadu, to je snad jediná výjimka, sedí dva svatí vedle sebe.

Autor je mimo. Pokud někdy ochutnal debrecínku tehdy a srovnal ji s tou dnešní, musel by si sám nafackovat...

Opět velmi zajímavá reportáž. 🙂 Opět vyšperkovaná nesmyslem v komentáři. 🙁

Ohýbání "kolejnic" se děje na každé výhybce i v ČR. Dříve sice existovaly výhybky čepové, kde se jazyk výměny otáčel v čepu, ale dnes jsou všechny s jazykem pružným, který se při přestavování (změně směru jízdy) ohýbá tam a zpět i bez "žhavení a bušení v železárnách". Viz např. Odkaz   .

Kolejnice se běžně ohýbají i ve směru svislém - při zdvihání jeřábem (nejčastěji ve formě kolejového pole, tedy dvě kolejnice spojené pražci) či při sanaci kolejového lože ( např. Odkaz  ). Některé stroje při práci ohýbají kolejnici viditelně vertikálně i horizontálně najednou: Odkaz 1   .

A stanice, ze které vyjíždí vlaky na Rigi od západu (to je ta později zbudovaná linie), se jmenuje Arth-Goldau, respektive Art-Goldau Rigibahn.

Proč je, prosím, v článku z 16. října 2024 ilustrační foto plzeňské okružní křižovatky ve čtvrti Nová Hospoda z doby před cca 10 lety?

Jen o několik desetiletí unáhlený pokus o přestup na VRT v Nehvizdech. :-)

Blbne se nejen v Anglii: Odkaz  

Podle mapky a datumů u komety vepsaných tato letí ohonem napřed?

"Po revitalizaci, kdy se většina půd a vikářů uzavřela..." - chudáci vikáři. :-)

Pěkně to tu někteří rozebíráte. 🙂 Mně by více zajímal začátek: z čeho policisté nevyvratitelně odvodili, že ten "zahradník" je na cizím pozemku?

Zajímavý dokument Adama Gebriana: Odkaz 1  

Ušetříme a zbyde víc papíru na směrnice a vyhlášky. :-)

Pokud budou Němci kontrolovat i ty, co překračují jejich hranici směrem ven, je to dobrý krok. :-)

1) Kdo tvrdí, že dobírka je pro zákazníka jistota, ten je mimoň! Zkontrolovat obsah lze až po úhradě a převzetí zásilky, takže vám klidně pošlu cihlu. Jediná jistota dobírky oproti platbě předem je tedy doručení "krabice s něčím".

2) Jako prodejce mne nedůvěra zákazníka argumentujícího jistotou dobírky uráží. Jistota je pouze v tom, že je jistý a tedy dohledatelný prodejce (samozřejmě pokud je to IČO, nepředpokládám dobírku od fyzické osoby...). Ovšem zákazník je nejistý. Zásilky se dnes vydávají bez nutnosti předložit OP, jen na kód v SMS či mailu, tedy jméno i tel. číslo mohou být vymyšlené, vytvoření nového mailu na přijetí kódu pro vyzvednutí zásilky je otázkou minut. Navíc zákazníka nic nenutí zásilku na dobírku vyzvednout a každá nevyzvednutá dobírka je čistou ztrátou prodejce (náklady na balení a dopravu, čas nepočítaje).

3) Dobírka, i přes vyšší cenu, zůstává v oblibě u zákazníků, kteří nechtějí po platbě zanechat digitální stopu ve výpisu z účtu. Typicky dárek anebo hobby, které je třeba skrýt před manželkou. 🙂

Tolik z dlouholeté praxe odesilatele zásilek. Oponovat mi může ten, kdo jich odeslal aspoň 10 tisíc... 🙂

Více než o Švýcarsku článek vypovídá o autorovi....

Upravit rozměry tak, aby se to dalo nastěhovat do bytu a prodejní úspěch zaručen. 🙂