Populisticky líbivé opatření, v praxi ale naprosto hloupé a zbytečné.
Ty dálnice se musí dovybavit především dynamickým značením, které stojí nemalé finance. Časová úspora bude jen pár minut. Mnohem lepší by bylo za ty peníze raději postavit pár kilometrů dálnic navíc - to by řidičům ušetřilo mnohem více času.
A nechápejte mě špatně - rád jezdím i rychleji, po Německu je 160 km/h za rozumného provozu naprosto přiměřená rychlost. Ale abych uspořil alespoň půl hodiny, tak musím jet o 20 km/h rychleji minimálně 500km (v praxi ještě víc, protože čím rychleji jedete, tím častěji musíte brzdit). Navíc se stát snaží šetřit emise CO2 spoustou velmi drahých opatření. A pak se tady investují peníze, aby se CO2 emise zase zvedly? Kvůli 2-3 minutám? Naprostý ekonomický nesmysl.
Panu Duškovi díky za velmi podrobnou a věcnou analýzu. Většinou je ta diskuze vedena buď z naivního "zeleného" pohledu a nebo z přesně opačného, vše "zelené" zatracujícího. Skutečnost je, jak to v životě bývá, kdesi uprostřed. OZE jsou po určitout část roku velmi levné či dokonce "zadarmo" či za negativní ceny. Na druhou stranu, za "Dunkelflaute" nám OZE nejsou nic platné a musíme se vracet ke špinavým a problematickým zdrojům. JE je málo a jejich stavba bude trvat desetiletí a náklady na ně budou vysoké - a je naivní si myslet, že zůstane u těch již naplánovaných - v praxi vždy budou vyšší. Jaká řešení tedy máme?
Z mého pohledu je potřeba se mnohem intenzivněji zaměřit na ukládání energie - v různých formách. První možností jsou bateriové zdroje. Narozdíl od JE je lze budovat velmi rychle. Ty ceny nerostnou, ale naopak klesají. Není náhoda, že jejich kapacity v Německu rostou exponenciálně - v řádu stovek MWh. Osobně bych navrhoval, aby se investice do nových kapacit OZE dále silně podporovaly - ale zároveň by měly být podmíněny tím, že budou muset mít možnost ukládání energie na např. 2/3 své kapacity. Podle studie Frauenhofer je kombinace solární elektrárny + Akumulátor levnější než nová plynová elektrárna s porovnatelným výkonem. Další možností jsou jiné metody ukládání energie. Vodík by byl ideální, zatím ale dochází při jeho výrobě k velkým ztrátám a kapacity sice rostou, ale zatím velmi pomalu. Jsou ale jiné technologie: stračený vzduch v koulích na dně moře, zvedání závaží ... nápadů je hodně, povinné ukládání energie pro výrobce OZE by to jen urychlilo.
V poslední době jsem si již několikrát říkal, že by bylo dobré nehodnotit osoby jako takové ale konkrétní činy. Pak je snadnější říci, že některé Nohavicovy písně jsou prostně geniální, ale jiné jeho činy jsou přinejmenším problematické.
A když už někoho chceme posuzovat, tak počkejme, až dotyčný zemře. Nestavme nikoho živého na pediastal, protože nevíme, co přinese budoucnost. Arafat dostal nobelovku za mír, aby pak mírovou dohodu odmítnul... Proměna Elona Muska z vizionáře na Trumpova kašpárka. Ono to ani po smrti není jednoduché. Obdivovaný Martin Luther byl kromě myslitele a reformátora i velkým antisemitou.
Při pomyšlení na Nohavicu, při vzpomínkách na někdejší koncerty, kdy byl svět ještě v pořádku, je mi velmi smutno. Nevím, zda to všechno negativní kolem něj opravdu tak zamýšlel, nebo zda se po kritice toho, že si ponechá Putinův metál, začal ztrácet ve vlastní ješitnosti a zatvrzelosti až skončil kdesi mezi tzv. dezoláty, kam ale nepatří.
Jsem věřící. A věřím, že Ježíš pevně stojí na straně ublížených, zneužitých a diskriminovaných a že jsou po něj pokrytečtí cířkevní hodnostáři minimálně stejným zlem jako pokryteční farizeové. Naopak, ztratil jsem svou víru v katolickou církev. Je to nereformovatelný spolek erckonzervativních sil, kterým nejde o blaho bližních ale jen a jen o vlastní mocenské a majetkové zájmy.
Jako věřící jsem hledal "nový domov" a našel jej konverzí k evangelíkům. Ano, i tam je řada problémů a i tam se děly nějaké trestné činy. Ale nemá to systém jako u katolíků, pachatele kriminálních činů nechrání před zákonnou spravedlností, problémy se pojmenují a nezametají pod koberec.
Populisty a'la Babiš nemusím. Ale v jednom bodě má pravdu. Mladí nesmí politiku nechat starým. Na angažování se pro věci veřejné, nás všechny, jedno jestli v politické straně, v nějakém spolku, i jako jednotlivci není nikdy ani brzy ani pozdě. Mladí mají jiné priority, ale pak se rozhodování děje bez nich. A pokud ona Viky opravdu vstoupí do ANO, tak jí přeji, aby pochopila, že angažná neznamená přikyvování tomu, co nakecá starý Babiš.
Můj zubař žádné zuby netrhá. Pokud dojde k názoru, že je nutné zub vytrhnout, pošle své pacienty k zubnímu chirurgovi. Ty výhody jsou jasné - chirurg trhá zuby mnohem častěji než zubař a ví zkrátka lépe, jak na to. A pacient také dostane druhý názor - chirurg zkontroluje, zda je zub opravdu nutné vytrhnout.
Kdyby mi můj zubař řekl, že mi musí ven vícero zubů, tak si tu diagnózu jdu ověřit minimálně k druhému zubaři či zubnímu chirurgovi.
Zbabělost politiků pramení z nedůvěry vůči euru u stále dost početné části občanů. Kdyby se pořádalo referendum, je dost dobře možné, že euro zamítne a tím se cesta do eurozóny zazdí na velmi dlouhou dobu - viz Švédsko a Dánsko.
Ta skepse měla svá opodstatnění v dobách, kdy euro přijímalo např. Slovensko či Baltské státy. Hned po jejich vstupu došlo k finanční krizi v Řecku, která pak táhla dolů i mnohem větší ekonomiky jako Španělsko či dokonce Itálie. Od té doby se hodně změnilo. Ta měna funguje velmi úspěšně už přes dvacet let - tedy např. stejně dlouho jako Československá koruna v meziválečném období. Za tu dobu si euro prošlo řadou krizí a přesto je to stále velmi silná měna, silnější i než americký dolar. Výhody pro firmy nebo pro často cestující občany jsou nasnadě a často diskutované. Ale budou mít z přijetí eura výhody i "obyčejní lidé", kteří neobchodují se zahraničím a kteří moc necestují? Rozhodně budou a namísto neustálého posouvání je to potřeba stále vysvětlovat, aby lidé pochopili, že jsou odmítáním eura sami proti sobě. Přes všemožné výkyvy - inflace je dlouhodobě v eurozóně nižší. Ano, jsou tam rozdíly v různých zemích - dlouhodobě se ale ovlivňují a vracejí se na úroveň pod inflací v Česku. Nižší inflace znamená nižší růst nákladů pro nás "obyčejné občany". Úrokové sazby se v eurozóně také pohybují níže než v Česku. Levnější hypotéky pomohou jak těm, kdo chtějí stavět či koupit, tak i nájemníkům, protože levnější hypotéky zlevní výstavbu bytů a postaví se nakonec víc.
Děkuji za zajímavý článek, který se věcně pouští do velmi důležité diskuze.
Mám k tomu několik komentářů: Nejprve ohledně baterií. Do které skupiny baterií (high energy resp. higp power) patří lithium-železo-fosfátové baterie od BYD (na trhu od letoška)? A kam patří baterie s pevným elektrolytem slíbené na příští rok?
Druhá oblast: Elektrická mikromobilita
Všeobecně bychom měli být rádi za každého, kdo se po městě nepohybuje autem - jedno zda spalovací či elektromobil. Elektromobil sice v daném místě nezpůsobuje zplodiny, způsobuje ale prachové mikročástice (brzdy, pneumatiky), zabírá místo na silnici a na parkovištích, stojí v kolonách.
Souhlasím, že musíme u mikromobility zapracovat na bezpečnosti. To ale není o přilbách. Příklad s Paříží je naprosto zavádějící. Možná ten den o třetinu stoupl počet nehod. Ale o kolik stoupl počet lidí cestující na kole/elektrokole/elektrokoloběžce atp.? Ten mohl být ten den třeba trojnásobný.
Můj názor - bezpečnost je o infrastruktuře. V Nizozemí či Dánsku existuje promyšlená infrastruktura pro cyklisty, které využívají i elektrokoloběžky nebo elektrokola či mopedy. Jsou oddělené od silnice a chodníku. Ve veřejném prostoru to ale znamená, že se musíme rozhodnout - parkoviště, cyklopruh, zeleň? Když tam bude všechno, tak bude každá ulice široká jak Václavák. To ale není zapotřebí. Pro mikrodopravu potřebujete určité páteřní stezky. Pro cyklistu nebo elektrokoloběžku není problém malá oklika když tam nalezne bezpečnou stezku.
Podobné diskuze se vedou v mnoha jazycích, v článku zazněl např. příklad Francie. Ty diskuze jsou konktroverzní v mnoha směrech, na jedné straně úcta k jazyku a jeho pravidlům, na druhé straně zohlednění toho, že nikdo nejsme přes kopírák stejný jako druhý a evidetně jsou kategorie žena/muž příliš zjednodušující. Zjednodušování má ale i své výhody a v evoluci mělo i svůj pozitivní efekt.
Co mi ale velmi vadí je, že to, co se vede v Česku diskuzí nazvat nelze. Byl tu nějaký televizní pořad, tam si univerzitní profesor s moderátorem rozebrali určitý názor, vysvětlili, že to není jednoduché, hovořili o tom, jaké by mohlo být řešení. Nikomu se nic nediktuje. Ale prostě nahlas uvažují, zda je lepší v tomto ohledu češtinu zakonzervovat nebo ji nějak vyvynout dál. Třeba se některé návrhy někdy ujmou, jiné zase ne. O tom je veřejná diskuze. Příště možná bude jiná s prof. linguistiky, který zas bude horovat proti generování. Potud v pořádku. Co ale je zdrcující, jsou ty nekonečné urážlivé reakce a nesmysly. Nikdo nikomu nic nenakazuje, jsou tu určité návrhy, o nich se může diskutovat, nebo ani nemusí. Ale nazývat někoho sprostými názvy nebo ho posílat na psychiatrii jen proto, že mám jiný názor? To je podle mě skutečná diktatura. Slovy Karla Kryla... diktatura lůzy.
Nerozumím nadpisu. Do Brna i zpátky do Prahy dojel. Nebylo to rychlé a "chytal nerva", ale dojel. Podle popisu byl hlavní problém, to že byly nabíjecí stojany blokované - a to evidentně i auty se spalovacími motory. Ale na vině je elektroauto, že ano.
Taky nerozumím, proč nenechal auto v Brně stát na nabíječce - proč ho po dvou hodinách rychle přeparkovávat. Prostě bych ho tam nechal nabíjet. Baterie by byla ráno předehřátá, dojezd by se cestou zpět nesnižoval takovým tempem.
Ohledně baterií jsou samozřejmě elektromobily na delší vzdálenosti stále ještě testovací prototypy. Ty nájezdy se každý rok u nových typů o něco zvednou, od slibovaných 1000km jsme ještě daleko. Proto určitě není vhodný pro někoho, kdo většinou jezdí velké vzdálenosti. Pokud ale většinou jezdím po Praze a občas vyrazím do Brna, tak bych to neviděl tak tragicky. Ano, cesta bude pomalejší, ale zato bude tišší, můžu si cestou vyřídit telefonáty aniž bych řval proti motoru. Za nižší rychlosti jedu bezpečněji. Autor prostě chtěl dokázat, že to nejde, to už bylo jasné u prvního článku. A proto to jít nemohlo. A do Brna prý nedojel, tedy dojel, ale nedojel eh...
Jaderná energie je drahá a bude ještě dražší. Ve světě nenajdete žádný projekt, který by byl financovaný soukromým investorem - a pokud ano, tak za tím stojí buď státní dotace nebo minimálně miliardové záruky. Podíl JE neroste, protože to je prostě hrob na miliardy a pouští se do toho jen tam, kde evidentně nemají jinou možnost. A do nákladů často není ani započteno, co bude stát zbourání JE (cena je minimálně srovnatelná s jejich postavením + ceny budou v budoucnosti ještě vyšší) a už vůbec nikdo není schopný spočítat, kolik budoucí generace zaplatí za 10,000 let skladování vysoce radioaktivního odpadu. A než mi někdo začne komentovat, že se ten odpad zrecykluje: i po několikásobné recyklaci zůstává velký objem vysoce jedovatého a radioaktivního odpadu. JE, které takový odpad umí zpracovat nám jaderní inženýři slibují už snad 50 let ale zatím nikde takový reaktor nepostavili. To budeme mít dřív jadernou fúzi.
Kromě ceny je ohromnou nevýhodou to, že na postavení JE potřebujete minimálně čtvrt století (u "rychlých" projektů).
Když si dnes objektivně spočítáte náklady na postavení elektrárny OZE včetně odpovídajícího bateriového úložiště, tak to na výkon vyjde za prvné levněji a za druhé to postavíte v horizontu 2-3 let. Přičemž ceny solárních modulů a akumulátorů strmě klesají. Ceny větrných elektráren po letech poklesu zase stouply kvůli vysokým nákladům na výrobu oceli a betonu.
Nějakou nedůvěru vůči jádru jsem v Česku nevnímal. Spíš bych to označil za euforii. Ta nedůvěra tu je především vůči OZE.
Kamarád z Polska mi kdysi před mnoha lety řekl: mě už nebaví volit jen proti něčemu. A evidentně tak smýšlelo hodně Poláků - vyhrálo tehdy PIS. A přesně tohle hrozí u nás. Babiš či Okamura jsou nepřijatelní. Ale je to opravdu dostatečný důvod volit současnou vládní koalici? Mnoho lidí to se zatnutými zuby udělá, ale mnoho asi ne. Možná to je důvod proč právě roste STAN. Piráti jsou na dně, museli by na sobě hodně zapracovat. Nejlépe by bylo, kdyby se vláda konečně vzpamatovala.
Ačkoli mě Fialovo vyjádření také dost negativně překvapilo, nesdílím ale autorův naprostý pesimismus. I negativní reklama může fungovat. Voliči už milionkrát prokázali, že jim nesplněné volební sliby až tak moc nevadí (jak jinak vysvětlit preference ANO, které si své sliby ze včerejška už ani nepamatuje).
Kromě toho, Fiala sice hodně přehání, ale pravdou je, že pokud chceme dlouhodobě dohnat země jako Německo či Rakousko, tak ta pravděpodobnost je vyšší pod pravicovou vládou než pod vládou Babiše, pro kterého je státní kasa především zdrojem pro Agrofert a pro uplácení jeho voličů. Lepší platy budou, když budou lukrativnější pracovní místa. A ta budou, když si Česko přiláká či alespoň udrží špičkové firmy. A špičkové firmy se rádi usídlují (či vznikají) tam, kde dobře funguje infrastruktura, je nízká byrokracie, kde se investuje do vědy a výzkumu, kde je kvalifikovaná pracovní síla... A tomto ohledu současná vláda sice dělá víc, než ty předchozí. Na dohnání Německa a Rakouska by ale musela nasadit velké turbo.
Evidentně LK nechápe podstatu problému. Nikdo LK neviní z přímé viny na zločinu konkrétního lékaře. Ale formulace vůči obětem, že se měly ozvat dřív, jen ukazuje, že LK nepochopila nebo ani nechce pochopit, kde dělá chybu.
Možná se mýlím - ale po přečtení tohoto rozhovoru mám pochyby, že se na LK nějaká oběť obrátí.
Kromě toho, věc nebyla známá jen obětem ale i jiným lékařům a zdravotnickému personálu. Proč to LK nestojí za zmínku?
Brusel - Lille, 110 km, autem zhruba hodinu a půl (dle dopravní situace), vlakem ca. 30 min (z centra do centra). Jedete buď TGV (směr Paříž) nebo Eurostar (směr Londýn). Po vyjetí z města jedete někde kolem 300 km/h.
Praha - Děčín, zhruba také 110 km, autem i přes dálniční spojení také nějakých 1,5 hodiny. Vlakem - ačkoli po mezinárodní trase 1,5 - 2 hodiny.
Do koridorů se narvaly miliardy a přesto se jezdí maximálně 160 km/h. Kdyby se v devadesátkách přemýšlelo trochu do budoucnosti, tak dnes už mohla velká část infrastruktury pro rychlovlaky existovat. Namísto oprav klikatých tratí se měly rovnou razit tunely, přejezdy se měly rovnou nahrazovat nad- a podjezdy.
Teď si musíme ještě počkat dalších 30 let. A pak se z Prahy dojede do Bruselu třeba i za 3 hodiny - mnohem příjemněji než letadlem.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
AI se učí na výtvorech lidí. Tak její výtvory - jedno zda texty nebo obrázky - se těm lidským podobají čím dál lépe.
Navíc, stejné zadání AI splní pokaždé trochu jinak. Dokazování plagiátů mi připadá stejně spolehlivé jako předpovídání budoucnosti z čajových lístků.