Právě Německá Energiewende ukázala, že to je nyní nefunkční. A je hodně daleko doba, kdy se to, možná, funkční stane. Nás, ani tak netrápí účinnost FVE. Ta se dá nahradit množstvím. (Ano, souvisí to s cenou.) Ale problém, který je neřešitelný je, že bude vždy potřebovat dost světla. I kdyby byla účinnost 10x větší, tak to v noci nevyrobí nic a v zimě stále málo. Ono se vzrůstající účinností bude klesat množství. Co s nevyužitelnou kapacitou?
A to se dostávíáme k těm doprovodným technologiím. Skladování je problematické, i kdyby byla vstupní energie zdaram (psal jsem výše), dokud se 1MWh nevejde do velikosti baterie a nebude to stát cca 1000 Kč, tak to vždy bude drahé.
Zelený vodík má další problém, který se, poněkud, přehlíží. Jeho propagace je s tím, že bude vyráběn z přebytků z OZE. Tzn., když bude vhodné počasí a vstupní ceny jsou blízké 0. Problém je, že pokud těchto výrobních technologií bude dost, tak "vytvoří" trh pro "přebytečnou" energii a ta se stane normálně tržní (vzniknou spotřebyče = není žádná přebytečná 🙂). Dále i tyto technologie mají nějakou cenu a životnost. Tzn. jejich ekonomická návratnost je závislá na vstupech a rychlosti možné výroby a prodeji produktu. Pokud budou vyrábět jen v létě, bude to ekonomicky nepoužitelné. Pokud budou vyrábět nonstop, budou potřebovat levnou energii nonstop. A tak je klidně možné, že si výrobce vodíku postaví vlastní reaktor. Vyjde to levněji (něco jako si alokují stabilní energii datová centra 🙂).
Taky sázím na nové technologie a toto bezvýhradné odbočení k OZE považuji za úlet, který snad rychle doženeme. 🙂
Energiewende nemůžete hodnotit dnešním pohledem. To je proces transformace, který začal někde před řadou let a zdaleka není u konce.
Energie OZE už dnes může být za určitých podmínek víceméně zadarmo a bez dodatečné investice třeba když se integrují do jiné užitkové věci. Mini-příklad: chci si postavit neprůhledný plot - můžu vzít drahý beton nebo tam dám solární moduly, které vyjdou na stejné peníze. Elektřina je pak jen "odpadem".
Navíc, ve Vaší úvaze o OZE berete v úvahu pouze solární energii. Její největší částí je v Evropských podmínkách (v závislosti na regionu samozřejmě) větrná energie, která z velké části tu solární dobře doplňuje - navečer se zvedne vítr, v zimě je často větrné počasí. Mix doplňují elektrárny na biomasu. Tady nejde vůbec o to, v létě "naspořit" energii a pak ji použív v zimě. Ta překlenovací období jsou v řádu hodin, za velmi nepříznivých podmínek dnů až týdnů (momentálně se hodně skloňuje začátek listopadu, ale pak se dočtu, že to asi nebylo tak hrozné, protože Německo ani nezaplo své rezervní uhelné elektrárny, kterých má stále ještě spoustu, ačkoli jsou velmi prodělečné).
Zelený vodík bude potřeba tak jako tak - v průmyslu, pravděpodobně v letectví. Uvidíme, jak hodně jeho výroba s rostoucím objemem zlevní. Ano, na jeho výrobu potřebujete dodatečnou energii. Ale tu nepotřebuje non-stop - ale právě v době, kdy je jí v síti příliš mnoho.
Ohledně nevýhodnosti skladování energie nesouhlasím. Výroba energie z fosilních paliv a jádra je velmi nákladná. Proč má být uložení levné energie (či dokonce energie zadarmo) dražší?
Populisticky líbivé opatření, v praxi ale naprosto hloupé a zbytečné.
Ty dálnice se musí dovybavit především dynamickým značením, které stojí nemalé finance. Časová úspora bude jen pár minut. Mnohem lepší by bylo za ty peníze raději postavit pár kilometrů dálnic navíc - to by řidičům ušetřilo mnohem více času.
A nechápejte mě špatně - rád jezdím i rychleji, po Německu je 160 km/h za rozumného provozu naprosto přiměřená rychlost. Ale abych uspořil alespoň půl hodiny, tak musím jet o 20 km/h rychleji minimálně 500km (v praxi ještě víc, protože čím rychleji jedete, tím častěji musíte brzdit). Navíc se stát snaží šetřit emise CO2 spoustou velmi drahých opatření. A pak se tady investují peníze, aby se CO2 emise zase zvedly? Kvůli 2-3 minutám? Naprostý ekonomický nesmysl.
V určitých bodech s Vámi souhlasím. Taky si myslím, že nahrazovat fosilní zdroje opět fosilními, je nesmysl a krok zpět.
Jádro beru jako další technologický krok. Stejně jako uhlí nahradilo dřevo a dřevěné uhlí, jako spalovací motor nahradil parní a ta nahradila zvíře. Atd. Není to konečná, ale je to další technologie. A má svá rizika a své dopady. Na začátku taky bouchaly parní stroje. A sám J. Watt bojoval proti konstrukci vysokotlakých parních strojů (sám prosazoval "podtlakové" systémy, kdy pára naplněná ve válci byla rychle kondenzována vstříkmutím kapalné vody a vzniklý podtlak "vtáhl" píst a tím konal práci 🙂). A každá technologie má i své "emise" a odpad. Je důležité s tím umět pracovat. Rizika známe a umíme je kontrolovat. Stejně tak pracovat s odpadem.
Neshodneme se v dalším. Jaderná energie je momentálně nejlevnější. OZE se svojí nestabilitou, je jedna z nejdražších. A žádný další rozvoj to moc nezmění. Jejich nepřekonatelný problém je právě ta nestabilita a nepředvídatelnost. Neexistuje doplňková technologie, která by tuto nevýhodu uměla eliminovat.
FVE sice mlže sloužit 20 let, ale jen ve dne a v létě. JE může sloužit 80-100 let a po celý rok. Jejich odstávky jsou plánované. Neplánovaných je opravdu minimum. Vámi uváděný problém s chlazením některých JE ve Francii nebyl technologický, ale legislativní. Mají průtokové chlazení a normu, o kolik se může ohřát voda v řece. Pokud je menší průtok a vysoké teploty, musí se snížit i chlazení. Pokud by bylo nutné a povolilo by se překročení norem, ty elektrárny by jely dál na plný výkon.
Bouchnutí parního stroje a bouchnutí JE raději nebudu porovnávat - jak jsem psal, pro naše úvahy tato rizika zanedbávám (ačkoli je za zanedbatelná nepovažuji).
Ohledně (jak je nazýváte) doplňkových technnologií k OZE existují různé pohledy. Ty technologie jako takové existují - různé úložné systémy, výroba zeleného vodíku resp. jeho forem (např. čpavek, metan) a další. S nimi jsou spojené dvě hlavní otázky - za jakou cenu a kdy jich bude na trhu dostatek. Můžeme na to mít pohled - dnes je to příliš drahé a ani nejsme schopní je v dostatečném množství vyrobit. U JE si myslíme, že víme, kolik to bude stát - je to určitá sázka na jistotu.
Můžeme na to ale mít pohled, který zaujalo m.j. Německo v rámci své Energiewende: je to řešitelné - skalováním výrobních kapacit dojde ke snížení cen a se snižováním cen porostou kapacity. Propad cen solárních panelů a zároveň stoupání jejich účinnosti díky novým materiálům (např. peroskvit), klesání cen baterií při růstu jejich kapacity, životnosti a klesání náročnosti ohledně problematických surovin jsou první krůčky tímto směrem. Pokud ten vývoj půjde dále tímto směrem a touto rychlostí i u dalších "doplňkových technologií OZE", tak to bude byznys budoucnosti.
A nebo se to zasekne a ten první "konzervativní" pohled se ukáže jako správný. Osobně bych vsadil na nové technologie a nepřenechal to všechno Asii, především Číně, která už dnes má velký náskok. Ale je to takové hádání ze skleněné koule, realita se ukáže tak během 5 max. 10 let. Tedy někdy, kdy budou nové Dukovany před spuštěním.
Tak pardon že hodnotím situaci z mého ekonomického pohledu... Nic jiného mě u investování totiž nezajímá, nikdy nezajímalo a ani zajímat výhledově nebude.
Pokud by někdo chtěl zavést povinné baterie, tak jsem vám řekl co bych s tím udělal abych byl zase na svém - nejlevnější omezeně funkční baterie, které pak prodám. A blaho sítě mě nezajímá, to ať si řeší ČEPS.
Pravidla hry může změnit cena baterií nebo nová technologie baterií. Ta by mohla baterie učinit smysluplně návratné.
Pokud to ČEPS řešit neumí, tak ať se zakáže v celé Evropě i ten poslední FV panelů a budeme prostě pálit uhlí i v létě. Ale nutit silou subjekty trhu k tomu, aby investovaly do neekonomických řešení, je za mě nesmysl.
Jak jsem psal, za jiných než českých podmínek může být návratnost systému s bateriemi kolem 8 let. Panely mívají záruku až 25 let, baterie minimálně 10 let. A ceny klesají každým dnem. Proto bych to nenazval neekonomickým řešením.
A výchozí bod mých prvních komentářů byly problémy energetické soustavy popsané panem Duškem v článku, nikoli ekonomické zisky jednotlivých osob.
Jihokorejci by to stihli. Dokonce u jedné své jaderne elektrarny museli odložit spuštění jaderné elektrárny o 1 rok kvůli nedostatku vyskoleneho personálu, kterou by tu JE ovládal. A kdyby naší republice nevladla banda neschopnych..... tak jsme tu mohli mít dohromady 4 jaderne elektrarny.
Je paradoxní, že mluvíte v přítomnosti. Ta současná vláda, i přes řadu problémů, alespoň dokázala udělat tendr a vyjednat a podepsat smlouvu na novou elektrárnu.
Ta výtka by měla platit spíš vládám někde od roku 2000. A pochlebování Rostatomu ze strany mnoha v současné době opozičních politiků taky rozhodně nepomohlo.
Přeji si, aby jste měl pravdu ohledně rychlosti jihokorejců. Osobně tak optimistický nejsem - ne tak kvůli nim samotným ale kvůli podmínkám v Česku.
Děkuji za diskusi a přeji pěkný den.
Nevím, návrat k fosilním palivům se mi jeví jako návrat k technologiím 19. a 20 . století. Ty elektrárny jsou přestárlé a kdybychom je chtěli provozovat dál (a zrušíme emisní certifikáty), budou se do nich muset investovat miliardy. Osobně bych ty miliardy raději viděl investované do nějakých modernějších technologií.
A i jádro vidím jen jako nouzové řešení. Můžeme snad ignorovat bezpečnostní rizika, svět se doufejme z Černobylu a Fukušimi poučil (ačkoli výroky typu "něco takového se u nás nikdy nemůže stát" také patří do souboru posledních vět před smrtí), můžeme ignorovat problém vysoce radioaktivního odpadu (to zaplatí budoucí generace, jejich problém). I přes ingonorování těchto "nákladů" zůstává JE relativně drahým zdrojem energie a zcela spolehlivý také není. JE musí jednou za rok plánovaně na mnohatýdenní odstávky, k tomu přijdou neplánované odstávky. Nebo vyschlé řeky a nedostatek vody na chlazení jako ve Francii před dvěma lety. Pohlížet na JE jako na mesiáše se mi zkrátka zdá naivní. Ale, jako součást energetického mixu tu má své místo a realisticky se bez ní neobejdeme (bohužel).
Možná proto (naivně) vidím větší potenciál v OZE, které nejsou závislé na dodávkách fosilních paliv odkudsi ze zemí, které to s námi nemyslí dobře. Ano, i soláry jsou z Číny a obsahují problematické nerosty - ale když je instalujete, tak minimálně 20 let budou sloužit.
A kromě toho mě mrzí, že zlaté české ručičky a koumáci od těchto nových technologií dávají ruce pryč, namísto aby ty nedostatky vyřešily. To je business budoucnosti.
No dobře já mám elektrárnou bez baterie pokryto asi 55% vlastní spotřeby. Srovnejme variantu s baterií a bez ní. Všude na světě, i v tom Německu, bude elektrárna bez baterie stát méně než s adekvátní baterií. A to tak, že řádově půlku. Počítejme, že adekvátní baterie by měla mít kapacitu alespoň 4x kWp elektrárny. S elektrárnou 4 kWp běžně vyrábím 25 kWh denně, tedy bych měl mít 16 kWh.
Můžete mi vysvětlit proč by pro mě mělo být výhodné pokrýt dalších 15% své spotřeby a zdvojnásobit si tím pořizovací cenu? To tu částku za baterie dám raději do akcií, nemusím mít doma takové krámy jako baterie které nejsou uhasit a ještě je po 10 letech nemusím vyhodit, ale prodám je. Taky že jsem to tak udělal.
Cenu elektrárny tvoří dvě částky - cena elektrárny bez baterií, a cena baterií. Ten první vložený kapitál mi přináší asi 4 vyšší návratnost než ten další, který bych k němu pak přidal. Tím si ten první výnos ředím. Proč budu dávat do něčeho tu stejnou částku aby mi to zvýšilo užitek z čísla 55 na číslo 70? Ledaže bych spekuloval na to, že elektřina nebo obecně energie brzy natolik zdraží, že i ten malý nárůst výnosu mi raketovým tempem pokryje investici a já tak vydělám. Ale to si já prostě nemyslím, protože kdybych o tom byl přesvědčen, tak místo fyzické baterie pro uchování komodity raději tu komoditu nakoupím přes nějaký pákový instrument.
Pokud budete počítat pouze ekonomicky z vašeho osobního pohledu, asi ano.
Z globálnějšího pohledu - solární panely vám ušetří energii, když svítí slunce a energie je v tu dobu v síti dostatek. Naopak, svými přebytky dokonce přispíváte k přetížení sítě. Těch 45% ze sítě odebíráte především, když slunce nesvítí, tedy kdy je energie k dispozici méně. A ve stejné situaci jsou tisíce dalších provozovatelů solárních elektráren. Proto by řada kritiků OZE tento zdoj energie nejraději zakázala nebo alespoň nějak zpoplatnila, protože to vyšuje extrémní výkyvy cen energie na burze (od mínusových cen do astronomických). Kvůli přebytkům musí být solární elektrárny za slunečného počasí také často vypnuty a ta energie "zadarmo" se vůbec nevyužije. Investice do něčeho, co nemůže "v sezóně" produkovat, je mnohem ztrátovější.
Zavedení buď povinných baterií nebo nějaké výhody pro majitele baterií by ten problém asi nezachránily ale určitě by ho zmírnily. Ano, pro ty majitele by to bylo méně výdělečné, ale nebylo by to ztrátové - především ve smíšené kalkulací vysoké výnosnosti solárních panelů a nižší výnosnosti baterií ten průměrný zisk stále může být zajímavý. Když by se to dobře promyslelo, může se to obejít bez nějakých velkých dotací (max. nějaké malé daňové výhody) a zároveň to pomůže výkyvům v síti a tím extrémním výkyvům v cenách energie.
Návratnost 5 let? Opravdu by mi dnes systém za řádově 150 tisíc zaručil, že bych se mohl odpojit od elektrárny?
5 let platí pro malé balkonové elektrárny - to jsou 4 moduly + baterie v rádu KWh, které strčíte do zásuvky (max. výkon 4 panelů 2000W, max. 800W do domovní sítě). Tzn. dodáváte max 800 W do domovní sítě, přebytek jde do baterie a je využíván později. Takový systém se dá sehnat už kolem 1,300 euro (ceny strmě klesají), pro roční úsporu 260€ by ten systém měl dodat minimálně 750 KWh ročně (momentálně se cena energie v Německu pohybuje kolem 0,35€/KWh), což je dost reálné. Ty systémy už mají i např. smart meter - tedy zařízení, které sleduje, kolik energie domácnost postřebovává a dodává jen tolik, kolik je momentálně zapotřebí (díky tomu se zamezuje přetokům do veřejné sítě).
U "větších" solárních zařízení na střechu to je komplikovanější, existují nákupní modely kdy existuje garantovaná minimální cena, jiné modely se snaží energii maximálně využít pro vlastní účely. Realisticky lze pokrýt vlastní spotřebu z přibližně 70%, vyšší míra autarkie je spojená s podstatně vyššími náklady, které se nevyplatí. V evropským klimatických podmínkách je to od listopadu do února se sluncem dost bída. Ale po zbytek roku pak máte vlastní energii.
Ano, o Energyvault vím. Stejný nesmysl 🙂 Prostě si spočítejte kolik se tam vejde energie a uvidíte sám o čem mluvím. A nebo to vyvrátíte a otlučete mi to tady veřejně o hlavu 🙂
Skutečný problém je, že neexistuje skutečná akumulace která by nám dovolila se definitivně odříznout od tepelných elektráren. Jen pro ČR bychom na to potřebovali pokrýt 10 až 20 TWh, když budeme hodně optimističtí tak jednotky TWh, ale máme k dispozici kolem 0.005 TWh. Řešit to nechci, protože to řešení nemá.
Nějaké řešení ale potřebujeme. Současné zdroje energie dosluhují a nové nevznikají. Když se nebude dít nic, bude se velká část energie během pár let muset dovážet. To nebude ani levné ani spolehlivé.
OZE s akumulací nás možná nezachrání, ale lepší než nic.
Pokud vám nic neříká Kjotský protokol , jako právní základ dekarbonizace , tak prosím nepište příspěvky, je to marné.
Sorry, pokud jste mínil Kjótský protokol, tak jsem tomu nerozuměl. Divil jsem se, proč píšete kojot bez o.
Stále ale čekám na vaše konkrétní návrhy, co dělat. Nadávat můžete v hospodě u piva. Tady očekávám konstruktivní příspěvek do diskuze.
Při povinných bateriích si koupím nejlevnější vyjetý recyklovaný sh!t který udává nějakou kapacitu (realita je pak ale úplně jiná) a pak ho nebudu používat a někde to střelím. Osobně mi baterie prodlužují návratnost a s nimi bych do FVE vůbec nešel a vzal bych si elektřinu prostě z uhlí. Bez nich mám návratnost 7 let (ročně spotřebuji vlastní elektřiny za 15 tisíc a dokoupím za 10). FVE bez baterií mě stála 100, proto návratnost 7 let. Když si koupím baterie za 150, dokoupím ročně elektřiny pouze za 5 a užiji vlastní za 20. Tedy návratnost FVE obohacené o baterie = v mém konkrétním případě nesmysl.
Tady opravdu narážíte na skutečný problém. V Česku jsou ty podmínky velmi nevýhodně nastavené. Jestli máte možnost, zjistěte si, jak by ten propočet u podobně velkého zařízení vypadal např. v Německu nebo Rakousku. Mám řadu známých, kteří si soláry pořídili. Ještě tak někdy do loňska platilo, že investice do baterií je plus minus nula - návratnost do 10 let při životnosti 10 let.
Letos se ty kalkulace ale začaly radikálně měnit. Jeden známý letos investoval a počítá s návratností kolem 8 let včetně baterií.
Úplně jiná liga jsou moduly na balkony. Tam je návratnost i s bateriemi kolem 5 let. Možná proto si je teď v Německu kupuje kdekdo (jejich počet se letos během půl roku zdvojnásobil).
Ve světě se dějí ještě mnohem divočejší věci. Dnes ráno jsem objevil článek časopisu Spiegel Odkaz o solárním boomu v Pákistánu. Kapacita solárů tam během dvou let vzrostla o faktor 28 ... Ano, je to úplně jiná výchozí situace, jiné klimatické podmínky. Ale přesto to podtrhuje, že se zbytek světa ubírá úplně jiným směrem, než podmínky a diskuze v Česku.
Všechno to co jste navrhl je nereálné. Zkuste aspoň udělat výpočet té gravitační baterie tak jak ji navrhla firma Gravitricity pro šachtu Staříč na Ostravsku. Jestli stále netušíte proč Vás k tomu nabádám, tak ve zkratce: vyjde tak malá hodnota uložené energie, že jediné vysvětlení pro ten projekt je dojení dotací nebo flígna na investory. A jestli jste někdy zblízka viděl těžní stroj (to není něco jako větší výtah, to je velká továrna na zvedání břemene) tak se Vás nejspíš zmocní pochybnosti o zdravém rozumu všech zúčastněných.
Jinak s nutností ukládání energie máte samozřejmě pravdu, jen všechny ty návrhy které tu kolují představují tak tisícinu promile toho, co by bylo doopravdy potřeba. A věnovat se tomu je plýtvání silami, které začínají být potřeba jinde, protože skutečný problém nepočká.
Závažími se zabývá např. Energyvault Odkaz . Berte to prosím ale jen jako jeden z mnoha příkladů.
Co je podle vás ten skutečný problém? A jak to chcete řešit?
Trochu nechápete realitu. I kdyby baterie byly skoro zadarmo a energie taky, tak to nebude vycházet. (Jinak by nebyl takový humbuk s krácením dotací. 🙂) Ano, to co popisujete, není akumulace, ale stabilizace. Tzn. zatím se veškeré úložiště, které se budují (díky dotacím), využívají pro stabilizaci. Tam se to "vyplácí". I krátkodobá akumulace v rozsahu dnů, je nereálná (nezaměňovat s provozem domácnosti, tam je to jiné a i tak se to musí dotovat 🙂).
Problém v této koncepci je, že i kdyby se potřeboval, např. 1MW po dobu 1h ročně, po využití všech rezerv, zdrojů a baterií, tak k tomu musíte postavit zdroj (elektrárnu), který bude v provozu 1h ročně. Ale investovat musíte celý výkon a platit celoroční obsluhu a údržbu. Bohužel, v současné situaci, formou dotací. A tyto dotace by měly jít na vrub provozu OZE. Tedy, zapomeňte na cenu 0,06€ nebo podobný nesmysl, když kvůli tomu musíte mít další zdroj.
A proto jsou nyní tyto technologie spíše škodlivé. Nikdo nepostaví žádný zdroj, pokud nebude mít dotaci. A odkud se ty dotace vezmou? Čím se získají? Jak, tedy, OZE snižují ceny energií? 😉
Víte co je nejškodlivější?
Jako reakci na můj komentář jsem dostal celou řadu reakcí. Všichni mi vysvětlují, jak jsem vedle a jak nemůže to, či ono fungovat. To mi je ale celkem jedno, dejme tomu, že se mýlím a jsem úplně mimo.
V těch komentářích ale nebyl jediný reálný návrh, co s těmi problémy, které pan Dušek v článku popisuje, udělat (záměrně vynechávám návrhy a'la nechat komouše stavit JE a podobné nesmysly).
JE by nám skutečně pomohla, kdybychom ty elektrárny měly. Ale momentálně je nemáme a na nové Dukovany si počkáme minimálně 12 let (pokud se dodrží slíbené termíny), realisticky to může být i mnohem déle (celkem dobře fungující Finsko potřebovalo 25 let, osobně v českých podmínkách očekávám tak 30-40 let). A i potom to bude drahá energie. A ty nové Dukovany budou jen kapkou na horký kámen. V praxi bychom jich potřebovali mnohem více.
A i těch 12 let je velmi dlouho. Česko zaspalo a potřebuje nové zdroje energie v příštích letech. Kde je vzít? Plynové elektrárny také rychle nepostavíte a kde budete brát plyn?
30 let na výstavbu 1 nebo 2 bloku JE, kdyby to stavěli usa tak se tam asi vejdete. Nejrychleji je dokáží postavit jihokorejci. A i komouši teda naší komouši dokázali ty JE stavět rychleji. A pro průmysl potřebujete stabilní zdroje hlavně když máte plány jako EU. Pomalu horší jak RVHP.
Podle plánů mají být nové Dukovany někdy v roce 2036 - tedy za 12 let. Můžeme naivně věřit, že to stihnou. Nebo se můžeme podívat na jiné stavby, které i třeba ve Finsku trvaly dvakrát tak dlouho.
Ale i kdyby to do 12 let stihly - nedostatek energie se projevuje už těď. My potřebujeme řešení v podstatě okamžitě. Ty nové Dukovany možná pokryjou nárůst spotřeby energie do toho roku spuštění, nevyřeší ale problémy popsané panem Duškem.
Takže namísto nějakého laciného nadávání na EU, předestřete nějaké konkrétní návrhy, odkud budeme v příštích letech brát elektřinu.
V červnu vydal profesor Václav Smil publikaci " Na půl cestě mezi Kjotem a rokem 2050."
Zde najdete objektivní odůvodnění toho, že vaše úvahy o tzv. úložištích
jsou romantickými výkřiky do tmy .
A jestli nevíte kdo je prof. Smil ,tak už mě neobtezujte.
Skutečně nevím kdo či co je Kjot.
Ale můj dotaz není, proč to či ono nefunguje. Mě zajímá, jak konkrétně navrhujete ty problémy řešit. Čekat, že snad možná za 50 let postavíme nový block JE? Do té doby nebude čím svítit a na co jezdit.
Baterie by měly mít 2/3 kapacity elektrárny? A co jednotky? Elektrárna vyrábí watty ale do baterie dáváte jouly.
Závaží jsem si jednou spočítal - nepamatuju si to přesně, ale abych vytopil svůj pasivní dům, musel bych zvedat nějakých řádově deset tisíc tun do výšky sto metrů a pak vymyslet jak z toho beze ztráty vyrobit elektřinu.
Dovedete si představit kolik tisíců tun oceli a betonu a kolik pozemků bych spotřeboval na to abych zvedl deset tisíc tun do sto metrů?
Už jsem odepisoval podobnéhu komentáři - ty 2/3 jsou z mé strany formulovány nepřesně. U solárních elektráren pro soukromé osoby se doporučuje úložná kapacity na úrovni zhruba 2/3 vlastní denní spotřeby. Můj návrh je, aby byly při budování solárů baterie povinné - to by pomohlo v době přebytků aby se nezahlcovala síť a pak v době nedostatku. Tím se síť lépe stabilizuje a tím se zmírní i výkyvy cen - při vyrovnanější poptávce a nabídce nebudou ty výkyvy tak extrémní. Jakou kapacity by ty povinné baterie měly mít by museli propočítat odborníci - můj návrh těch 2/3 průměrné denní spotřeby byl jen příklad založený na zmíněném doporučení.
Těch metod na ukládání energie se po světě testuje hodně. V důsledku jde o to, která metoda je nejlevnější resp. realizovatelná. Systém se závažím nabízí např. Energy Vault Odkaz .
Víte, co je zajímavé? Na moje komentáře mi všichni vysvětlují, jaké kraviny si vymýšlím a proč to či ono nebude fungovat. Ale ještě nikdo mi neodpověděl, co by navrhoval namísto toho. Protože nejhorší rozhodnutí je nedělat nic.
V Bibli se píše: "Jděte a počítejte" (2. Samuelova 24, 2). Tak jděte a spočítejte reálnou kapacitu všech těch návrhů které jste zmínil (tlačený vzduch, závaží, hodně dalších nápadů). Prostě to spočítejte a pak sem napište co Vám vyšlo a můžeme diskutovat dál 🤣
Můžu jen opakovat, co jsem komentoval jiným: Namísto pošklebování tu napište, jak ty problémy, které pan Dušek popisuje chcete řešit. Nejhorší je nedělat nic a čekat, až lidstvo někdy za 50 let prý zpasí jádro nebo fúze. Do té doby budeme asi svítit loučemi a jezdit na vzduch.
Megawatthodinová uložiště?
Když plivnete do Lipna, tak to má stejný význam.
Aby měla význam na uskladnění energie z občasných zdrojů (OZE), tak by kapacita musela být udávaná v Terawatthodinách.
Psal jsem o stovkách MWh - a to v rámci jednoho úložiště. Dohromady to jsou samozřejmě Terrawatty. V Oberlausitz staví zatím prý největší, které má samotné mít přes 1000MWh. Ale řada plánů ani není veřejných, takže si prvenství asi neponechá.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Ten proces má špatné parametry a ničemu nepomáhá. Jeho dopady jsou katastrofální. OZE může být doplňkem a má své uplatnění. Ale nelze na něm stavět základní spotřebu. Rozhodně není levné. Právě proto, aby alespoň nějak mohli konkurovat jiným zdrojům, vyžádali se dotace. Jejich nepřímím důsledkem je rozbití investic do zdrojů. (Nemůžete konkurovat něčemu, co je placeno někým jiným 🙂).
Investičně není OZE zadarmo a překrýváním výkonu ji notně prodražuje. (Navíc, Vámi uvedený příklad je problém. Ten beton má jiný účel a vlastnosti, než "tenký" kovový plát se sklem. Navíc, ta FV bude vyrábět ve stejný čas, kdy všechny ostatní, tedy nepotřebný (odpadní) produkt, jak jste sám psal. 😉)
Ale vraťme se kpřekryvu výkonu. Znamená to, že v určitých oblastech musíte mít výkon v různých OZE a v každé skoro na nominální psotřebu dané oblasti (případně i těch propojených). Plus zálohu pro ty oblasti, kde v ten moment nejsou příznivé podmínky. ALE v okamžiku vhodných podmínek všude a pro všechny typy OZE, je obrovský nadbytek. Ten je nyní hrazen provozní dotací (mezi tu počítám i zaručenou výkupní cenu, která pokryje i záporný výkup 🙂).
Jak píšete, v kritických obdobích nebyly nastarovány ani všechny "uhelné" zálohy. Al ebylo i období, kdy jely i ty na mazut. Záleží, jakou informaci preferujete. Bez ohledu na preference, to, že musí stát a být placena záloha, byť jen pro 1h ročně, je chyba. Je to zbytečná investice, kterou musí někdo zaplatit a to včetně "neprovozu".
V OZE vidím smysl právě s vodíkem (jak to bylo presentováno). Primárně vyrábět vodík pro průmysl a občas pomoct energetice.
1 odpověď
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Jen k té úvaze o energii jako odpadním produktu, pro jednoduchost ten plot. Takový plot si mnoho lidí nestaví aby zastavili tankovou divizi od sousedů, ale spíš jejich zvědavé pohledy. A "odpadní" energie je pak malý bonus (ani snížená účinnost svislých panelů nevadí), který lze využít za cenu jeho akumulace. A cena akumulace neustále klesá a už nutně není vyšší než cena výroby jinými technologiemi.
Nevím, zda Německo provozuje elektrárny na mazut, v jejich energetickém mixu nacházím z fosilních paliv pouze uhlí a plyn (Odkaz ). Ty grafy mimochodem ukazují, že se na OZE velmi dobře dá stavět i základní spotřeba. Celá třetina energie v Německu za první pololetí 2024 byla z větrných elektráren - tedy více než z uhlí. FVE měly podíl jen nějakých 14%, bioplyn 6%. OZE celkem 61%.
Problém s akumulací budete mít ale i bez OZE. I kdyby se jelo jen na JE nebo uhelné elektrárny, ty produkují konstatní výkon (kromě odstávek), zapínání a vypínání trvá hodiny až dny. Křivka spotřeby se ale v průběhu dne mění. JE můžete použít na tu základní zátěž, ale ve špičkách potřebujete dodatečné flexibilní zdroje. OZE s akumulací se na to hodí výborně.
Souhlasím s tím, že ty uhelné "zálohy" ve formě nerentabilních uhelných elektráren jsou velmi drahé. Německo je před rokem 2022 plánovalo nahradit moderními plynovými nejprve na levný ruský plyn, později předělanými na vodík. Naprosto chybná kalkulace, před kterou tam nejhlasitěji varovali...kdože... aha Zelení 🙂. A tahle chyba Energiewende hodně uškodila.
1 odpověď