No já jsem četl, ale bohužel si nevzpomenu na konkrétní knihu, možná něco od Timothy Snyder, že na připojení Zakarpatí k ČSR měl zájem W. Wilson, jelikož to emigrantum v USA přislíbil. Naopak, že Masaryk a další zas takový zájem neměli, protože se jednalo o nejchudší region v bývalé monarchii a oni věděli, že budou muset hospodářsky velmi podporovat už Slovensko. Ale že nakonec to bylo, opravdu velmi zjednodušeně řečeno, "Vy si připojíte Zakarpatí a já vám vznik toho Ceskoslovenska podpořím."
Chtělo by ta čísla ještě oprostit o inflaci. Např. velebenych 152 mil. V r. 2018 odpovídá asi 216 mil. Kč v r. 2024, a to už proti dnešnímu průměru není takový rozdíl.
Samozřejmě čísla z r. 2008 budou odpovídat zhruba dvojnasobku v dnešních hodnotách a zde se nabízí otázka jak k čemu byl technický dozor investora. Možná kdyby TDI nedostal tabulkový plat, ale třeba 10M za úsek, usporil by stát v důsledku více.
Ne, nee, to není pravda, co se tady předkládá. To je zlej sen.
- Kohoutková voda není potravina, to je pravda, ovšem podléhá vodnímu zákonu a zejména prováděcí vyhlášce 252/2004 Sb., která je jedna z nejtvrdších na světě (také proto máme tolik vyjímek).
- Obsah vápníku ve vodě 500 mg/l - to je asi 12 mmol/l tvrdosti, to ta voda musí mít pH tak 3 (dle zákona musí mít 6,5 - 9), jinak by z kohoutku tekla malta.
- Sodík a draslík - ne jen nějaké bláboly o funkci svalů, ale v nervovém systému přece funguje sodno-draselná pumpa
- Kvalita vody a její mineralizace přeci souvisí s tím odkud se získává. Velmi zhruba příhraniční - horské oblasti - mají vodu povrchovou a tedy relativně měkkou, vnitrozemí pak vodu spodní, silně mineralizovanou a zejména tvrdou. A zde se doporučuje na to moc nesahat, protože jsou místní na tuto tvrdost zvyklí celý život. Také ve vyhlášce jsou u tvrdosti doporučené hodnoty, ovšem u Mg a Ca zase mezní, takže šalamounské řešení
- Minerální vody jsou definovány např. vyhl. mzv 423/2001 Sb. a zase je zde spousta výjimek
- Kvalita balené vody je definována např. Vyhl. MZe 13/2024 a v podstatě kopíruje požadavky na kohoutkovou vodu, ovšem když se ta PET lahev válí někde na světle třeba rok, tak mikra nevyjde nikdy.
Ne to fakt ne :-)
Podle toho, co jsem četl já (T. Snyder a dalsi) tam jeden podstatný rozdíl byl. A sice, že ruské gulagy měly sloužit jako ekonomická síla. Tj., ačkoliv nelze popřít nelidské podmínky, že život neměl valnou cenu, v principu nebyly likvidační. To je také důvod, proč byly v 60. letech oficiálně zrušeny, protože se přišlo na to, že to moc nefunguje. Nacistické lagry ale byly vždy v konečném důsledku likvidační. Samozřejmě zvěrstvo jsou obojí.
Zrovna jsem na to dneska myslel. Ještě mi tam chybí neustále zdražování.. gulasek, tataracek, se zeleninovým salátkem..
Pak jsou ještě všechny věci řemeslné (řemeslný chleb apod)
A přitom objektivně vzato, např. průmyslově upečený chleba má k dokonalosti daleko blíže- lépe umichane těsto, konstantní poměry surovin, laboratorní zkoušky vstupních surovin, garantovaná kvalita vody, větší, a tím stabilnější pec.
Tak a teď jsem se rouhal, zítra odjíždím na dovolenou a budou nás potkávat same salatky, řemeslné chleby. Pánbůh mě ztresta.
Jenže toto téma má mít více bodů. Např. podpora rychlostních železnic. Tedy ne žvanit, že chceme, ale také proto něco udělat a hlavně začít stavet. Když z Liberce do Ostravy jedete cca 6 hodin, pořád je jednodušší nechat auto v Pardubicích a dorazit to vlakem. Čili od r. 2027 už pojedu ekologicky po železnici a úsek Liberec Pardubice (asi 150 km) nepojedu rychlikem 3 hodiny? Pak sem s tím, auto rád nechám doma.
Vždycky u těchto srovnání přemýšlím, jak do nich zapocist i ten časový odskok nezávislý na politice. Nesnažím se zpochybnit, že za minulého režimu nebyly objektivní důvody "proč to nejde". Jde mi o to, že od cca 80. až 90. let prudce zlevnila výpočetní technika. Takže PLC (průmyslový pocitac) dneska hlídá v podstatě jakoukoliv výrobu neskonale přesněji a jištěji než sebelepší zamestnanec, protože je dostupné za nižší desítky tisíc Kč. Před 30 nebo 40 lety to stalo jak půl technologie, a to i na západě. Takže jak tento technicky pokrok oddělit od politického systému?
No je to sice asi 15 let, co jsem VS po PhD. opustil, ale pamatuji se, že se furt dokola řešil impakt faktor u casopisu, tj. poměr citaci a počtu článků. Čím vyšší, tim je periodikum "lepsi". Čili nástroj hodnocení publikační činnosti máme.A opravdu také máme vůli to prosadit? Nemáme, protože chceme hodně vysokoškoláků, abychom zapadli do tabulek EU a také máme VS zákon, že bez docenta nedostane obor akreditaci. Takže to musíme po Česku o..bat při jmenování docentů a profesorů. Z druhé strany já když přijímám nového zaměstnance, většinou ho zkouším z matiky a chemingu, protože titul rozhodně není záruka, že tomu aspoň trochu rozumí. Čili stát opět přehodil svoji lenost a politickou korektnost na podnikatele a soukromý sektor. Gaudeamus igitur, iuvenes dum sumus. No já se neraduju a mladí už taky konci:-)
Tak jsem zvědavý, zda to zůstane u slibů nebo nějakého paskvilu. Jako profesionálního odpalovače ohňostrojů mě také vy..rá střílení co půl hodiny nějakého kompaktu ("dyť je to tak drahý, tak si to musim pošetřit"). Ohňostroj má být za pár minut vysypaný na obloze, nejlépe na hudbu, a pak je to vkusné.
Jenže naše město to vyřešilo politicky. Pyrotechniku zakázalo. Polemizoval jsem s radní, že to je blbost, jak asi budou policisté na místě, když kompakt (baterie výstřelů) trvá 20 sekund? Odpověď: to už není moje starost. Takže politické květinky připluly a víc mě nezajímá. Výsledek? Narozdíl od amatérů už doma nestřílím, protože zákazník si musí vzpomenout tak měsíc před oslavou, aby se stihla projednat na zastupitelstvu výjimka. Díky
Proti zákazu prodeje amatérům, po kterém já volám, samozřejmě budou protestovat dovozci. Takže vymyslíme kompromisní řešení => celostátní zákaz na papíře. Chce se mi říci: Svatá Barboro, ty to vidíš.
Prej castecnej úvazek? Vždyť je to u nás zvykem u plného úvazku. Zažil jsem v jedné firmě, kde jsme montovali, jejich denní rezim:
6.00 píchnout na vrátnici
do 7.00 káva a četba novin
7 až 9 práce
9 až 9.30 přestávka
9.30 až 11 práce
11 až 12 oběd a káva
12 až 13 mudrovani, co by se dalo, ale až zítra, protoze dnes už to nestihneme
13 odchod do sprch
14 píchnout na vrátnici
A to si nevymyslim.
Takže v podstatě poloviční úvazek a vysvětlení nízké produktivity práce.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jen upřesnění - Beneš byl Edvard, nikoli Eduard.
1 odpověď