Operaci provedli úspěšně - zároveň ale vypustili do světa návod, jak kamkoliv dostat skrytě výbušninu. Podle článku zjevně i přes skenery, takže klidně na paluby letadel a do vládních budov.
Pokud se toho teroristé chytí, za chvíli můžeme být jako v Mission Impossible - bude vybuchovat cokoliv, včetně tabulek čokolády. Opravdu doufám, že k tomu nedojde, protože pokud ano, pak by tento pagerový úder za ty následky pro celý svět opravdu nestál.
Poměrně humorné je, že technologie laserů byla tehdy na mnohem nižší úrovni než dnes a tak přestože to zařízení bylo tak velké, že ho musel vézt tank, tak to žádný "laserový tank" v obvyklém pojetí nebyl.
Jediné co to dokázalo bylo oslepovat optické zaměřovací systémy - tzv. dazzler. Protože syntetické rubíny potřebné pro čočky toho laseru byly navíc velmi drahé, tak byl projekt po zkouškách prototypu nakonec zhodnocen jako nepřínosný.
Pokud se ukáže, že to funguje, tak nebude pro podvodníky problém rozšířit apku o funkci, která zachytí požadavek na vibrování a místo skutečně nechat vibrovat mobil aplikuje na obraz falešný efekt vibrování. Ale mám spíš pochyby zdali to při kvalitě průměrného videohovoru má vůbeč šanci něco odhalit, protože video mívá příliš velkou kompresi na to, aby zachytilo rychlý pohyb - zkuste třeba ve videohovoru zamávat rukou. Myslím, že tahle vychytávka bude těm vývojářům nejspíš fungovat spolehlivě jen v takříkajíc laboratorních podmínkách a v praxi to bude buď nepřesné, nebo se to nebude schopné rozhodnout vůbec.
To píšou o nějakých greendealových eurokamnech asi... Moji prarodiče ve svém domě každou zimu topili kamny na dřevo a kromě dřeva z vlastního lesa pálili i papírové krabice, noviny a občas i nějakou tu PUT láhev nebo plastový obal. Když se děda před pár lety odstěhoval do asistovaného bydlení, kamna měla myslím odslouženo okolo 20 zim (poměrně tuhých na Liberecku).
Článek překládá "lone-actor grievance-fueled violence" jako "záští a křivdou vedený osamělý školní střelec". To je hodně nepřesné - správnější překlad by byl "násilí jednotlivce motivované záští". A vůbec to nemusí být čin týkající se školního prostředí - do téhle kategorie spadá i třeba většina případů vražd na pracovišti a některé teroristické útoky. Případy s tímto typem motivace jsou zdokumentované minimálně už od počátku 20 století.
Myslím, že příliš spojovat D.K. s trendem školních střelců může být zavádějící - kromě jiného byl výrazně starší než školní střelci, kterým je nejčastěji 17 let.
Výsledky Milgramova experimentu jsou soustavně reprezentovány zkresleným způsobem. A to nemluvím o tom, že experiment samotný byl pochybně koncipovaný. Když by vám někdo na brigádě (to účást v tomto typu experimentu defacto je) s odměnou 500Kč dal za úkol někoho zabít (o to vlastně v tom experimentu jde), bystřejší odtuší, že to asi bude nějaká šaráda.
Nepochybuji, že něktěří si mysleli, že je to skutečné a byli pokusem traumatizovaní - ti nejspíš ale patřili také k těm, co záhy odmítli v pokusu pokračovat. Okolo 1/3 "učitelů" (mučitelů) odmítli pokračovat, když si "učený" (obět) poprvé stežoval, že mu šoky způsobují bolest.
Pan Severloh ve svém memoáru sice tvrdil, že "střelil nejméně tisíc spojenců, možná i dva tisíce" a dokonce to později opakoval v interview, ale to číslo je vzhledem k údajům o ztrátach během vylodění nesmysl a kromě bulváru to nikdy nebral nikdo jako faktické. Historici, kteří zkoušeli odvodit možné skutečné čislo, odhadovali přibližně 10x méně, tedy, že mohl zasáhnout 100-200 vojáků.
Tak on frontální pancíř není dnes už na tanku tak zásadní faktor jako býval - moderní hrozby už se ho nesnaží probít a místo toho útočí na slaběji pancéřovaná místa. Pokud si mají hlavní bojové tanky udržet výraznou úlohu na bojišti je potřeba inovovat, kromě jiného rozšířit nasazení efektivních aktivních ochran.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Drony si podle mě pouze užívají "zlatá léta", která se v budoucnu už nebudou opakovat. Podobným způsobem jako předtím letadla, ponorky a vrtulníky. Lehká konstrukce a potřeba se přiblížit znamená, že na sestřelení většiny útočících dronů stačí jemné broky pro lov ptáků.
Vojáci mohou mít brokovnice namontované jako doplněk na pušce, vozidla mohou brokovnice mít na zbraňové stanici, případně mít separátní věžičku s brokovou aktivní ochranou. I drony za $10 jsou moc drahé pokud je nepřítel dokáže sestřelovat za $1.
Je to celé o tom, že obranné systémy se vždycky začnou vyvíjet až když se daná novinka ukáže jako skutečná hrozba.
2 odpovědi