Pokrytectví

Proč?

Nic proti dávání některých křesťanských osobností za příklad věřícím, ovšem kult svatých je dodnes zásadním problémem (nejen) katolické církve. Úcta a modlitby náleží pouze Bohu. Jinak se vydáváme na nebezpečnou cestu od křesťanství k polytheismu.

Takhle nějak má vypadat oficiální poselství ke krizové situaci. Pozitivní motivace, ne strašení.

Smysl pro satiru bych na vašem místě trochu vytříbil, jinak by někdo mohl nabýt dojmu, že to myslíte vážně.

Selský rozum, jak vidno, občas představuje ekvivalenci bludného kořene.

Výběr z hroznů prof. Zbořila:

• Je podepsán co korespondenční autor na článcích s evidentně zfalšovanými výsledky.
• Doktorand, který na podvod upozornil, následně neobstál u státnic.
• Zbořil byl jedním z iniciátorů schůzky, po níž následovalo předání nelegální výpovědi děkanu Kubalovi.
• Dlouhodobě razí politiku, která poškozuje nejen domovskou fakultu, ale celou UP.
• Mezitím buduje konkurenční pracoviště v dojezdové vzdálenosti (v Ostravě), kam je i afiliována část olomouckého výzkumu, což ovlivňuje rozdělování finančních prostředků.

1. Pokud si to většina populace (jak článek na několika místech naznačuje) nepřeje, proč by jí to její volení zástupci měli zakazovat?

1. O tažení proti alkoholu se pokusily jak Spojené státy, tak i Sovětský svaz. V obou případech se ukázal verdikt historie celkem jasně.

Tento přístup nelze nazvati jinak než kádrováním. Je to zcela směšné. Až hořce.

Souhlasím s absurditou toho, aby jedna z forem alkoholických nápojů byla od daně osvobozena, a jiné nikoli. Jinak ale článek považuji za silně tendenční, tlačící čtenáře k jediné pravdě o nutnosti opětovného zdanění. Co se na to ale podívati z druhé strany? Co kdybychom všem alkoholickým nápojům spotřební daň zrušili?

A co takhle neodvádět řeč od eurovoleb? Na vzájemné očerňování se v PSP ČR najde čas vždy.

"že cílem nových požadavků je vytvořit základ, který má zvládnout každý."

Co to znamená "každý"? Kdo určí, co každý zvládne? Za jakých podmínek to má zvládnout? Co když to někdo nezvládne?

Opravdu je tento "rovnostářský" přístup správný? Chceme školství (teď píši všeobecně, nejen o základním), které dá příležitost k získání kvalitního vzdělání nebo dosahovat rovnosti "výsledků" bez ohledu na kvalitu? Kam povede nasazování laťky podle nejslabších? Jak je motivuje, aby projevili alespoň elementární snahu či vůbec pozornost při výkladu? Jak to motivuje naopak ty nadané? A nakonec...jak se to celé odrazí na české společnosti?

Obchodování s tituly nechám nyní stranou, to je kapitola sama pro sebe, a zaměřím se na publikační etiku (s níž souvisejí například zmíněné predátorské časopisy).

Úskalí je v nastavení současné scientometrie, které k takovým praktikám zkrátka motivuje. Ještě závažnějším problémem než predátorské časopisy je ale fakt, že i do jinak seriózních žurnálů se občas dostávají publikace jednoduše zfalšované (1) či nakoupené odjinud (tzv. paper-milly). Zfalšovaný výzkum nejenže podrývá důvěru ve vědu, ale významným způsobem škodí jí samé jednak tím, že ovlivňuje toky financí, zadruhé pak nabourává její samotnou podstatu, neboť na publikované výsledky navazují další výzkumy. Když se však pramen otráví "daty", která neodpovídají skutečnosti, je další seriózní výzkum brzděn, popřípadě může pod vlivem "výsledků" od neetických kolegů docházeti k chybným závěrům. To nejsou jen abstraktní morální dilemata, nýbrž závažné problémy, neb na vědě stojí celá společnost (technika, medicína, infrastruktura,...). Z tohoto pohledu je nezbytné, aby se společnost a stát začaly otázkou vědecké etiky vážně zabývati a nastavily vhodné mechanismy, jež by od falšování výzkumu efektivně odrazovaly (zatím je tomu spíše naopak). Jinak je totiž naprosto legitimní otázka daňových poplatníků: "Na tohle máme dávat prachy?!"

(1) jeden příklad: Odkaz  

Hájení demokracie je sice hezká věc, ale k demokracii patří i respektování výsledků voleb (byť si o nich můžeme myslet cokoli). Pokud proběhly procesně v pořádku, znamená to, že se lid vyjádřil a není co řešit.

Proto (a nejen zde, ale všeobecně) považuji demonstrace ve smyslu "pryč s vládou" těsně po volbách za naprosto nemístné.

Pálení mrtvých se mi bytostně hnusí jako málo co jiného. Že něco takového národ bez okolků příjimá, svědčí toliko o jeho degeneraci.

Není nad sarkofág.

PS: Mějte si ze mne blázna, každý vám uvěří.

V tom případě ovšem nerozumím, o čem celý článek i diskuze k němu vlastně pojednává.

S touto logikou sice nelze nesouhlasit, ale dostaneme se do úzkých, pokud půjdeme v historii dál a vzpomeneme zabaveného majetku českých pobělohorských exulantů, který posléze získali právě noví páni poslušní Habsburkům a katolické církvi.

Kde je tedy hranice, kam se lze zpětně odkazovati na historická vlastnická práva?

Co to vzít z jiné strany: Jaký má český stát zájem na udržování diplomatických styků se zemí, jež proti němu podniká takovéto kroky?

Já používám jedině je. Moc neholduji zapalovačům.

No...červený fosfor se bez problému najde u každého, kdo má doma sirky.

Chápu kontext i množství, ale ten titulek mne zkrátka pobavil.