Rozhodně dávám přednost samoobslužným pokladnám, v klidu si všechno naskenuju, zaplatím a uložím do batohu nebo tašky, případně zkontroluju účtenku. Naprosto bez stresu a bez nedočkavé fronty dýchající mi na záda, zatímco (často nevlídná) pokladní markuje dalšímu, aniž bych já měl čas si svůj nákup v klidu sklidit.
Problém je, když se fronty dělají i u těch samoobslužných, takže bych poprosil ostatní nakupující - nechoďte k nim, trvejte na svém právu být řádně obslouženi. Já se rád obsloužím sám.
Ano, máme se dobře a nikdo rozhodně neumírá hlady. A je to právě vidět při těch nákupních orgiích.
Samozřejmě se najdou tací, kteří na tom jsou hůře, ale to bylo vždycky, i za komunistů. A pak i za Klause, za Zemana, za Babiše. A samozřejmě je tomu tak i dnes za Fialy. Nikdy se nebudou mít všichni stejně dobře, to je utopie, kterou se nám snažili vtlouci do hlavy právě komunisti a ani těm se nedařilo nastolit ráj na zemi. A vždycky se nadávalo, že je draho.
Ale chápu, člověk si rád zanadává. Nikdy totiž není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe. Novodobí spasitelé Babiš s Konečnou slibují, že to zařídí. No, budou mít patrně šanci to předvést, jaké ekonomické zázraky ukážou 😁.
Salko má takovou divnou pachuť. Udělám si z cukru karamel, ten rozpustím ve smetaně, přidám vanilku a panáka rozpustné kávy a nakonec vliju alkohol (whisky nebo pravý rum, koupím vždy dopředu v akci, nemusí být úplně nejvyšší kvalita, ale božkov fakt ne, to už bych mohl rovnou nalít líh) ... případně dosladím, doředím ... výsledkem jsou dvě lahve parádního likéru, alkohol jinak skoro nepiju, ale tuhle dobrotu si dopřeju
No, asi každého věc. Také jsme s manželkou jako mladí rodiče měli hluboko do kapsy, museli jsme se uskrovnit, žádné jistoty ... máme dvě zdravé, chytré a hodné děti a nelitoval jsem toho ani na okamžik, naopak představa, že bychom byli sami, zejména ve stáří, mě děsí. I kdybych přišel o veškerý majetek, něco tu po mně zůstane - moje děti. Tak snad po těch bezdětných zůstane také něco hodnotného. Ono v mládí se to svobodným snadno užívá života, s přáteli, buduje se kariéra, jezdí po světě, super, nic proti, ale po určité době přijde prázdnota a lítost, protože rozhodnutí už nelze zvrátit - přátelé zakládají rodiny, v kariéře se už není kam dál posouvat, zdraví už nedovoluje taková dobrodružství, najednou chybí smysl života, o Vánocích pak třeba dolehne samota a sebelítost. Znám i takové případy.
Ale rozumím, že se najdou lidé, kteří se na rodičovství skutečně necítí, ne kvůli tomu, že na to nemají peníze či zázemí, ale prostě nemají rodičovský pud a děti vyloženě nesnášejí. Ale těch není zase tolik.
8
Sledujících
3
Sleduje
8
Sledujících
3
Sleduje
Já bych řekl, že experiment byl naopak úspěšný, protože potvrdil to, co se dalo čekat.
Ovšem zbytečně drahý špás - kdyby ty peníze poslali všechny mně, tak bych jim to řekl hned a ušetřilo by se za pochůzky, sledování a vyhodnocování 😁.
1 odpověď