Nezažil jsem pana Heřmánka na divadelních prknech, avšak řadu filmů, v nichž se objevil, rozhodně svým hereckým výkonem ozdobil - ač šlo nejčastěji o role komické (skvělý Fešák Hubert), neméně mi utkvěl v paměti i v rolích mužů stižených těžkými ranami osudu (tatínek Popper ve Smrti krásných srnců nebo komorník Alois v Zámku v Čechách). Nezapomenutelný je i jugoslávský seriál Horký vítr, v jehož české versi promlouvá Borivoje Šurdilović právě hlasem Karla Heřmánka. Smutný konec skvělého herce, který tolik let rozdával radost a humor... Ať je mu nebe otevřené dokořán. Upřímnou soustrast pozůstalým.
Tak teď stojí nehorázných 1400 Kč někde víc.
S ohledem na nominální růst příjmů za uplynulé dekády i na skutečnost, že již tehdy byla cena dotovaná, mi současných cca. CZK 1.400,- přijde jako přiměřená cena, a to tím spíše, že jde o výrobek s vysokým podílem ruční práce. Nostalgie zvítězila a traktor jsem si před časem koupil, včetně vleku a několika dalších kousků příslušenství. Je to nádhera.
(P. S. - test 10/10)
Pan Kačer byl skvělý herec s vynikající reflexí svého řemesla - vždy si uchovám v paměti nejen Armina von der Heide a další jeho výtečně zahrané role, ale i poutavé vyprávění o hereckém i režisérském umění ve filmu i na jevišti. Velký muž umění, duchovního bohatství a pokory odešel... V pěkném věku, ale kdyby vydržel déle, stále by měl co říci. Bude mi chybět.
Svět sportu je mi úplně cizí, Gabrielu Soukalovou nijak nesleduji, moc o ní nevím (kromě toho, že se mi fysicky líbí) a píseň jsem neslyšel. Překvapuje mě však, že obrat "stát na kolenou" se ukázal tak nepochopitelným pro autora článku i některé komentující. Právě jeho neobvyklá zkratka dává vyniknout významu "ač sražena různou nepřízní či neúspěchy na kolena, přece pevně stojím".
Nevím proč ta paní nezpívá česky. Koleno se skloňuje podle vzoru město. Takže těžko může zpívat “klečím na městou”
"Koleno" je jedním z řady slov označujících vesměs párové části těla, u nichž se dochovaly některé zbytky tvarů dvojného čísla, vedle tvaru "na kolenou" máme ještě např. "na rukou", "na nohou", "na prsou".
Svět sportu je mi úplně cizí, Gabrielu Soukalovou nijak nesleduji, moc o ní nevím (kromě toho, že se mi fysicky líbí) a píseň jsem neslyšel. Překvapuje mě však, že obrat "stát na kolenou" se ukázal tak nepochopitelným pro autora článku i některé komentující. Právě jeho neobvyklá zkratka dává vyniknout významu "ač sražena různou nepřízní či neúspěchy na kolena, přece pevně stojím".
Na ČSA (vojsko pamatuji už jen jako ČSLA, kdežto pod ČSA znám jen Čs. aerolinie) a ČNV (to jsem vůbec neznal) jsem pohořel...
Jinak jsme zkratku RVHP používali též pro nákupní tašku na kolečkách: "Ráno vyjedu, h.v.o přivezu"
Mé oblíbené zkratky byly:
VLK - Výbor lidové kontroly
a
ÚKRK - Ústřední kontrolní a revizní komise
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Jedno z mých oblíbených letadel - trochu oběť politických rozhodnutí, ježto byl pod tlakem vlády vybaven nedostatečně výkonnými motory Rolls-Royce Spey, s nimiž se poněkud neochotně odlepoval od země: proto byly pozdější varianty vybaveny pomocným motorem ve svislé ocasní ploše, takže se z Tridenta stal tak trochu "čtyřmotorák". Velikou péči ovšem konstruktéři věnovali bezpečnosti, takže byl Trident vybaven neobyčejně bohatou avionikou, jež samozřejmě v 50.-60. letech zabrala obrovský prostor. Proto se v zájmu jeho ušetření přední podvozková noha nezatahovala dopředu či dozadu ale naplocho doprava, čímž vznikl zajímavý detail, který se mi vždy líbil - asymetricky umístěná přední podvozková noha nalevo od osy letounu.
No, srdce mi krvácí, když vidím opuštěného Tridenta takhle zchátralého...
A taky nazvat jeden z ugrofinských jazyků blízký češtině, je taky poněkud mimo.
V tomto případě má ovšem pravdu redakce: lotyština skutečně mezi ugrofinské jazyky nepatří, je spolu s litevštinou jedním z baltských jazyků, jež patří mezi indoevropské jazyky a jejich nejbližšími příbuznými jsou právě jazyky slovanské. Baltské jazyky disponují do značné míry podobným tvaroslovím (7 pádů s podobnými funkcemi jako v češtině, částečně rozvinutý systém slovesného vidu, slovesný infinitiv na -t(i) a podobně), tak i množstvím lexikálních shod - tedy slov společného původu a významu (ježek = ezis, jezero = ezers, led = ledus, být = būt, jsem = esmu, znát = zināt...). Naproti tomu ugrofinské jazyky vůbec do indoevropské jazykové rodiny nepatří (spolu s jazyky samojedskými tvoří uralskou jazykovou rodinu), mívají velké množství pádů (obvykle více než 10), jednotné pádové přípony pro různé slovní druhy a každá přípona má jen jednu mluvnickou funkci (v češtině např. u slova "stromů" je příponou "-ů" vyjádřeno jak množné číslo tak 2. pád, ugrofinské jazyky by přidaly zvlášť příponu mn. čísla a zvlášť příponu pádu). Rovněž základní fond slovní zásoby (nemluvím o slovech přejatých) je velmi odlišný a nemá společný původ.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Podle vás je 8,15 špatně. Ale pouze v první větě. V té druhé píšete že správně by mělo být 8,15. Tak jak to podle vás je ?
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Paní Neuschlová naráží na formu zápisu, v čemž má pravdu: při použití desetinné čárky je čtvrtina 0,25 (nejde o počet dílů z 60 ale ze 100). Při zápisu hodin (+ minut a sekund) v obvyklé šedesátkové soustavě se minuty a sekundy neoddělují desetinnou čárkou ale tečkou či dvojtečkou, tedy nikoli 8,15, ale 8.15 n. 8:15.
1 odpověď