Hmm. Poučte mě!

Aby mohlo pivo nést označení ležák, tak musí být uvařeno ze chmele na to vhodného (v Česku typický třeba Žatecký Červeňák), musí do něj být dány kvasnice určené pro ležáky a musí kvasit při nízkých teplotách, při kterých jsou všechny procesy zpomalené. Takové pivo kvasí dvakrát až třikrát déle, než (celosvětově) rozšířenější druhy piva. Po dokvašení toto pivo ještě takzvaně leží, a proto je zváno ležákem. Či chcete-li spodně kvašené pivo, protože kvasí za nízkých teplot. Naproti tomu svrchně kvašená piva, která jsou ve světě skutečně běžnější (ležák je specialita především Česka a Německa), kvasí za vyšších teplot, tedy rychleji. Obvykle 2-3 týdny. Ležák minimálně 6 týdnů, ale může i déle. Záleží na teplotách. Ležáky kvasí při 2-6°C, zatímco svrchně kvašená piva přibližně při 18-23°C. Ve zkratce zhruba takto se to má s právem na označení ležák. A ležák může mít 14 ° úplně stejně jako třeba 8 °. S tím to nesouvisí. Stupňovitost udává množství zkvasitelného extraktu v pivu po jeho uvaření. Proto se již ustupuje od značení ve stupních, které je i pro obchodní názvy piv již zakázané, ale používají se procenta, protože jedenáctka znamená, že množství toho extraktu v objemu uvařeného piva je 11 %. Proto platí i taková polopřímá úměra, že čím vyšší stupně, tím vyšší obsah alkoholu, protože ten vzniká právě při tom kvašení. Logicky, větší množství zkvasitelného materiálu vytvoří větší množství alkoholu.