Omlouvám se za jedno zbytečné slovo číslem.

Jako člověk s životním číslem číslem 6 jsem nikdy nechtěl sex jako nějaké "řemeslo". Vždy jsem měl rád společné procítění oboustranné touhy. Uspokojení ženy s potěšením jejího těla a přiměřeně "jižanská" vášnivost jsou na prvním místě.

Pravidelný sex, tak asi 2-3 krát týdně, je důležitý, ale vedle dobrého vzájemného vztahu by měl vyplývat zejména ze vzájemné přitažlivostí (dáno od přírody) a společného prožívání života. Nějakou umělou organizaci tělesného apod. kontaktu nedoporučuji, odcizuje. Dobré je ovšem mít něco, co nám "dodává křídla". U nás to byly, až do odchodu mé ženy ze života, zejména ty báječné cesty k moři.

To je jen nelidská cesta do zkázy. Řešení spočívá ve sjednání spravedlivých vztahů a politickém uspořádání v regionu.To se musí týkat i nestátních organizací, hnutí.

Základem vztahu muže a ženy je od přírody vzájemná přitažlivost i nezávislost osobnosti. Proto také při častém setkávání, a zvláště na pracovištích, nelze zabránit "vzplanutí touhy". Je potřeba si ale dobře uvědomovat, s kým lze utvářet vztah vzájemně obohacující život. A k tomu vztahu, a zejména již v manželství, přistupovat velmi zodpovědně. To je to hlavní.

Pozor, zadlužování je součástí ceny nerovnosti, i když dluhy mohou ovšem být i důsledkem neodpovědnosti. A významná studie J. Stiglitze The Price of Inequality u nás nebyla ani přeložena a vydána.

To je ovšem svérázný přístup, je naléhaavé sjednat nejen ukončení války, ale i širších mírových mezinárodních vztahů. Válka přece nemůže být donekonečna. Problém je asi v dosavadním alibizmu a syndromu skupinové mentality. Řekl bych, že tu válku by bylo skutečně možné v krátké době ukončit (ba bylo ji možno předejít), pokud řešení půjde na podstatné motivace konfliktu. Jde asi zejména o systémový problém vztahů s Ruskem. Je ale potřeba chtít fundamentální přímé jednání představitelů států a cestou společného řešení překonat dosavadní pozice. Rusko asi nejvíc irituje osamocení v Evropě a při stávající institucionalizaci.

Pozor na ty předsudky a diskriminační tendence spojené s kalendářním věkem, je to minimálně protiústavní. A přitom v obecném smyslu odchod do důchodu není ani plnohodnotným životním řešením . Člověk potřebuje být užitečný ve společenském životě a nebýt sám. Bohužel, s přibývajícími léty přicházíme i o blizké lidi, a tím se startuje postupné „sociální vyloučení“ Nedávno se v TV opakoval lidsky a inspirativně velmi silný film Stážista, který to dokládá. Cestou je rozvíjet plnohodnotný společenský život, ne sebestřednost a sektářství.

Podle mé zkušenosti nemůže být pro manželství rozhodující nějaký cyklus zamilovanosti, sbližování a vzdalování se. Vztah je potřeba plynule s porozuměním kultivovat a počítat s tím, že lidé se v průbehu let také vyvíjejí. Podle mé velice dobré zkušenosti s životního vztahu se ženou, je základem vztahu vzájemná přitažlivost a schopnost společných prožitků, neco společného vytvářet. A funkční vztah také potřebuje nezávislost a respekt osobnosti i existenční a mít něco, co nám "dodává křídla". U nás to zejména byly ty báječné cesty k moři.

Zásadně odmítám, aby bylo přivedení dětí na svět předmětem nějaké ekonomické kalkulace. Děti a jejich přirozené lidství jsou nádherným základem reprodukce lidské společností a ať se rodí z lásky.

Nerozdělovat svět, evropské státy mají v mezinárodní spolupráci odpovědnost za životní podmínky svých obyvatel. Možná pod vlivem současných problémů často vzpomínám, jak jsem v roce 1967 přišel do Prahy studovat na vysokou školu a právě se v Hudebním divadle v Karlíně dával velice impresívní muzikál Muž jménem la Mancha v báječné hlavní roli s Rudolfem Cortésem a Milenou Zahrynowskou. A ta melodie Nesplnitelný sen mně zní jako předehra současného odkazu J. Welche a jeho strategie utváření mezilidských a společenských vztahů spolupráce a soužití jako Cesta k vítězství.

Neživte nepřátelství a jednejte s Ruskem i dalšími o mírovém řešení. Donekonečna válčit a žít s utrpením obyvatel Ukrajiny nemůžete. Lid a lidskost musí být rozhodující.

Prosím Vás, nerozdělujte stále svět v nějaké překonané velmocenské mentalitě. Evropa musí mít na rozvoj vlastních technologií. Problém je ovšem vážný. Principiální řešení "udržitelného rozvoje" spočívá ve fundamentálním výzkumu a inovačních strukturálních změnách, které novými produkty aj. budou nahrazovat ty dosavadní závislé na omezené dostupnosti přirodních zdrojů apod.

Stejně tak jako pravda může být jen jedna, je jen jedna optimální vize, strategie pro další vývoj země vč. jeho institucionálního řešení (i když mohou být různé názory na předpoklady budoucího vývoje).

Suroviny a přístup k nim je do budoucna univerzálním problémem všech zemí a měl by být včas řešen spravedlivými obchodními dohodami. Tak se lze vyhnout konfliktům. Stejně tak se jedná o nezbytné produkty, komponenty, energie životně důležité pro zabezpečování důležitých potřeb. Principiální řešení "udržitelného vývoje" ale spočívá ve fundamentálním výzkumu a inovačních strukturálních změnách, které novými produkty budou nahrazovat ty dosavadní závislé na omezené dostupnosti přirodních zdrojů apod.

Co si od předčasného důchodu slibujete. Jak říkám z vlastní zkušenosti, v obecném smyslu odchod do důchodu není plnohodnotným životním řešením . Člověk potřebuje být užitečný ve společenském životě a nebýt sám. A pozor na předsudky, kalendářní věk nesmí být cestou diskriminace. Bohužel, s přibývajícími léty přicházíme i o blizké lidi, a tím se startuje postupné „sociální vyloučení“ Nedávno se v TV opakoval lidsky a inspirativně velmi silný film Stážista, který to dokládá.

Rád si všimnu zřetelně tvarovaných prsou žen a je to povzbuzením do života. Tady se nabízí i myšlenka ve filmu Jeden život nestačí s Jamesem Bondem: "Nemá žádný smysl žít, když necítíte, že žijete".

Vaším úkolem je sjednat mírové řešení a vztahy s Ruskem a nepodléhat nějakému alibizmu. Vidíte, k čemu válka vede. Řekl bych, že jde zejména o systémový problém vztahů s Ruskem a k tomu je potřeba fundamentální přímé jednání představitelů států. Rusko asi nejvíc irituje osamocení v Evropě a při stávající institucionalizaci. Stěžejní otázkou ovšem je, co preferuje. Jest-li v nějaké carsko stalinské tradici přímý vlív na sousední státy, nebo spolupráci v rovnoprávném evropském a světovém prostoru, řádu. To je potřeba vyjasnit. Klíčem k řešení pro budoucnost je ale nepochybně prosadit uspořádání rovnoprávných, spravedlivých apod. mezinárodních vztahů spolupráce a odstranění jejich deformací. K tomu ovšem patří i to, že nebude možno rozdělovat svět tak, aby docházelo k diskriminaci "nečlenských" zemí, to pak nese potenciál konfliktu apod. A nemohu nevzpomenout historické konzultace představitelů tehdejšího SSSR a USA počínaje setkáním M. Gorbačova a R. Reagana na Reykjavíku 1986, které obrátily vztah obou států k mírové spolupráci.

Přátelství je spolu s rodinou základní životní oporou. Nejde ovšem jen o lidi, se kterými se pravidelně setkáváme, ale zejména také o ty, kteří o nás dobře smýšlejí a poskytují nám podporu. Jak říkám, na mé životní dráze mě provázelo přátelství řady lidí a níkdy jim nemohu za to být dost vděčný. Základním předpokladem pro překonávání problémů, které přináší život je právě navazovat přátelství. Z toho pak vyplývají nové podněty a příležitosti i uvědomování si vize svého života. Není proto dobré podléhat nějakému sebestřednému vymezování se. Bohužel, s přibývajícími léty o blizké lidi přicházíme a dochází i k osamocení. Vím, o čem mluvím. A vaše ilustrační foto mně připomíná, že teď zatím nemám nikoho, kdo by mě doprovodil na báječný pobyt u moře.

Jen nepodléhat nějaké válečné psychóze, u Francie snad se zviditelnit jako mocnost, a aniž by se jednalo o systémovém řešení mezinárodních vztahů s Ruskem i dalšími. Válku nikdo nechce. Konflikt Ukrajiny a Ruska je chybou globalizovat zatahováním dalších států do toho. To je pro svět nebezpečné, a není to žádné řešení. Je ho potřeba udržet v hranicích Ukrajiny a řešit. Situace je ovšem i selháním mezinárodní politiky a vyplývá i ze systémových deformací rozdělování světa. Je proto naléhavé konečně přijít s návrhy na uspořádání mírových, rovnoprávných, spravedlivých apod. mezinárodních vztahů s Ruskem i dalšími a odstranění jejich deformací.