Prezidenta Miloše Zemana chápu jako reprezentanta lidu – lidu ve smyslu čeledínů. Svým chováním i vyjadřováním spustil v součinnosti s premiérem Andrejem Babišem lavinu sprostoty, nerespektování druhých a vulgarismu. Celé toto své směřování potvrdil i 8. května, když – jako projev své zloby, či stařeckého vrtochu – odmítl udělit generálskou hodnost panu Koudelkovi. Takže tradice Zemanových faux pas zachována, u těžko omluvitelné svévole a zvůle také zůstalo, ale něco mimořádně pozitivního v den výročí osvobození České republiky od nacistů skutečně učinil. Přijel na ceremoniál na invalidním vozíku – za což mu tímto děkuji.