Někteří tu píší, že lidi nemůžou koexistovat s velkými šelmami. To ale není pravda, jak ukazuje třeba příklad indického města Mumbai: Odkaz 1  

Podobně funguje koexistence s medvědy v Apeninách.

Můžeme se v přítomnosti velkých šelem chovat jako by tam nebyly, což může vést ke konfliktům. Můžeme zkusit všechen ostatní život vyhladit a pak se divit, že kolabující ekosystém nás už neuživí. A nebo se můžeme podívat, jak to funguje tam, kde to zvládají. Bude třeba se o vlcích a medvědech něco naučit a přijmout nějaká opatření, vymezit zóny, které jsou pro nás, které jsou pro ně a zóny, kde se můžeme potkávat, ale není důvod, proč bychom to zrovna u nás nedokázali, když jinde to jde. Tedy, jeden důvod mě napadá - stačí nechtít.

Fajn, pokud máte zajetou dobře vydělávající živnost - takovou, ve které ma smysl pokračovat - určitě vás to nepoloží. Ale chybí mi tady něco na podporu lidí, kteří by s podnikáním chtěli začít. Co takhle první rok bez odvodů, druhý rok s polovičními odvody a od třetího roku odvody naplno?

"...stále se najdou učitelé, kteří řeknou: On tady nemá co dělat. Berou takové dítě jako přítěž. Protože se takové dítě nějak projevuje, třeba se potřebuje projít po třídě a učitel má pocit, že by všichni měli pracovat stejným způsobem, což je nereálné"

Amen. Bylo by skvělé si to připustit a postavit třídy podle toho. Pro jednoho učitele na 30-35 dětí to musí být velice náročné. Kdyby mohly třídy být poloviční a jinak uspořádáné, už by se mohlo leccos pohnout. To určitě není jediná věc, kterou je v našem školství třeba zlepšit, ale je rozhodně zásadní a pro mnoho jiných změn je to nutný předpoklad. Ano, nebude to zadarmo, ale mnohem radši bych viděl státní peníze tady než třeba v dotacích pro ztrátové výrobní podniky nebo v pochybné akci "ovoce/mléko do škol". A za 20-40 let by se nám to mělo začít bohatě vracet.

Za další možné řešení krize pokládá posílení mobility nad prodejem samotných automobilů. Tomu totiž odpovídá nálada spotřebitele: „Vlastnit auto není u mladých lidí takovým symbolem úspěchu jako dříve. Společnosti se musí trendu přizpůsobit, protože nálada spotřebitele je pro úspěch na trhu klíčová,“

Že by konečně začalo někomu docházet, že zvyšovat množství aut v provozu není cesta ke společnému blahobytu?

"Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka podpora schválená vládou umožní sadařům založit novou úrodu, přežít a vyhnout se kácení sadů."

Nevíte někdo, proč je po jednom roku neúrody hned potřeba kácet sady?

Nedávno jsem si konečně našel čas zjistit, jak to funguje a je to velmi zajímavý koncept. Označení "těžaři" (miners) mi přijde dost nešťastné, protože ta služba, kterou komunitě poskytují nespočívá v tom, že vytahují/vyrábějí nové bitcoiny, ale v tom, že ověřují všechny transakce a podle protokolu je zanášejí do "účetní knihy" (blockchainu), jejíž kopii si drží každý výpočetní uzel, aby ji nokdo nemohl zpětně upravovat. Ty nové bitcoiny jsou jejich odměnou. Bohužel je v případě Bitcoinu ten systém nastavený tak, že ač se ověřování transakcí účastní více "těžařů", odměnu dostává jen ten, který nejdřív vyřeší výpočetně náročnou úlohu (proof of work), což vedlo k tomu, že nemálo lidí investovalo vysoké částky do nesmyslně předimenzovaného hardwaru a že energetiká spořeba Bitcoinu dneska předčí mnoho států.

„Děti jsou přirozeně aktivní. Už dvouleté děti mohou skotačit. Rodiče se třeba bojí, ale ony jsou gumové. My jim máme jen připravit podmínky a rozvíjet jejich potenciál. Musíme dát školkám maximum podpory. Ve škole už je pozdě.“

Teď se mi vybavuje nástěnka ve školce, kde měli obrázy znázorňující pravidla. Jedno z prvních bylo "šnečkové pravidlo" - ve školce se neběhá. Celé dětství jim říkáme, že mají klidně sedět. Jak to může jinak dopadnout?

Ta stejná iluze se dá vyvolat reálnou fotografií nafingované situace. Jen to dá o něco více práce. Kdyby si pomocí AI vygenerovali nekonfliktní obrázky, nikdo by to neřešil.

Zvýšení plynulosti dopravy je jistě krok správným směrem. Stejně by mě ale zajímalo, kolik jiných (přijatelných) možností jak se dostat dopráce lidi z Bostonu a okolí mají. Možná by podpora hromadné dopravy mohla pomoct ještě víc.

Četl jsem, že divoké systémy se dají dobře stabilizovat tím, že zpomalíte změny v nich. Zajímalo by mě, o kolik menší propad by nastal, kdyby obchodování neprobíhalo v sekundách ale muselo by se vždy mezi nabídkou a uskutečněním obchodu počkat aspoň tři dny, během kterých by se ten obchod dal kdykoliv odvolat.

Zdroj tvrzení v první větě: Odkaz 1   bod č. 9

Taky vám někdy přijde, že jako lidstvo inverstujeme příliš mnoho času, práce a energie do věcí, které nám jako celku vůbec neprospívají?

"Stanici Pavlov se v komunikaci s nálezci osvědčila aplikace pro chytré telefony."

Jaká aplikace? Proč to v článku není?

To je ale ošklivý titulek. Však je mladý, konexe i zkušenosti časem získá. Buďme rádi, že politika někoho z mladých zajímá.

Nevíte někdo, jak je to s provizí pro zprostředkovatele platby u virtuálních karet? Každá taková platba musí projít přes Google/Apple/Garmin/... a pro nastavení každé takové služby musím dát číslo karty, kterou vydává Visa nebo MasterCard.

Ne že bych to k životu potřeboval, ale zajímá mě, kdo si ten zprostředkovací poplatek rozdělí nebo nechá.

Na českých e-shopech se snažím platit bankovním převodem, i když mi ten proces přijde pořád trochu krkolomný, prostě z toho důvodu, že karetní společnosti a Google/Apple mají podle mě peněz už dost.

Vidíte, a já si myslel, že Aspen Institut má něco společného s iniciativou Aspen Proposal Odkaz 1  , vizí, jak by mohla vypadat lidská společnost za pár set let. Jedna z mála vizí budoucnosti, která není dystopická a nezahrnuje konečné vydrancování a opuštění Země. A ono ne.

Jako živnostník navrhuju tuto změnu - první rok živnosti bez odvodů, druhý rok odvody na současné úrovni, třetí a další roky odvody mírně nižsí než mají zaměstnanci, protože přecejen nemají tolik sociálních jistot. Mohlo by to být např. 75%, ale o přesné výši se dá diskutovat. Tím odstraníme překážku pro začínající podnikatele a pro ty, kteří to myslí vážně to bude únosné a spravedlivé.

Velmi dobrá analýza. Jen si dovolím ještě doplnit jednu věc - to, že je někdo excelentní vědec, ještě neznamená, že bude dobrý vedoucí. Často to vyžaduje povahové rysy, ktoré jdou proti sobě. Po zkušenostech z akademie i z IT si začínám myslet, že by vědeckým týmům prospěla pomoc s řízením od lidí zvenku, kteří jsou dobří manažeři a ne nutně dobří výzkumníci.

Ten popsaný systém vzájemně spřátelených akademiků ale bohužel nezřídka pomáhá do čelních pozic lidem, kteří nejsou ani dobří vědci ani dobří manažeři.

SPOILER ALERT: vezměte si libovolného docenta a projeďte si jeho publikační historii stejně přísně. Zjistíte, že bez podobných publikací se docentem stal málokdo z nich. Když chcete v nějakém systému udělat kariéru, musíte být buď výjimečně dobří nebo přijmout jeho pravidla.

Mně to dává smysl - proč by měl stát dotovat něco, co funguje?

No vida, jak umí být rozpočtově odpovědný a ještě u toho myslet na zdraví lidí. Za tyto kroky by se nemuselo stydět ani Progresívne Slovensko.