Jako výrazně větší paradox mi přijde, že nadáváme na přemnoženou vysokou a divoká prasata, ale když se objeví vlci, kteří by to mohli zadarmo řešit za nás, tak hned spousta lidí hlasitě křičí, že tady nemají co dělat a je třeba je vyhladit. Pár dní zpátky tady o tom byl článek a diskuse pod ním byla plná výzev k ekocidě.

Proč bych je někam dával? Ony si hledají místo samy. Máte to v članku - za noc urazí i desítky kilometrů. Ale máte pravdu v tom, že navrhnout a vybudovat infrastrukturu, která bude vstřícná k lidem i zbytku přírody není snadné. Minimálně ty ekodukty přes dálnice se v poslední době podařilo vybudovat. A snad dokážeme tímto správným směrem pokračovat i dál.

U funkčního ekosystému se nemusíte bát dlouhodobého přemnožení. Naopak, když chybějí šelmy, můžou se vám snadno přemnožit třeba divočáci - i s těmi můžete mít velmi nepříjemné konflikty. Cílem by podle mě mělo být vytvořit prostředí, které se bude udržovat v maximální míře samo. Když selektivně odstraníte jeden druh, může to vést k přemnožení jiného a některé ekosystémové služby vám přestanou fungovat. Zkuste se podívat, co udělal návrat vlků do Yellowstonu Odkaz  

Někteří tu píší, že lidi nemůžou koexistovat s velkými šelmami. To ale není pravda, jak ukazuje třeba příklad indického města Mumbai: Odkaz 1  

Podobně funguje koexistence s medvědy v Apeninách.

Můžeme se v přítomnosti velkých šelem chovat jako by tam nebyly, což může vést ke konfliktům. Můžeme zkusit všechen ostatní život vyhladit a pak se divit, že kolabující ekosystém nás už neuživí. A nebo se můžeme podívat, jak to funguje tam, kde to zvládají. Bude třeba se o vlcích a medvědech něco naučit a přijmout nějaká opatření, vymezit zóny, které jsou pro nás, které jsou pro ně a zóny, kde se můžeme potkávat, ale není důvod, proč bychom to zrovna u nás nedokázali, když jinde to jde. Tedy, jeden důvod mě napadá - stačí nechtít.

Dobrý den, mí rodiče vytápějí rodinný domek dřevem a za týden nasbírají popela tolik, že to v malé popelnici vydá tak na 10-30 cm ode dna. Celou popelnici by popelem naplnili za několik měsíců. Můžu se zeptat, jakým způsobem jste schopní nasbírat za týden tolik popela, že tu popelnici naplníte?

A víte, odkud na to berou peníze? Od lidí, kteří to čtou a nechávají si zobrazovat cílenou reklamu. Teď nedávno se objevila možnost platit Seznamu přímo. Ať už tak či onak, svou přítomností tady to zlo pomáháte financovat.

Na Slovensko i do Německa jezdím pravidelně a vracet PETky mi tam přijde úplně normální a nemám s tím problém.

To bude tím, že počítáte nesprávný příklad. Takže ještě jednou - začněme tím, jak se k Vám ta láhev vůbec dostala. Pravděpodobně jste si ji koupil s nějakým nápojem. Musel jste ji dostat domů a někde ji i s tím obsahem skladovat. Rada pana Kohanta zní - až láhev vyprázdníte, vraťte ji tam, kde jste ji měl jako plnou. Dál už určitě stačí přečíst si jeho příspěvek ještě jednou a zjistíte, že objem lahve tady vůbec není relevantní.

Máte můj obdiv, že jste to zvládl - ne každý to dokáže. Jenom si říkám, co jako společnost získáme tím, že hned na začátku nastavíme bariéru, kterou překonají jenom ti nejodhodlanější, navíc za cenu toho, že Vás rodina téměř nevidí. Nebylo by nakonec i pro Vás tehdy příjemnější, kdybyste tehdy mohl začít první rok bez odvodů?

Fajn, pokud máte zajetou dobře vydělávající živnost - takovou, ve které ma smysl pokračovat - určitě vás to nepoloží. Ale chybí mi tady něco na podporu lidí, kteří by s podnikáním chtěli začít. Co takhle první rok bez odvodů, druhý rok s polovičními odvody a od třetího roku odvody naplno?

Zkuste to ještě tučně, bude to víc pravdivější

ŽÁDNÝ VLIV

Vidím tam celkem rozumné rady, např. nedávejte mediální prostor lhářům. Víc by mě zajímala interní doporučení Vaší fosilní lobby pro tu armádu diskutujících účtů, která má ohýbat veřejné mínění ve prospěch uhlí a ropy. Nepodělíte se o nějaké zajímavosti z těchto materiálů?

Ale no tak, vy se vůbec nesnažíte! Za to Vás Tykač s Křetínským nepochválí. Výzkum, o kterém to celé je, byl publikovaný 2021 - trvalo mi asi 5 sekund to najít podle jména Levke Caesar, které v článku máte uvedeno také - Odkaz 1  

Z roku 2009 pochází koncept planetárních mezí a v článku se zmiňuje, že by si zasloužil aktualizaci.

Zatím jste mě nepřesvědčila, že bych měl věřit spíš Vám. Zkuste trošku zapátrat, ať se u toho taky něco dozvím.

Zatím tady mám prohlášení od vědců, kteří se tím zabývají a upozorňují na rizika spojená s poklesem pH (v článku) a reakci od Vás, která míří na jeden konkrétní detail - rozhodli se riziko komunikovat průměrnou hodnotou, která z principu nemůže obsáhnout všechny detaily. To je sice validní argument, ale nijak to nerozporuje jejich závěry.

Oni jsou odborníci s publikační historií v oboru, vy jste komentující na internetu - od začátku jste tedy v nevýhodě - důkazní břemeno je na Vás.

Můžeme začít tímto Vaším prohlášením:

"pH 8,1 - 8,2 není žádné rozhraní"

proč tomu mám věřit, když mi autorita v oboru tvrdí, že je vhodné se mít na pozoru?

Přiznejte se, že Vy tomu celou dobu rozumíte, jenom tady předstíráte naivitu. Nevím proč byste to dělala, napadá mě jenom cílená snaha zamlžit diskusi o vlivu pálení fosilních paliv na životní prostředí, aby se v tom nikdo nevyznal. Teď už to ale nemusíte hrát - ten článek je starý a toto vlákno už teď čteme jenom my dva.

Uvedu jiný příklad - rozdíl mezi teplotou 273 K a 274 K je 0,36 %, ale když chci jít bruslit, zjistím, že je to zároveň rozdíl mezi ledem a kapalnou vodou.

Rozdíl mezi pH 8,1 a pH 8,2 se může zdát malý vzhledem k celé myslitelné škále, ale s tou teplotou je to zrovna tak - a přitom to je rozdíl pro život zcela zásadní.

Pojďte mě tedy přesvědčit o tom, že na život v oceánu nemá zvýšení teplot ani pokles pH žádný vliv. Můžeme začít třeba u bělení korálů Odkaz 1  

Ale prosím, ať je to trošku intelektuální výzva - rád se při učené disputaci něco nového dozvím. Další odkazy na graf logaritmické funkce už nejsou potřeba.

Výborně, už vám to začíná jít! Převod na procenta je jenom násobení stovkou, takže přidáte dvě nuly a dostanete jednu miliardu procent. Co nám to říká? Že kyselost se může měnit v opravdu VELKÉM rozsahu.

Z Vaší poslední věty usuzuji, že se Vám zacházení s takto velkými čísly zdá nepraktické a v tom s Vámi naprosto souhlasím, já i celá vědecká obec. Přesně z toho důvodu se v takových případech používá logaritmická stupnice (podobně např. u intenzity zvuku). Snažil jsem se k tomu najít nějaké srozumitelné video nebo článek v češtině a byl to docela problém, mám jen tento kus slovenské dokumentace k nějakému softwaru od IBM Odkaz  

Dokonce ani článek na české Wikipedii to dostatečně nevysvětluje. Díky, že jste pomohla najít tuto nepříjemnou mezeru v dostupných zdrojích. Zkusím si někdy udělat čas a ten Wiki článek doplnit. Pak to lidi zbytečně mate a někdo by si mohl myslet, že rozdíl v pH 8,1 a pH 8,2 je téměř neměřitelný.

Z toho grafu ne, ale z jednoduché středoškolské matematiky:

10^8.2 / 10^8.1 = 1.259

^ tady používám jako označení umocňování (t.j. 10^8.2 je "10 na 8.2")

pH 8.1 tedy znamená o 25.9 % vyšší aktivitu iontu H3O+ než pH 8.2, takže máte o téměř 26 % kyselejší prostředí.

Hezký graf. Spolupracovala jste na něm?

Odkaz 1  

Ne, není. Podívejte se, jak se pH počítá - je to logaritmická stupnice, takže Vaše intuitivní chápání lineárních závislostí tady neplatí. Vysvětlené to máte i v článku, ale pro jistotu to sem zkopíruji, ať to nemusíte hledat:

„Každý pokles o jednu jednotku pH znamená desetinásobné zvýšení kyselosti. To znamená, že kyselost oceánu je dnes v průměru asi o 25 % vyšší než v předindustriální době.“

Nestojí tento popis situace na předpokladu, že máme k dispozici nekonečně mnoho zdrojů? Kdyby se dalo ekonomicky růst donekonečna, pak by takový vyvoj mohl byt žádoucí a velmi motivující. Ale co když narazíme na limity zdrojů - třeba už nebude žádný další ostrov, na kterém si můžete postavit palác? Nebo nebude dost energie pro to, aby každý mohl létat soukromým tryskáčem? Neříkám, že mám někde v rukávu lepší uspořádání, ale přijde mi, že se na toto často zapomíná.

A je to, že děti tráví tolik času na sociálních sítích skutečná příčina problémů nebo je to jenom symptom? Trávily by tam tolik času i v případě, že by s nimi aktivně trávili čas jejich rodiče? Kdyby jejich rodina měla užší vztahy se sousedy a bylo by normání trávit (volný) čas spolu při společné práci nebo hře?

Synovi je 9 a vždycky dá přednost společné hře před elektronikou, ale když máme všichni nějakou práci, pak u toho telefonu skončí. Je to jeho chyba nebo jsme mu vytvořili prostředí, které ho k tomu tlačí? Můžeme něco udělat pro to, aby trávil čas jinak? Můžeme, ale je to čím dál těžší. Začal bych tím, že by lidi měli pracovat méně hodin, dojíždět do práce co nejkratší čas a co nejvíc se snažit o budování smysluplných vztahů s aspoň někým v místě bydliště. Pak by naše nová generace mohla vyrůstat ve zdravějším prostředí.