Děti mám 3, každé jiné, nejstarší syn dal školku až ve 4 letech, dřív to nemělo smysl. Dcery to zvládly v pohodě ve 3 letech. Ale, většinou chodili po obědě, první rok určitě. Pracovala jsem na půl úvazku, živil nás hlavně manžel, holt jsme se uskromnili. S dětmi jsem byla doma skoro 9 let (počítám od narození prvního až po umístění do školky třetího), měla jsem u toho drobný úvazek plus jsem si namyslela nenáročné podnikání spíš pro radost než pro výdělek.
Pak jsem dalších 5 let pracovala na částečný úvazek, abych s dětmi mohla být když přijdou ze školy, zavést je na kroužky, napsat s nimi úkoly atd.
Dnes jsou už skoro dospělé a já jsem fakt vděčná, že jsem jim ten čas mohla věnovat. Chápu, že třeba matka-samoživitelka nemá jinou možnost, ale dávat třeba roční dítě z ruky, pokud vyloženě nemusím....
Možná se někdo bude ohánět seberealizací nebo kariérou, která mu uteče, ale to je blbost (pokud teda ta dotyčná není doktorka nebo tak). Na kariéru zbyde času dost, zvlášť když to máme nalinkováno do 65😁, ale ty děti jsou malé jen jednou, to by měl mít každý na paměti.
Super rozhodnutí! Před nějakými 20ti lety jsme strávili zrovna v Austrálii 2 roky, a procestovali jsme i jiné státy a vzpomínáme na to do dneška. Přesně jak píšete, člověk si pak uvědomí, že se v ČR vlastně nežije vůbec špatně. Přeji všem mladým, aby měli možnost strávit nějaký čas v zahraničí, a nejen jako turisti.
Nejsu z Prahy, ale pamatuju si sympatickou hospůdku/kavárničku U zavěšenýho kafe 🙂 Odkaz
Chudáci děti. Všechno začíná v rodině. Pokud je rodina funkční, o dítě se zajímá, buduje s ním vztah, pak se šance, že bude puberťák v takovém stavu, výrazně minimalizuje. Ovšem chce to, aby se ve věci výchovy, vztahů a sebepoznání rodiče vzdělávali. Proč třeba stát toto nepodporuje? Kdyby existovala prevence, nemuseli bychom řešit následky, které ve finále vyjdou mnohem dráž.
Mě by zajímalo, jestli se ty odvody zvednou o 60% všem, tedy i těm, kteří jsou výděleční a platí je v ne zrovna malé výši. Zaplatit pak o 60% víc, když třeba sociálce platí v této chvíli třeba 200 tis.ročně, to už je ranec.
A jinak je to hnus. Nedá se srovnávat OSVČ se zaměstnancem. Zaměstnanec má vše nalinkované, prakticky ho nezajímá, jestli má dost práce n.jestli houpe nohama, má své jisté. Naproti tomu OSVČ je v nejistotě, jestli mu obchody půjdou, musí si vše vymyslet, zařídit, obstarat si zakázky atd.
Stát by měl především vytvořit podmínky pro slušný život rodin, a také by se měl postarat o průběžné vzdělávání už od ZŠ v oblasti mezilidských vztahů, partnerských vztahů, rodičovství, finanční gramotnosti a dalších věcí, které člověk bude v životě 100% potřebovat (narozdíl od mnoha nesmyslů, které jsme si museli jsme jak my, tak naše děti rvát do hlavy). Tohle by zaručeně vedlo k redukci problémů všeho druhu. Prevence v tomto státě však není populární ani žádoucí.... Takže jsou lidé, kteří chápou nutnost sebevzdělávání, práce na sobě a tím řadu problémů eliminují, no a pak ti druzí.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Chtění mít děti přirozeně vyplyne, pokud žiju v normálním zdravém vztahu. Máme 3 a neumím si představit, že bychom žili bez dětí. Před tím jsme vedli svobodný život, cestovali po světě, ale ono se všechno nakonec přejí a zjistíte, že ty pravé hodnoty jsou jinde. K čemu mi bude navštívit 40.zemi v pořadí? S dětmi člověk zažije úplně jiný rozměr života.
Jenže, ono to chce i nějakou práci na sobě, sebevzdélávání, aby manželství či partnerství kvetlo a výchova se dařila, což není nic pro pohodlné jedince. Informací a možností jsou dnes mraky, jen musíte chtít.
Na druhou stranu chápu, že dnešní doba není jednoduchá, ale která byla? Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, tak důvody😉 Hezký den všem!
1 odpověď