No osobně já jsem rozcapenou jikru zažila v baru v pátek večer... Po 22té hodině. Ten smrad nám jezdil autíčkem pod stolem a řval u toho jak Viktorka u splavu.
Věřím, to se asi bohužel stane. Lidi jsou různý. Já neříkám, že všechny matky jsou rozumné a mají děti vzorné, jen říkám, že ne každé dítě je automaticky smrad a matka bezohledná. Nechápu, proč by rodiny s dětmi normálně za bílého dne neměly patřit do restaurací a kaváren, v noci v baru je to něco jiného.
Snad jste chtěla napsat, že autor článku a my ostatní máme být tak tolerantní, aby nám rozmazlená děcka otravovali život kdekoliv i na místech určených pro dospělé a obtěžovali nás svým řevem a my jim ještě tleskali, jinak jsme mi ti špatní.
Ne, píšu o vzájemné ohleduplnosti. Když jdu mezi lidi, tak se podle toho chovám. V kavárně počítam s tím, že tam někdo přišel pracovat nebo si číst, někdo jiný si povídat, taky že tam můžou být rodiny s dětmi - proč ne? Rušit ostatní může rodina s dětmi, ale stejně tak můžou být potichu a hlučet můžou dvě dospělé bezdětné kamarádky...
Co jsou přesně místa určená pro dospělé? Jakože restaurace a kavárny jsou určené pro dospělé, proč jako? To je dost úsměvné, podle mě možná tak casina, bary, noční kluby, diskotéky... Děti jsou taky lidi, jsou součástí společnosti, a ne - ne všechny jsou rozmazlené a otravné. A i rodiny s dětmi někdy jí v restauracích. Pokud vás tak obtěžují, tak snad abyste opravdu navštěvovala spíš ty podniky pro dospělé nebo byla doma?
Ach jo, věčná nesnášenlivost a agrese mezi lidmi... starým vaděj mladý, bezdětným dětný, řidičům cyklisti, běžkařům turisti... Proč do tý obecný nasranosti všech na všechny nepřispět ještě vaší nasraností a frustrací v úplně zbytečném, nic neříkajícím "článku". Není to o těch skupinách, ale vždy o jednotlivcích, jak ohleduplně se k sobě navzájem chovají (ač zobecňujete, všechny matky s dětmi se nechovají takhle). "Určitě to bude jedinec, který bude respektovat ostatní lidi a jejich pocity." - Tak hlavně, že vy sama jste očividně jedinec respektující ostatní lidi a jejich pocity 😉
Podle me neni dobre, kdyz si skoro kazda z matek mysli, ze tomu rozumi a vydava jakoby objektivni a absolutni nazory. Treba vase predstava kariery asi zapada do vaseho uvazovani. Pokud si nastavite tqkoveto premysleni, je to vas problem. Chapu, ze mate nejaky zivot, ale to je vas zivot. Doporucuji se zamyslet nad tim, ne nad nespravedlnosti zen, ktera se plosne nedeje.
Podle me to co je deje je to, ze nektere zeny ucitili sanci (podobne jako jine skupiny). To je vse.
Dle me jde opravdu o neschopnost (nastavit si zivot, domluvit se atd.) a zaroven o jistou nabubrelou lenost.
Mohu nabidnout uvahu o tom, jak by se melo upravit pracovni prostredi pro muze, protoze hodne pracuji a nestihaji vidat sve deti a dalsi dulezite lidi ve svem zivote a jak trpi. Je to na stejne urovni.
Hm, co třeba špetka respektu? Nazvat jakoukoliv matku neschopnou nebo nabubřele línou, protože neumí nebo nechce skloubit péči o děti s kariérou, je trochu moc. Každá situace je jiná, každé dítě jinak náročné, každý partner (pokud je) jinak doma funkční a nápomocný. Ano, každá z matek si něco myslí, minimálně na základě své vlastní zkušenosti. Na základě čeho soudíte Vy, jak (ne)snadné je zvládat obojí? Máte asi bohaté zkušenosti s tím starat se o děti a věnovat se kariéře? Trochu silná slova.
Je zajimave, ze lide, kteri si mysli (pro nekoho pravdive rikaji), ze to nejde, se vzdy omlouvaji a smekaji pred lidmi, u kterych to jde. Rekl bych, ze se to tahne zivotem jako takova urcujici linka.
Ano, myslím si, že to nejde. Měla jsem ve svém okolí několik žen, které kloubily práci a péči o malé děti a viděla, jak dost pokulhává obojí. Já sama mám malé dítě, druhé na cestě, a práci na kariéře si v této fázi opravdu představit neumím. A nemám zkušenost s žádným případem, kde by to fungovalo (bavíme se o kariéře, ne o přivydělávání z nouze typu rozdávání letáků na procházce s kočárkem). Připouštím ale, že se můžu mýlit, neznám situaci řady lidí a nechtěla jsem, aby to hned vyznělo útočně, proto jsem napsala, že se omlouvám a smekám, pokud se pletu. Nevidím na tom nic špatného. Předpokládala jsem ale, že to tak není, že by se pán staral full time o děti a u toho podnikal v IT a měla jsem pravdu. I přesto - proč je špatně smeknout před někým, pokud mě vyvede z omylu a ukáže, že je možné něco, o čem si myslím, že není? Já mám mysl otevřenou, nemám s tím problém.
Možná to jde jen těžko takhle zobecnit, záleží na spoustě věcí, na konkrétním oboru a profesi, na časové flexibilitě dané práce, na možnostech střídání se např. s manželem a vlastně i na tom, jaké jsou děti... ale obecně bych asi souhlasila s autorkou. Za předpokladu, že mám malé děti a starám se o ně primárně já, tzn. nejsou většinu času někde ve školce, s babičkama, s jinýma lidma atd., vyžadují většinu času péči a pozornost, neumím si představit u toho "dělat kariéru" ve smyslu každý den se několik hodin intenzivně a v klidu věnovat práci, i kdyby z domova. Mám zlaté dítě a přesto se dost těžko něco plánuje a jsou dny, kdy jsem ráda, že si v poledne vyčistím zuby... Ale taky je otázka, co si kdo představuje pod pojmem kariéra. Spousta hereček maminek třeba hraje večerní představení, která už mají nazkoušená (odejít na pár hodin večer zase třeba není takový problém), jen omezí nové projekty, proč ne.
Ano, skloubit dohromady svou práci a výchovu dětí je složité, ale myslím, že často to lze. Souhlasím ale s tím, že je to na volbě každého z nás a je to za cenu jiných dalších osobních obětí, které jsou ale vždy kompenzovány pohledem na šťastné děti, což je silná motivace. Jsou samozřejmě profese, kde to je méně či více reálné, ale vždy to je o nějaké snaze.
Již od VŠ se pohybuji v IT. Je to profese, která mě baví a z určitého pohledu je i tvůrčí. Jsem OSVČ, nikoliv však formu švarcsystému, neboť mám své konkrétní zákazníky. Často jsem tedy fixován dle jejich potřeb a konkurenčním bojem. S oblibou však říkám, že v rámci možností mám dovolenou, kdykoliv potřebuji, ale na druhou stranu nikdy, neboť i u moře či na horách jsem každý den on-line a k dispozici. Má 3 děti, z toho prvorozená dvojčata. Kdo někdy tlačil dvojčatový kočárek či chodil na dětské plavání, tak je mu jasné, že bez mého zásadního zapojení by výchova a starost o děti nešla rozumně zvládnout. Od prvopočátku jsem si musel zorganizovat svůj čas a práci. Již od malička se tedy mohu věnovat svým dětem, být nápomocen jejich vzdělání, sledovat jejich zatím úspěšné sportovní kariéry a finančně a logisticky je podporovat. Je to ale má volba a jsem za to rád. Bohužel, kromě rodiny a práce však neznám nic jiného, neboť této vizi jsem z časových důvodů obětoval všechny své osobní záliby a koníčky. Ale jde to, i když to někdy dře.
Je sice hezké, že jste uzpůsobil svou kariéru, abyste mohl být více s rodinou a ulevit ženě, ale to téma je především, jakou má primární pečující osoba (stále většinou žena), která s dětmi zůstává minimálně na začátku, ale spíše několik let, doma, šanci na kariéru. Jestli jsem Vás špatně pochopila a je to tak, že se o děti primárně staráte vy a přesto zvládáte kariéru v IT, tak se omlouvám a smekám. Jestli je ale s Vašimi dětmi doma žena a Vy si tu ulevujete, že kvůli kariéře a času s rodinou nemáte čas na své koníčky, tak mám pocit, že to sem úplně nepatří...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ta naděje je ale opravdu drobná…
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
No právě, že je bohužel drobná, ale v článku původně bylo "dobrá", a to je velký rozdíl. Teď už asi opraveno...