Nevím. kde bere názor, že děti neměly na výběr kroužků. Sama jsem v té době vedla kroužek pohybové výchovy pro holky od 6-9 let. Na táboře s námi byly děcka ze střeleckého kroužku a házené. Puberťáci na táboře se mně přišli zeptat, zda nepřijedou nějaké starší holky, když je to pohybová výchova. Výběr nebyl zase tak špatný. Výuka cizích jazyků též byla, angličtina, němčina, ruština, občas i španělština. Tyto kurzy se ale platily a i na škole. Sportovních bylo taky dost, byly i modelářské kroužky, kreslilo se, učili se na hudební nástroje, zpívalo se, kluci měli kapelu, to spíše až na střední, tančilo se, jak lidové tance, tak moderní. Samozřejmě, že práce s PC a hry jsou až v nové době. Po porodu jsme mnohé byly rády, že nám děti přinesly ke kojení a nemusely se o ně starat, protože náš zdravotní stav to neumožnil. Když už nás pustili domů, tak naběhla dětská doktorka se sestřičkou a probraly jsme všechno, od kojení až po péči o matku. Naše děti si hrály, mají kamarády skutečné až do dnešní doby. Každá doba má něco do sebe. Vzpomíná se vždycky na to dobré, co nám přineslo.
Ženy nemají odvahu mluvit o tom, že je někdo ošahával, sexuálně zneužil nebo znásilnil. Pokud by to nahlásily, tak jim ani policajti neuvěří a jejich okolí a rodina je mnohdy odsoudí. V případě doktora Cimického byla ale mezi nimi ženy, které nebyly psychicky nemocné a přesto neměly odvahu, protože by jim nikdo nevěřil, protože pan doktor byl známá a vlivná osobnost. Psychicky labilním a nemocným pacientkám nikdo z rodiny nevěřil? Nenašel se odvážný přítel, manžel nebo tatínek, který by šel dát doktorovi přes hubu? Možná by nebylo tolik postižených. Všichni to věděli, ale nikoho to nezajímalo? I mezi policajty byli a jsou lidé, kteří ctí zákon. Tak, jak řekl jeden policajt, že mnohdy nemohou nic dělat, protože dostanou po prstech nebo oběti nechtějí vypovídat. Až začnou, tak jsou skutky mnohdy promlčené.
Nenávist ničí tělo i duši. Jinak si dost protiřečí. Pan režisér natočil dost filmů, na které se rádi podíváme. Jen nevím, za co by točil filmy, kdyby se v tom neangažovala i ČTV, jak říká, že bude natáčet pro ni minisérii. Režisér Forman řekl, že v Americe nedostanou filmaři ani floka od státu, tam musí přinést film zisk. U nás jsou dotace, ale určené jen pro některé.
Paní má zdravotní potíže, ty by měla řešit. Je asi v přechodu. Mluví sice, že má dospělé děti, pěknou práci i fajn manžela. Je ale nespokojená se svým životem, má pocit, že jí něco uteklo, ale neví co. Podle jejich slov, jako by neměla žádné zájmy, koníčky, kamarádky, známé, ani žádné aktivity s manželem nebo s celou rodinou.
Pokud to byla státní návštěva, tak našeho prezidenta pozvali i s první dámou. Švýcarská prezidentka je svobodná, tak odpadla povinnost prvnímu pánovi se věnovat první dámě, když oba prezidenti budou jednat. Kabát má naše první dáma krásný. Jen nevím, zda je na vazačku nebo zapomněly švadleny nebo krejčí přišít knoflíky. Taky nemůže za to, že narozeniny bude slavit zrovna v cizí zemi při státní návštěvě.
Karel Gott jezdil k moři a ona nemohla. A to je ročník 1968. Já jsem taky s rodiči nebyla u moře, protože na to jsme neměli, ale jiní jezdili k Baltu, Černému nebo Jaderskému moři. Naši dokonce byli v Jugoslávii, mamka dostala poukaz z fabriky a to žádná komunistka nebyla a bylo jí 50. V případě autorky mně zarazilo, že se dostala na DAMU a vystudovala FAMU. Tam se jen tak někdo nedostal. Taky její vyznamenání za dlouhou odbojnou činnost proti komunismu. O Gottovi se psalo, že měl svého řidiče, že by jezdil sám se moc nemluvilo. O disidentech se, bohužel, mluví a píše trochu jinak, než o jejich činnosti, zvláště soukromý život nebyl ukázkový.
Autor říká, že předchozí prezident vyznamenal ty, kteří ho hlasitě podporovali, kdežto současný prezident vyznamenal ty, kteří ho nepodporovali a dostali vyznamenání jen za své skvělé výkony. Prezident Zeman měl taky občas nádherný projev, bez čtecího zařízení, papíru, kdy i jeho oponenti ho chválili. Že přišel ten režisér v mikině, tak to byla chyba ceremoniáře, který mohl hrábnout do svého šatníku a navléct ho do obleku. Udělal ostudu nejen sobě, ale i prezidentovi.
Ti Romové, kteří to někam dotáhli a ze kterých si toto etnikum nebere ani příklad, měli podporující rodiče. Tam by se měla zaměřit pozornost státu, na rodiče. Romové nemají ctižádost, nedokáží pracovat a učit se pořád. Vidí doma, že není třeba se snažit, když dostanou dávky a jejich ženy si to na sociálce vyřvou. Viděli jste u nich, že by měly jejich děti hračky nebo že by měli doma knížky? Znala jsem pár rodin, kde tu rodinu držel pracující otec a tvrdě požadoval po dětech, aby chodily do školy a učily se. Měli maximálně 3 děti, kluci učení nic moc nedali na základce, ale vyučili se a holky měly maturitu. Pokud bude toto etnikum viditelné jen tím, že bude chtít jen dávky, tak se nic nezmění. Přiznejme si, že se zaměstnavatel velice rozmýšlí, zda zaměstnat romské spoluobčany, když zůstanou v práci dva dny a na třetí den už nepřijdou.
Záleží na tom, jaké ústavy se myslí. V našem okrese byl ústav pro mentálně postižené ženy, o které se staraly jeptišky a taky civilní zdravotní sestry. Ony nebyly schopné se o sebe postarat, rodiny se nechtěly nebo nemohly se starat nebo rodiče už neměly. Po roce 1989 se některé stěhovaly do domu s dohledem a učili je starat se o sebe, jiné v ústavu zůstaly až do smrti. Moje kmotra měla dceru narozenou v roce 1935, která byla tělesně a mentálně postižená, nechodila a jen hýkala. Museli jí krmit a starat se o ni. Když zemřela ve svých 36 létech, tak kmotřenka neměla ani nárok na důchod. Měla jsem spolužačku po obrně, která se naučila chodit a byla velice chytrá, mluvila 4 jazyky. Dokonce se i vdala, měla dceru a vedla laboratoř v nemocnici. Rodiny měly své postižené děti i doma a staraly se nebo se o ně nemohly starat, tak byly v ústavu. Zda stát nějakým způsobem přispíval těmto obětavým rodičům, to nevím.
Je rozdíl jet na dovolenou, kde si chci odpočinout, podívat se po památkách a něco si koupit a dovézt domů. Kdo z cizinců vás pozve do své domácnosti? Stejně jako nezveme cizince do svého bytu nebo domu u nás. Pokud chci cestovat, je to jiné, protože chci poznat i život v té zemi. Znám Čechy, kteří si o zemi, kam cestují i na dovolenou, přečtou a informují se. Pokud poukazuje na jiné národnosti, tak většinou západní turisté a hlavně turistky se dostávají do nebezpečných situací, viz asijské nebo africké země. Jen chtěli nebo chtěly poznat kulturu té navštívené země.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nebude ta milá paní senátorka obhajovat příští rok svůj post, že je pořád vidět a slyšet?
1 odpověď