Karel Gott jezdil k moři a ona nemohla. A to je ročník 1968. Já jsem taky s rodiči nebyla u moře, protože na to jsme neměli, ale jiní jezdili k Baltu, Černému nebo Jaderskému moři. Naši dokonce byli v Jugoslávii, mamka dostala poukaz z fabriky a to žádná komunistka nebyla a bylo jí 50. V případě autorky mně zarazilo, že se dostala na DAMU a vystudovala FAMU. Tam se jen tak někdo nedostal. Taky její vyznamenání za dlouhou odbojnou činnost proti komunismu. O Gottovi se psalo, že měl svého řidiče, že by jezdil sám se moc nemluvilo. O disidentech se, bohužel, mluví a píše trochu jinak, než o jejich činnosti, zvláště soukromý život nebyl ukázkový.

Autor říká, že předchozí prezident vyznamenal ty, kteří ho hlasitě podporovali, kdežto současný prezident vyznamenal ty, kteří ho nepodporovali a dostali vyznamenání jen za své skvělé výkony. Prezident Zeman měl taky občas nádherný projev, bez čtecího zařízení, papíru, kdy i jeho oponenti ho chválili. Že přišel ten režisér v mikině, tak to byla chyba ceremoniáře, který mohl hrábnout do svého šatníku a navléct ho do obleku. Udělal ostudu nejen sobě, ale i prezidentovi.

Ti Romové, kteří to někam dotáhli a ze kterých si toto etnikum nebere ani příklad, měli podporující rodiče. Tam by se měla zaměřit pozornost státu, na rodiče. Romové nemají ctižádost, nedokáží pracovat a učit se pořád. Vidí doma, že není třeba se snažit, když dostanou dávky a jejich ženy si to na sociálce vyřvou. Viděli jste u nich, že by měly jejich děti hračky nebo že by měli doma knížky? Znala jsem pár rodin, kde tu rodinu držel pracující otec a tvrdě požadoval po dětech, aby chodily do školy a učily se. Měli maximálně 3 děti, kluci učení nic moc nedali na základce, ale vyučili se a holky měly maturitu. Pokud bude toto etnikum viditelné jen tím, že bude chtít jen dávky, tak se nic nezmění. Přiznejme si, že se zaměstnavatel velice rozmýšlí, zda zaměstnat romské spoluobčany, když zůstanou v práci dva dny a na třetí den už nepřijdou.

Četla jsem, že ten mladý padlý hrdina na Ukrajině, nečekal na souhlas prezidenta naší republiky, aby mohl bojovat v řadách cizí armády. Jinak mně příjemně překvapila vyznamenání pro zakladatelky činností potřebných neziskovek.

Záleží na tom, jaké ústavy se myslí. V našem okrese byl ústav pro mentálně postižené ženy, o které se staraly jeptišky a taky civilní zdravotní sestry. Ony nebyly schopné se o sebe postarat, rodiny se nechtěly nebo nemohly se starat nebo rodiče už neměly. Po roce 1989 se některé stěhovaly do domu s dohledem a učili je starat se o sebe, jiné v ústavu zůstaly až do smrti. Moje kmotra měla dceru narozenou v roce 1935, která byla tělesně a mentálně postižená, nechodila a jen hýkala. Museli jí krmit a starat se o ni. Když zemřela ve svých 36 létech, tak kmotřenka neměla ani nárok na důchod. Měla jsem spolužačku po obrně, která se naučila chodit a byla velice chytrá, mluvila 4 jazyky. Dokonce se i vdala, měla dceru a vedla laboratoř v nemocnici. Rodiny měly své postižené děti i doma a staraly se nebo se o ně nemohly starat, tak byly v ústavu. Zda stát nějakým způsobem přispíval těmto obětavým rodičům, to nevím.

Neříkal prezident Zeman, že jen blbec nemění své názory? Kateřina je snad ještě vdaná, bigamie je u nás trestná.

Zvyšování důchodů zaplatí naše děti a vnoučata. A kdo zaplatí ty půjčky, které si vzala naše vláda?

Je rozdíl jet na dovolenou, kde si chci odpočinout, podívat se po památkách a něco si koupit a dovézt domů. Kdo z cizinců vás pozve do své domácnosti? Stejně jako nezveme cizince do svého bytu nebo domu u nás. Pokud chci cestovat, je to jiné, protože chci poznat i život v té zemi. Znám Čechy, kteří si o zemi, kam cestují i na dovolenou, přečtou a informují se. Pokud poukazuje na jiné národnosti, tak většinou západní turisté a hlavně turistky se dostávají do nebezpečných situací, viz asijské nebo africké země. Jen chtěli nebo chtěly poznat kulturu té navštívené země.

Zrovna na této akci by snad mohla být, když byli pozvaní i paraolympionici. Možná to hradní kancelář nedomyslela, že se první dámy věnují i Charitě, některé. Mohla se dozvědět, jaké problémy mají nejen jako sportovci, ale i jako postižení lidé.

Petra Kvitová se narodila v nemocnici v Bílovci (dnes už tam porodnice není), ale bydlela ve Fulneku. Každá rodička to má jinak. Všechno zlé pak vyváží narození zdravého děťátka. Časem se zapomene, že trpěla bolestí hodiny na porodním sále. Hlavně by si měla užít mateřských radostí v klidu a pohodě.

Nepsalo se o naší republice, že patří mezi státy, které mají jednu nejhustších železničních sítí na světě, že bude problém postavit dráhy pro rychlovlaky? Co kdyby raději rychleji postavili dálnice v dobré kvalitě.

Chtělo by to i karikatury i jiných.

Ze západních zemích měli být Němci taky vystěhováni a přesunuti na území Německa. Nebylo jich ale tolik jako u nás. Na internetu byl článek o vystěhování Němců z Belgie. Tehdejší poválečný premiér prohlásil, že po zvážení všech okolností se rozhodli, že Němci zůstanou v zemi, protože mluví německy, nemohou zatěžovat Německo další početnou skupinou vystěhovalců, protože už je jich v Německu tolik z východních zemí a Belgie si musí udržovat dobré vztahy se svými sousedy. Tak asi tak.

Mohla si platit jak sociální, tak i zdravotní pojištění, jako my ostatní, i když jsme, zvláště ženy, v domácnosti. Nic z toho neměla? Skutečně nic neměla z pozice manželky prezidenta? Vždyť se jí ty roky po boku Václava Havla vyplatily. Zajistila sebe a rodinu na dlouhé roky. Herečka může hrát až do smrti, když o ní je zájem. A o ni zájem byl, jak v divadle nebo ve filmu.

Asi měl souhlas našeho prezidenta, aby mohl bojovat v armádě cizího státu. Byl přesvědčený, že dělá správnou věc. Škoda každého zmařeného života a smutku jejich nejbližších.

Četla jsem, že se ho ptal Moravec, zda má vlastní názor.

Mnozí nadávají na práci a je jedno, jestli bydlí v zapadákově nebo ve velkém městě. Pokud člověk chce změnit bydliště nebo práci, tak musí oba manželé chtít a taky vědět, zda se jim ta změna vyplatí.

O čem jednali oba ministři a jaký je závěr jejich jednání?

Kolik hnusu unese jedna žena a kolik jeden muž? I když o ženě se říká, že vydrží víc než kůň. Stačí se podívat do diskuzí, jaké názory a hnusné výrazy se tam objevují. Nemusí to být jen reakce na prezidentku. V Evropě i ve světě je víc žen v postavení prezidentek nebo premiérek a mnohé jsou docela oblíbené a vážené. Vždycky se najdou lidé, kteří svou nechuť k ženě jako političce vyjádří zvlášť nechutnými výrazy nebo spáchají na ni atentát, jak je známo i z jiných států. To je ale stejné i u politiků, mužů. Tomu by se mělo zabránit. Stát má ale prostředky. Slováci si zvolili prezidentku, Čechům se to dlouho nepodaří. Někdo ji měl rád a uznával ji a druzí ne.

Pokud by to bylo běžné v Evropě nebo i ve světě, tak ano, má právo být ohodnocena. Ve Francii taky nemá nárok na plat první dáma a je to země daleko větší a významnější než naše. V USA nárok na plat má, tam ale nevím, jakou má pozici a pravděpodobně musí odvádět nějakou práci, která ji zviditelňuje hlavně v oblasti Charity. Je ale pravda, že naše první dáma nemusí doprovázet svého manžela všude, když ostatní prezidenti přijeli bez 1. dam.