Asi akce " Oprav dům po babičce "

Prostě to dopadlo jako vždycky.

Mouka za 12.90 pouze s aplikací a při nákupu minimálně 400,- Kč. Dělají si z lidí blázny a ještě se tím chlubí.

Velice pěkné shrnutí děje. Ano, ze vztahu někdy odcházejí i ženy matky. Ale copak už třeba dospívající Tereze nemohla říct pravdu její rodina ? To vysvětlení matky byl děs a asi bych jí už vidět nemusela. Tahle dějová linka je rušivá, úplně zastínila, co bude s kluky. Jinak ten seriál miluju, těším se na každý díl.

Jaký pán, takový kmán.

To je páreček jak z hororu.

Vždyť to celé bylo před necelým měsícem na ČT.1 v legendách kriminalistiky 3. Celý pořad o této kauze. To už pak není potřeba všechno znovu natáčet, všechno jsem už vlastně věděla, jinak supr seriál ztratil včera kouzlo odhalení. Na další legendy už se radši dívat nebudu, asi by to dopadlo stejně.

Hrozná slátanina.

Paní Tomicovou znám od vidění, potkala jsem ji několikrát i na místním Správčáku na koupačce. Je pohodová a moc jí to sluší, kamera opravdu přidává kila. Teď jsem viděla fotky po zhubnutí, nejdřív jsem myslela, že je to paní Obermaierová. Víc se mi líbila dříve, chápu, zdraví je na prvním místě.

To musel bejt tenkrát slušnej mejdan.

Nepomáhá nic, jedině vzduchovka. A pamatuje si to i další generace holubů.

V Kalendáriu je to dáma s příjemným, nacvičeným projevem, tady drnčí jako hokynářka, velice nepříjemně, nedala jsem to do konce.

Z jako Zmetci ? Dobrej identifikační znak.

Noblesa moderování pana Šípa se někam vytratila. Dřív to byly milé rozhovory s více či méně zajímavými hosty, divák se něco zajímavého dozvěděl, bez neustálého přerušování vyprávění. Nemyslím si, že by pan Šíp byl nahluchlý, ale zřejmě si myslí, že neustálé opakování je vtipné. Vadí mi, když hostu skáče do řeči, dloube nebo plácá ho po noze, často mi přijde, že někdy svého hosta docela rozhodí. A vrcholem trapnosti je pro mě oslovení " ty vole ", asi aby se přiblížil mladým.

Neumím si představit, že bych takto nevšímavě prošla kolem kohokoli se zdravotním problémem, natož kolem krvácejícího dítěte. A to nejsem zdravotník. Naprostá absence empatie. Takové neštěstí a ona se necítí vinna. Je mě z ní zle.

Vypadá to jako termitiště. Z pobytu v těch oválných místnostech by mi šla hlava kolem.

Takové vlastně japonské porody se tu praktikovaly před rokem 89. Bez epidurálu, s kapačkou, vyšetření při nejvyšších kontrakcích bylo standart a křičet se nesmělo, ani heknout, natož se producírovat sem tam, pěkně ležet na zádech. Ovšem klistýr byl vždy součástí a taky se nic neplatilo. Po 89. personál - ten samý - trochu polidštil, sestra si všimla, že máte zrovna kontrakci a s vyšetřením počkala, na hekání se nikdo neohlížel. Měla jsem 6.dětí, nikdy žádný porodní plán, byla jsem ráda za lékařskou péči. Každá na to horší rychle zapomene, hlavně, když je ona i dítě v pořádku. A manžela jsem u porodu nikdy neměla, potřebovala jsem se soustředit sama na sebe a doprovod by mi lezl na nervy 🙂

Já musím na liduprázdném chodníku mít minimálně roušku a v poslanecké sněmovně to neplatí ?!

Odpověď Královny přesně v tomto znění se tady objevila v souvislosti s odchodem páru do Kanady.Takže článek o ničem. Jinak ti dva, co nic nedělají, jen špiní svoje rodiny a natahují ruce, nestojí za komentář.

V článku je uvedeno, že se uvažuje o povinném nošení chirurgických roušek a respirátorů. Rozumím tomu tak, že ze hry by měly být pouze obyčejné, doma šité, látkové roušky.