Skvělá kniha, nebojím se napsat, že zejména první díl jsou takové Děti z Bullerbynu v českém prostředí.
A ano, mnohé se změnilo, ale tyhle knížky nestárnou - některé věci, jako třeba vztahy mezi starším bráchou a mladší ségrou, mají co říct i dnešním dětem a to, co je dnes už jinak, může být pro ně právě proto zajímavé...
Ale tak jako jiné knížky, budou to číst nebo poslouchat děti, které jsou zvyklé, že se jim pravidelně ještě i během mladšího školního věku čte a rodiče čtou s nimi, povídají si o knížkách a čtení je v rodině důležité... Pak to také chce, aby se dětem četly knížky opravdu pro děti a neuspěchávalo se to dopředu... Pokud dětem ve druhé třídě čtete Harryho Poterra, co budou číst v páté ? ...
Se mnou byla mamka doma i na konci sedmdesátých let skoro do čtyř let doma a pak, když hrozilo, že bude obviněna z příživnictví, chodila na zkrácený úvazek, abych nemusela ve školce čumákovat už od šesti ráno. Plně se mi věnovala, zapojovala do různého domácího vyrábění, jezdili jsme na výlety...Žádné velké úklidová í a vytváření, fakt byla pro mne... Ve školce jsem byla výrazně napřed a ten náskok si udržela v podstatě pořád...a byla pak paradoxně dřív mnohem samostatnější než ostatní... Její mamka byla v domácnosti úplně, já jsem u svých dětí chodila jen dvakrát až třikrát týdně do práce a nelituji, možná bych se na to zpětně vybodla úplně... Jde Asi i o to, jak to má kdo vnitřně nastavené a jaké má priority.... Na jednu stranu je fajn, že si to dnes do značné míry každý může udělat, jak chce, ale na můj vkus je také plno maminek, které jsou přesvědčené, že do práce prostě musí a nevadí jim, strčit dítě téměř ze dne na den do školky na devět hodin a ani si neumí představit, že by to mohlo být jinak a že vlastně do práce hned nemusí....
Je to individuální, ale s článkem plně souhlasím... Mnoho dětí, zejména chlapců totiž není zralých na školku ani v těch třech.... První rok dva je to pro ně nutné zlo, s minimem přínosu. Často pro ně má smysl až opravdu až ten předškolní rok... Na západě je to tak, že většina žen pracuje, ale od určité socioekonimické úrovně zpravidla na částečné úvazky a pokud déle, tak určitě nestrkají děti na celý den do kolektivních zařízení, ale přebírá je po o chůva... Plně tam odkládají děti jen socky....
Dobrý den, v základě s Vámi souhlasím.. I pro rodinu, která má příjem nad průměrem jsou náklady na potomka studujícího VŠ dost vysoké a při mnoha typech VŠ studia opravdu není možné plnohodnotně studovat a zároveň si pravidelně vydělávat a studium finančně zajistit ze strany studentů bez podpory rodiny... Také plně souhlasím s tím, že studium VŠ by se mělo započítávat do doby odpracované ve vztahu k důchodovému pojištění - a to zejména řádně ukončené studium. Ve vztahu k tomuto ale úplně nerozumím tomu, proč by studenti kvůli socioekonomickému původu měli strávit delší sobu v akademickém prostředí tak, jak uvádíte.... ? Předem dík za další vysvětlení....
No, ve stávající koncepci MŠMT, kdy by měla být víceletá gymnázia pro zlomek těch nejnadanějších a ofiko se nepočítá s jejich rozšiřováním, by na ně se 70 body neměli brát nikoho a nikde.. Naopak, měla by na nich být všude určitá nepodkročitelná hranice. Jinak je to v rozporu s tím, proč nyní existují. Otevírání nových víceletých tříd Vám nikdo dnes nepovolí a třeba šestileté studium je rozmístěno velmi nerovnoměrně. Je mnohem víc k dispozici na Moravě, kde je zavedli dřív, než se jim před dvaceti lety dala stopka. Ale od té doby nikdo z politiků na žádné úrovni nemá odvahu je ani omezit, ani povolit jejich další zřizování tam, kde opravdu nejsou...nebo obecně jinak koncipován jejich základní funkci. Návrh omezit třeba studium osmileté a kapacity převést na čtyřleté mi při stávající situaci vůbec nepřijde mimo.... (Podotýkám. že za tímto názorem si stojím, i když zrovna já mám doma dvě děti, které na první dobrou i bez přípravy psaly jak nanečisto, tak pak naostro testy na 95 bodů a víc...)
Hodně lidí tu píše o střídavce o tom, že je lépe, když nependluje dítě, ale rodiče... S mnohým nelze než souhlasit... Ale u střídavky by se mělo také nezapomíná na to, že by tu měl být respektování vývoj a potřeby dítěte a dynamika, kterou to má. - I v úplné rodině platí, že do zhruba deseti let dítě potřebuje hlavně klid a maminku - otec je často lehce v pozadí, tvoří domov více nepřímo a i ne tak soustavně jako mamka, ale jeho přímý vliv pak od zhruba deseti let nabývá na čím dál větším významu a dostává stále větší prostor a ten, kdo je spíše servis a podpora vzadu je zejména u kluků mamka... Ale důležití jsou vždy oba rodiče a to že "jsou" s dítětem po celou dobu...a že respektují druhého i potřeby dětí. Je důležité, aby tam byl i určitý pravidelný řád, ale trvat na tom, že od malička do plnoletosti musí být vždy po stejnou dobu dítě u màmy i u táty je spravedlivé jen pro rodiče, ne pro dítě... Vím, že to mnozí odmítají a nechtějí slyšet, ale za mě je klasická střídavka vhodná až pro starší děti, tatínka určitě potřebují i děti mladší, ale jinou a pro ně vhodnější formou... O to je i pak větší šance, že vztah s taťkou bude intenzivnější a přirozenější.
No a dle nových zákonů si navíc ani na tom nejodlehlejším místě nebudou už moct oficiálně nasbírat bez povolení dříví v lese - a to ani drobné klestí. Jen s povolením...A většina vlastníků lesa netouží po přítomnosti tábořících dětí v blízkosti lesa - takže to určitě bude ochota sama.. Nevím přesně, který zákon to bude, ale je to ten, v kterém se řešilo i zda samotní vlastníci mohou v odůvodněných případech vyhlašovat zákaz vstupu do lesa a ohrazovat obory... To nakonec neprošlo, ale omezení sběru dřeva bez ohledu na velikost ano.. (dosud to bylo do určitého průměru povolené...)
No, ono velmi často přichází rodiče do školy s tím, že "Máme rozbité dítě, Vaší povinností je nám ho spravit." Zprávy z poraden je v tom často ještě podporují - Dítě má jisté obtíže, ale je chytré, tak si školou poraď... A vyjmenovaná doporučená podpůrná opatření jsou často dost obecná, na papíře fajn, ale i kdyby se vše podařilo zajistit že strany školy (což ani nejde - možných opatření je hodně, někdy si budou požadavky i protiřečit) tak to nikdy nezajistí, že dítě začne fungovat na 100%, plně se zařadí a vše bude ok, všichni zúčastnění šťastní. S rodiči, dítětem, učiteli, asistentem a s dětmi, mezi které se integruje, by totiž někdo z poradenství musel pracovat, rozhodnout jak konkrétně postupovat teď, jak upravit cíle, co je reálné, co je důležité a co má šanci fungovat. A musel by se praxe fakt účastnit a se všemi to komunikovatMá to i název - supervize. Součástí inkluze by měla být i pravidelná terapie. Pedagogy na tohle nikdo nepřipravoval a ani na to nemohou mít prostor. V praxi je to pak metoda pokus /omyl, která mrhá silami a ochotou všech zúčastněných.... A otázkou je, jestli prostředky na skutečnou inkluzi stojí za to... Prostředky jsou totiž omezené a je otázkou, jestli by se nejprve neměly čas, síly, pozornost a finance investovat do zlepšení celého školství pro všechny a pak se teprve pouštět postupně do integrace. Upřímně nás integrace jednoho magora stojí hodně sil a výsledky jsou spíše v mínusu pro všechny... A ano, pod původně bohulibým záměrem dochází jeho nezvládnutím i k situacím, kdy jsou zúčastnění vysloveně ohroženi a poškozováni - na těle i na d
POKUD JE AUT MOC A MUSÍME JE OMEZIT, JEDINÉ SPRAVEDLIVÉ JE PLATIT ZA UJETÉ KILOMETRY PO PRAZE I ZA PARKOVÁNÍ - VŠICHNI BEZ ROZDÍLU. Ještě spíš než přijíždějící do práce z okolí (a zajišťující mnoho služeb pro všechny) se bez aut mohou obejít místní - městská doprava v Praze je dostupná a jezdí pořád, našlapané už teď jsou příměstské linky i městská dost podobně..a ty příměstské možná i víc...- ve špičkách to je nepohodlné pro všechny, ale to je prostě daň za jiné výhody města nebo práce ve městě... . Kdo bydlí v Praze potřebuje auto minimálně a kdo ho chce, ten si za parkování rád zaplatí, obzvlášť, když to alespoň trochu zredukuje počet parkujících uvnitř města. Navíc flíček někde na okraji v dosahu městské si úplně stejně může (nebo nemůže) pronajmout Pražák stejně jako ten z okolí...Bydlela jsem v centu, širším centru i za Prahou a všechno má své výhody i nevýhody, s kterými všude člověk musí počítat. Pokud by někdo z Prahy chtěl omezovat příchozí, je to podle mně opravdu stejné, jako kdyby obce vybíraly mýto za procházky lesem a v rekreačních oblastech, kde je to taky přecpané a taky tam chtějí mít klid a víkendový provoz může být na hranici udržitelnosti a musí více zatěžovanou infrastrukturu více financovat...
Školky kdysi vznikaly jako především hlídací instituce, ale dnes jsou ve veškerých jejich zařizovacích dokumentech dominantní naprosto jiné cíle - a to cíle výchovně - vzdělávací. Jedná se o vzdělávací instituce. Proto taky patří do resortu ministerstva školství nikoliv pod min. soc. věcí, práce či jiné podobné... Jsou tu především pro děti a nikoliv pro rodiče.... Dělení dětí dle rodičů nebo sourozenců je úplně nesmyslné. Jediným kritériem pro přijetí by měla být zralost dítěte, která je zpravidla do značné míry vázána na věk....
Díky, jsem ráda, že jste toto napsala. Jako osoba, které se toto téma týká jako člověka, který žije s handikepem, si tento komentář snad můžete dovolit ..... Když jsem jako pedagog někdy řekla, že integrace by měla být především šance pro integrovaného tím, že se mu vyrovnají podmínky, bylo mi řečeno, že toto radši už nemám nikde říkat nahlas... Prý je to složitější a chce to mnohem komplexnější a citlivější přístup... - Nepomohl mi ani argument, že komplexní a citlivý přístup vyžadují všichni žáci a individuální přístup by měl být v případě potřeby samozřejmý u všech...
Akorát na fotce u článku
opravdu není přímo vila, ve které pan spisovatel bydlel. To je přízemní rozlehlá zděná vila s věží vedle a s bazénem, která je v nádherné zahradě...A opravdu vypadá jinak... . Tipla bych si, že na obrázku je nějaká kůlna či garáž, která k areálu té vily patří... Článek asi nepsal někdo, kdo by na místech opravdu byl, ale je to poskládané, jak seminární práce... Ale i tak je fajn si papá Hemingwaye připomenout... 😀
Za mě jako mamku (2 docela fajn a skoro dospělí kluci v úplné rodině) děti do deseti let potřebují klid a maminku, tatínek může být víkendový, pak se to začíná převažovat a režim lze postupně přenastavit na střídavku od 12 - 13 let, kdy je, asi hlavně pro kluky, táta hodně důležitý a mamka je spíš background... Takže pokud s tím děti budou souhlasit, klidně i víc táta... A taky je pro ně v tohle věku ohromně důležité vidět, že se rodiče v klidu domluví a jsou k sobě slušní - ještě víc, než když byli menší - ale to si málokdo z dospělých uvědomujeme.... V mém okolí v tomhle věku dětí několik lidí začalo řešit rozvod, asi s tím, že by jim asi jinak už ujel vlak a že děti už jsou velké - a byli strašně překvapení, že to dětí nedávají a situaci odmítají ... Ale samozřejmě někdo může mít jinou zkušenost.... Znala jsem pár, který si to finančně mohl dovolit, střídali se v domku u dcery a druhý týden byli u své nové rodiny (on) nebo v garzonce (ona). Asi nejlepší ze špatných řešení, ale také to nebylo ideální a když tam člověk přišel, byl to takový divně studený umělý odchov, nebyl to domov... A tzv. patchworkové rodiny umí ustát s gràcií a ke spokojenosti všech málokdo z dospělých, většinou to chce hodně sil a času... a chceme to často po dětech hned teď...... Takže pořád mi přijde nejlepší pro všechny zúčastněné si dobře vybrat a zodpovědně makat na jedné rodině.... Navíc se to tím učí i ty děti....
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Díky moc, paní doktorko... Dost složitě se odhodlávám k plánované operaci, v minulosti se u mne dvakrát při anestezii něco úplně nepovedlo či mi nesedlo tak, jak se čekalo. Vaše články mi pomáhají... A raději dodávám, že to myslím vážně, ne ironický... Hezký den...
1 odpověď