1000 dní okupace Rusáků na Ukrajině! Přičtěme k tomu rok 2014, kdy si vzal Rus Krym a celá Evropa se na to koukala a nic. Koukala dál, až ten ruský magor s napoleonským komplexem Ukrajinu napadl na tvrdo. Tisíc dnů hrůzy, nejistoty, často bez topení, bez vody, bez elektřiny a mnohdy i bez jídla. To si neumíme ani představit. Kolik rodin ztratilo své táty, syny i matky s dcerami. Kolik dětí bylo odvlečeno do Ruska a dodnes jejich maminky o nich nic neví. Je to stále stejný obraz po desetiletí. Neschopnost vůdců Sovětského svazu a Ruské federace postarat se o své obyvatele, zajistit pro ně ekonomický růst, prosperitu, aby se měli dobře. Neumí to. Jediné co umí je ničit životy dalších vč. sousedních zemí. Nám za 41 let zničili nejen hospodářský rozvoj, ale také morálku jednotlivců i celého národa. Je to nejhorší doslova barbarský systém, který dokáže zničit cokoliv. A mnozí z nás tady budou poukazovat jak jsou Ukrajinci špatní, zkorumpovaní a já nevím co ještě. Na co jsme hrdí, že jsme Češi? Jsme snad lepší? Chcete říct, že u nás po 35 letech svobody není korupce, nedějí se nepravosti, nelže se jak na běžícím pásu, nepřekrucuje se pravda, že se všechny podivné hospodářské a korupční kauzy vyřeší? V čem jsme jako národ lepší? V ničem. A Ukrajinci se několikanásobné přesile brání 1000 dní. Zaslouží si obdiv, ne nenávist. Naši politikové a prezident se obrovské přesile v roce 1939 vzdali bez boje a zmizeli z republiky do zahraničí, do exilu. Kam zmizel ukrajinský prezident, když mu po vpádu Rusů západ nabízel azyl. Nikam. Zůstal. A 1000 dnů svůj národ vede a povzbuzuje. Smekám!