Bohužel , tak to je, bydlím na malém sídlišti a s čas od času je u kontejneruů vyházeno celé zařízení domácnosti. Včetně matrací, televize, pračky. Pán zdědil, zrekonsruoval byt, pronajal a nájemníci mu utekli i s vytrhanými futry, WC mísou, bateriemi. A není to ojedinělý jev. Paní v naší bytovce pronajala byt, nastěhoval se tam mladý pán, a zanedlouho se z bytu stalo shromaždiště bezďáků, do bytu chodili oknem, na paloučku pod okny pořádali párty. I to je riziko pronájmů.
nějak nám tu na seznamu utichla diskuse o stresu z domácích úkolů. Objevil se nám problém - vojenský výcvik ! Hrozba války ! Co na to
“matky”? jaký čaj se pije ve válce ? oslazený ? tak to né! to není zdravé ! válčit se nepůjde. A rozkazovat někomu něco ? to né ! naše děti budou válčit až se jim bude chtít. ! 🤣🙈✌️ Teď se vedle dětí. začnou hroutit i matky. počítám, že vedle nedostatku dětských psychologů, bude nedostatek i psychologů novodobých matek.
Asi tak nějak.
To mne nepřekvapuje, oni totiž neví o čem je řeč. Jsou sobečtí a sebestřední, myslí si, že nějaký konflikt vyřeší AI, oni to tak mají se vším. Někdo to vyřeší za ně. Ale tak jsme je bohužel vychovali, vliv medií, školy, nesmyslů na sociálních sítích.
Mají představu, že svoboda a dostatek je neměnný stav.
Vážený pane, naprostý souhlas, přesně vidím moji malou vnučku. Na vše reaguje slůvkem "ne". Nic jí není po chuti. Nepořádek kam se podíváte, v ničem nemám pravdu, ona ví vše nejlíp a nejvíc ji miluji, když se konečně vyřve v postýlce a usne.
Prostě je taková, a všechny rady nerady jsou k ničemu. Pořád hledám cestu, když něco zafunguje, druhý den už zase ne. Všechny poučky, články, jak vychovát dítě jsou prima do té míry, že si každý vezmeme jen něco, ale stoprocentní rada jak vychovat hodné dítě není. Všichni, kdo pečují, musí s dítětem projít obdobími strachu, vzteku, nálad, a pomaličku mu vštěpovat to, co považujeme za dobré a potřebné pro dítě. Výchova je o trpělivosti, porozumění, zásadovosti a troše tolerance. A tak pořád dokola.
Máme tady dvě večerky s vietnamskými provozovateli. Zatímco v jedné by se mladý pár rozkrájel, aby zákazníkovi vyšel vstříc, ve druhé odpolední a večerní prodej zajišťuje vietnamský chlapec v pubertě, který je nepříjemný, když ho požádate, aby vám něco podal , má řeči, protože ho rušíte od her na telefonu. Už to odkoukali od naší "milé, vstřícné, pubertální" mládeže. Tak jdu do druhé večerky, pochválím jejich miminko, poklábosíme s paní, pán zatím nakrájí uzeninu, popřejeme si hezký den a usmějeme se na sebe. Nehledejme rasismus tam, kde není.
Ježíš, to je blábol, tady si autor plete boršč a Eintopf. Toto pojmenování se počalo v Německu užívat tak kolem 30 let minulého staletí. Ale jinak je to jídlo z jednoho hrnce s více jak staletou tradicí v Německu. Se Sovětským svazem nemá nic společného. Vařili ho již pruští vojáci a bylo to také jednoduché venkovské jídlo.
Dobře napsané, dívky, jejichž matky to mají v hlavě srovnané, problém s vložkami a menstruací nemají. Tam, kde není řádná výchova a počáteční osvěta matkou, tak tam bude problém vždy. A jak autorka píše, pak to budou zubní kartáčky, prášky na praní, toaletní papír atd. Kam to spějeme, podporujeme nezájem, schopnost přehodit starost i o takové malichernosti jako jsou vložky na stát. V 21 století by snad výchova v rodině měla vést k hygieně dětí, vždyť i ty děti jednou budou rodiči.
Fotka poněkud zavádějící, to jsou tak začátky 50 let. Pojízdné prodejny zajížděly i do vísek o pár číslech popisných. Lidé v pokročilém věku neměli problém nakoupit si potraviny , a někdy i pojízdná fungovala jako dovozce čehokoliv, když si člověk objednal. Tetě vyzvedli i léky na recept. Na tyto prodejny se těšili i lufťáci, k tetě na vesnici dojížděla pojízdka s masem i v sobotu, jako doplněk měli pečivo. A to byly fronty na pečivo, uzeninu, maso. Pán měl na autobusu amplion, pouštěl dechovku,lidé tam semleli vše možné, vyřešily se problémy mezi lufťáky a místnimi. Jako dítě jsem moc ráda chodila v sobotu dopoledne s tetou k pojízdce, každý mluvil s každým. Zatímco dnes ona vesnice živoří, teta už umřela, ale občas se tam jedu podívat a je mi smutno. Pár lufťáků, s místnimi se neznají. Hospoda zavřená, a staří jsou odkázáni na to, co jim kdo doveze.
Zavést půl roční základní vojenskou službu s dvouletou přípravou branců už od středních škol v rámci povinné výuky branné výchovy by vůbec nebylo špatné. Pro dívky by to mohlo být dobrovolné. Zatraktivnit výuku na vojenských školách a ty rozšířit, popřípadě otevřít nové armádní obory se solidním vybavením - počítačové trenažery simulující moderní vojenskou techniku apod. Prostě přitáhnout mladé zdravé chlapce a udělat z nich trochu chlapi, kteří pak budou páteří aktivních záloh. Jinak nebude mít kdo u u těch moderních nových zbraní sloužit a obsluhovat je! Těžko se to říká a ještě hůře našemu důchodcovskému národu poslouchá, ale strkat hlavu do písku, že se nás současná bezpečnostní hrozba z Východu netýká nejde! Dnes zbrojí už i neutrální státy daleko více než my. Stačí se podívat na Švýcarsko nebo Rakousko a o Švédsku, které usiluje se stát členem NATO ani nemluvě.
Vážený pane Čížku, byť jsem už v letech, nestrkám hlavu do písku.
Plně si uvědomuji závažnost situace. Rusák byl, je a bude vždy agresor.
Na 68 jsem nezapoměla a nezapomenu. Ale, uvědomují si tento stav mladí? Fyzička u mnohých opravdu nic moc. A vědomí, že mám povinnost bránit stát, tak to je pro mnohé směšné a zbytečné. Vím, že dostanu plno mračounů, ale plně souhlasím s Vaším příspěvkem.
Svého času němečtí sousededé vyhazovali pytle s odpadem u nás, okolo hranic. V Haagu, ve čtvrti , kde jsem bydlela, byl svozový den úterý. V pondělí večer nanosili sousedé pytle na určené místo, a v úterý ráno byly pytle roztrhané , odpad všude, o to se zasloužily čajky, které tam hodovaly celou noc, no a to se opakovalo každý týden. U nás by zase hodovali bezdomovci, nemuseli by lézt do kontejnerů, měli by pytel přichystaný. A na rozdíl od Holanďanů, kteří nepořádek po ptácích ihned uklidili, tak u nás by se to válelo a válelo a nevím, čím by se ulehčilo třídění a svoz.
Netuším , kolik lidí bývá v adršpašských skalách, zápach septiku je jistě věc nepřijatelná, ale jinak ani Kája Mařík by asi nesplnil vaše požadavky na chování dětí. Večer možná nebylo vše v pořádku, ale to ostatní.....? Zdravé děti běhají, skáčou atd.To není rozmazlenost, ale veselé, čiperné děti.
No nevím, včera jsem byla na dětském hřišti, pobíhal tam cca 4 letý hošík, a řval, a řval, nebylo mu rozumět co, ale řval, rozhodně na mne nepůsobil jako veselé, čiperné dítě!
18
Sledujících
1
Sleduje
18
Sledujících
1
Sleduje
Úměrně tomu, jak dlouho necháme válečné štváče řvát.
Vládu, Řepku, Černochovou.
Tfuj.
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Řehku, pane, Řepka je bývalý fotbalista.
1 odpověď