Důchodci si důchod zaslouží. To je jasné.Že si pracující vydělají míň s tím nesouvisí. Navíc srovnávat průměrný důchod a minimální mzdu není úplně korektní.
To, čemu se říká pracující chudoba, je podle mě dost závažný a složitý problém.
Ale autorka je dost mimo. Ty málo placené práce někdo dělat musí. Takže si svoje hraběcí rady může schovat.
Je to dost děsivé. Na jednu stranu jsem vlastně skoro "chcimír", protože je mi líto lidských životů a utrpení, které přináší válka.
Ale na druhou stranu, z historie vím, že ústupky ageresorovi zpravidla stejně na dlouho mír nepřinesou, o nějakých vyšších mravních principech ani nemluvím. Takže by podle mě Putin měl z Ukrajiny jednoduše vypadnout, jsem tedy "chciválek" (s tím pojmem jsem se opravdu setkala). Pro jistotu dodám jednu věc. Vím, že mezi Rusy a Ukrajinci nejsou a nebyly vztahy vždy jednoduché a děly se nepěkné věci na obou stranách. Jenže to nemůže ospravedlnit agresi vůči nezávislému státu.
No, kéž by se našlo nějaké mírové řešení přijatelné pro všechny. Ale Putinovi nevěřím ani slovo.
Bohužel jste nyní na sebe prozradila, že vám zřejmě chybí smysl pro humor.
Woody Allen i já chceme naznačit, že číst a přečíst je velmi podstatný rozdíl.
Pokud zvládnete po kurzu rychločtení přečíst Vojnu a mír za dvacet minut, potom jediné co se dozvíte a odnesete si je pouze, že je to něco o Rusku a to přiznejme si otevřeně to je na tu "námahu" celkem málo. Stejně tak je celkem značný kvalitativní rozdíl čtete li knihy typu Polámal se mraveneček, nebo Dostojevského.
Víte ještě názornější je to na příkladu hudby. Většina lidí klidně sdělí, že mají rádi hudbu a pak zjistíte, že akorát poslouchají popík nebo dechovku v radiu.
Moje celoživotní zkušenost je, že téměř 99 % lidí nemá o hudbě v celém rozsahu toho pojmu, nejen ani tušení, ale brání se seč mohou toto tušení mít. Prostě to nechtějí poslouchat na což mají samozřejmě právo, ale vadí mi, když se domnívají a sdělují, že hudbu poslouchají a rozumí ji samozřejmě v plném rozsahu. Totéž se děje v jiných oborech umění včetně literatury. No a to mně opravdu vadí, to pokrytecké předstírání. Je totiž stálou pravdou rčení - řekni mi co čteš a já ti řeknu jaký jsi člověk. Tak to chci samozřejmě vědět i v rámci jakési ankety a ne jestli přečtu desítky knih ročně, po absolvování kurzu rychločtení i stovky knih. To pak mohu říci jen, že tam jsou nějaká písmena. Jan Werich také říkal, já čtu, já hodně čtu knihy ... hřbety.
Nebojte, pochopila jsem vtip. A uznávám, číst a přečíst je určitě rozdíl. A platí to hlavně u těch nejlepších knih, kde nejde jen o příběh. Možná i proto skoro vždycky preferuji knihu před filmovým nebo seriálovým zpracováním.
A co se hudby týče, je takový hřích říct, že člověk má rád hudbu, když poslouchá jen jednoduchý pop nebo dechovku a hudbě vlastně opravdu nerozumí?
Máte pravdu, týká se to umění obecně. Většina lidí asi nejsou žádní znalci a jsou spíš konzumenti bez ambicí na nějaké hlubší pochopení.
A docela by mě zajímalo, co byste řekl o mě podle odpovědi na otázku: "Řekni mi co čteš". Já totiž čtu opravdu skoro všechny žánry, snad umím ocenit opravdovou kvalitu, ale klidně si užiju i pokleslý brak.
Zkuste ve svém exaktním myšlení jít do důsledků a uveďte konkrétní hodnoty.
Kolik máte čtenářů, jaké knihy si půjčují, tedy žánr a počet stran
a v neposlední řadě, zkuste zapřemýšlet, jak zjistit, že je skutečně přečetli,
aby to nebylo tak, jak říkal Woody Allen.
Vzal jsem kurz rychločtení a přečetl Vojnu a mír za dvacet minut.
Je to něco o Rusku.
A Vojna a mír není o Rusku 😃?
Teď vážně. Nějak nechápu, o co vám jde. Vadí vám, že lidé uvádějí víc knih než skutečně přečtou a že v anketách se neodlišuje, jestli přečetli Dostojevského, Kulhánka nebo Polámal se mraveneček?
Mimochodem, opravdu jsem Vojnu a mír přečetla už na gymplu
Pan Hartl se prodával už v době, kdy o něm nebyla nikde ani zmínka! A čte se dobře, např.na rozdíl od knih našich spisovatelek, kterých jsou plné antikvariáty a nikdo je nechce.
Které spisovatelky nikdo.nečte? 😃.
Jinak pan Hartl píše čtivé a zábavné knihy, ale nemyslím, že by byl lepší než jiní autoři nebo autorky
Vaše reakce mě fakt roztesknila. Nepochopila jste, že nejde o matematické hodnocení ankety, ankety tak ani hodnotit opravdu nelze, ale o upozornění na skutečnost, že míra neurčitosti zde převýšila výrazně přijatelnou míru a potom ani anketa nemá smysl, leda by měla za cíl manipulovat s veřejností.
Ani ankety nemohou být na úrovni sdělení - jedna paní povídala.
Víte ono ve skutečnosti nezáleží tolik na kvantitě, ale kvalitě toho co čtu.
Sdělím vám svoji osobní zkušenost s jednou knihou a to Marťanskou kronikou
Raye Bradburyho. Četl jsem ji v životě pětkrát zhruba v jednotlivých desetiletích svého života a nyní ji čtu, opět a zase, pomalu a velmi pozorně.
Pokaždé jsem v ní objevil mnoho nového. Není totiž o marťanech je o nás
z 360 stupňů úhlů pohledů a je dnes současnější, než v padesátých letech, kdy byly napsána. Doporučuji všem čtenářským úderníkům čtoucím desítky knih měsíčně se zastavit a v klidu jeden měsíc věnovat čtení této knihy, říkám záměrně čtení, nikoli přečtení.
Stojí to zato.
Ta kniha i to zastavení se v tom kvantitativním honu za počtem přečtených knih, které jistě nemají tloušťku Temna od Aloise Jiráska, ani tu hodnotu.
S Marťanskou kronikou souhlasím. Na základce jsem to asi moc nepochopila. zajímali mě hlavně Marťani.😃.
Pak jsem to četla jako mladá dospělá a spoustu věcí mi teprve tehdy došlo. A když jsem to četla kolem 60, vnímala jsem to zase trochu jinak.
Anketa je typický příklad blábolu, nebo jak je dnes populární říkat dezinformace.
Pokud umíme dělit vyjde nám při neurčitém počtu desítek knih (jsme totiž v řádovém intervalu desítek, tedy od 10 knih po 99 knih), které přečetlo za tento, zatím necelý rok, více než 50% našich četbychtivých spoluobčanů od cca průměrně jedné knihy měsíčně, po téměř deset knih přečtených za měsíc, takže ti největší úderníci by předkládanou nabídku zchroustli za měsíc. A to je přitom jejich každoměsíční výkon. Úžasné.
Jak to ty lidi dělají ?
Je to samozřejmě evidentní blbost. Vždy je třeba vymezit podmínky a upřesnit dotaz např. o jaké knihy jde, kvantitativně (počet stran) i kvalitativně (žánr) specifikované, dále kdy ty lidi vlastně čtou, v práci asi ne, při cestě do práce a z práce asi také ne, při nakupování též ne a doma u televize, nebo u počítače ?
Během spánku též ne atd. Tak kdy ? Asi celou sobotu a neděli. Dále není jasné
o jaké věkové skupiny jde. Děti ( to je lidé do 18 let, čtou velmi málo, protože je to nebaví, radši zírají do elektronických krabiček různých formátů, zeptejte se učitelů češtiny a rodičů), lidé v produktivním věku na to nemají čas a ani náladu
a důchodci na to buď nevidí, nebo usínají.
Jediné skupině, které bych věřil jsou ti , kteří sdělili, že nepřečetli ani jednu.
I anketa by měla mít vypovídající hodnotu a ne sdělovat evidentní nesmysly.
Tak upřesním odpověď jednoho z účastníků ankety. Přečtu 80 a více knih za rok, alespoň od doby, co to na Databázi knih sleduju.
Je mi 63 a ještě pracuju.
Čtu skoro vždycky, když zrovna nemám nic na práci, např. v MHD, pravidelně před spaním, v létě u vody, místo koukání na TV.
Čtu téměř všechny žánry, klasiku, náročnější čtivo, beletrii, literaturu faktu a klidně i brak.
Jinak souhlasím s rím, že desítky knih je moc široké rozpětí, 20 knih je přece jen něco jiného než. 90 knih.
Alespoň napsat, o aktivaci jakého účtu šlo, by bylo vhodné z NIC vydyndat. Takhle víme prd, třeba se někdo nachytal, ale neví o tom.
Pokud jsem to dobře pochopila, tak to byla doména aktivace účtu a snad ani nebylo jasné jakého, Alespoň mi to z článku takhle vyznělo. Jestli je to opravdu tak, pak vůbec nechápu, že by se vůbec někdo nechal nachytat.
všechno očkování je, alespoň podle státních orgánů, naprosto bezpečné, blahodárné a naočkovat by se měli všichni vším. jakákoliv spojitost mezi očkováním a poškozením zdraví je nesmysl, a proto nikdo nemá a nemůže mít nárok na jakékoliv odškodné. jak by to taky dopadlo kdyby stát musel platit nejen za draze nakoupené zázračné vakcíny, ale i za to že po nich někdo má újmu na zdraví? to přece nelze připustit a to ani v jednom případě.
Že očkování může mít velejší účinky je snad všeobecně známé.
Chceš-li psa bít, hůl si vždycky najdeš. Tak jste to myslel? Funkce děkana je volená. Něco o tom vím, také pracujina Vysoké škole. Kdyby byl tak špatný, jak se o něm tvrdí, zcela jistě by nebyl zvolen. Ty volby jsou naprosto demokrratické, mnohem víc, než volby do státních institucí.
Jedno Vám garantuji: Až se zase změní režim a on se nepochybně jednou změní, protože žádný režim nepřetrvává věky, Ševčík bude oslavován jako mučedník. Něco jako Fučík, Komenský, Giordano Bruno,... Pokud se toho dožijete, vzpomenete si na mě.
Ševčíkova fakulta není tak docela standardní. AS,, který zvolil Ševčíka, je složen z 9 převážně jeho lidí, z pedagogů by tam nikdo jiný neměl šanci. Tam opravdu není normální atmosféra.
Hlavní problém nejsou Ševčíkovy politické postoje a jeho vystoupení. Jde o úroveň fakulty.
Ševčík v žádném případě není mučedník.
Možná se pletu, ale nedostatek ohleduplnosti a bezohledné prosazování vlastního zájmu propagují i reklamy v TV, Které to jsou? No ty se sloganem PROČ ? PROTOŽE CHCI !!!
Asi ano, ale proboha máme snad svůj vlastní rozum a chápeme, že reklama používá nadsázku.
A ani si nevybavují, na co vlastně byla ta zmiňovaná reklama.
S angličtinou souhlasím. Ale proboha proč navyšovat matematiku? Stačí rozsah takový, jako je doteď. V reálném životě potřebujete násobilku a pár základních vzorečků, výpočtů. Nebo už jste někdy v běžném životě vážně potřeboval spočítat derivaci nebo integrál nebo rovnici o X neznámých? Já tedy ne. Kdo chce studovat matematiku, nechť ji vesele studuje. Nic proti tomu. Tomu zbytku pro život stačí, když si bude umět spočítat, kolik přeplatí třeba na hypotéce, úrocích z úvěru atd... atd.... Zkrátka věci pro život užitečné.
Souhlas. U matematiky nejde o to aby se toho učilo víc, ale aby se to učilo jinak. A kde to jde, ukázat k čemu je matematika dobrá v životě.
Podle mě by se mělo začít něčím jako nepodkročitelné minimum. Jednoduše řečeno, co by měl bezvadně umět "čtyřkař." To by ale asi znamenalo jinak koncipovat známkování, ne podle počtu chyb, ale podle toho, co žák umí.
Uvedu příklad z matematiky. Absolvent základní školy by asi nemusel umět řešit rovnice o dvou neznámých, ale měl by zvládat třeba procenta.
Na prolezení z chemie by asi taky bylo potřeba spíš něco jiného než v článku zmíněné uhlovodíky.
Tohle ovšem v žádném případě nemusí a nesmí omezovat prostor pro nadané.
Tady nejde o pravopis, ten se vývojem společnosti skokově mění, ale o prostou schopnost vyjádřit se srozumitelně. A to se netýká jen žáků. Stačí si poslechnout některé politiky v debatách... Matematika je nyní ve výuce tak náročná, že nemalá část žáků vůbec nechápe, k čemu jim jsou derivace, permutace, integrály, rovnice a další v praktickém životě zbytečné věci. Pokud učitelka matematiky (jako např. na ZŠ U Soudu v Liberci) prohlásí, že "jejím úkolem není učit děti, aby je to bavily, ale učit matematiku", situace se sotva zlepší...
Pokud se nepletu, článek je o základních školách, derivace a integrály nejsou ani na všech SŠ. Ale v zásadě máte pravdu.
Před pár lety mi syn přivedl kamarádku, v deváté třídě hodně plavala v matematice. Nebyla schopná odpovědět, kolik je 10 % z 3000, ale měla se učit i goniometrické funkce.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Doufám, že je to satira. Jenže bohužel, asi existují lidé, kteří uvažuji podobně.
2 odpovědi