Je to krásné si domů přivézt děťátko. Ale kamarádi z ostatních postýlek mi také ze srdce už nevypadnou. Často na ně myslím, jestli a do jakých rodin se dostali...

Máme s manželem v pěstounské péči dvě děti. Poručníkem (a tedy i zákonným zástupcem) soud stanovil jen mě. A? Vadí to něčemu? Děti milujeme a staráme se oba, já i můj muž. Kdybych umřela, jistě by stát stanovil poručníkem mého manžela a nevrátil děti do dětského doma. Nevím, o co stejnopohlavním párům tedy jde. Že nejsou zapsáni v rodném liště? To my také nejsme. A jsme normální heterosexuální pár. Normální rodina se 4 dětmi, kde se nám 2 narodily a 2 jsme přijaly za své. Nemám pocit, že bychom tím nějak byli diskriminováni. Nebo že by dětem něco chybělo. Mají maminku i tatínka, víc nepotřebují.

Navíc - kolik rozvedených párů vychovává děti? Nový partner se taky stará a vychovává a miluje, ale nikoho by nenapadlo křičet, že není ustanoven rodičem?!! Prostě je to jejich volba, že nesetrvali ve svazku s biologickým rodičem svého dítěte, a spolu se svým rozhodnutím nesou důsledky.

Pokud se rozhodnu žít s někým stejného pohlaví a zavedu do takového partnerství i děti, prostě nesu důsledky svého rozhodnutí. Jak to dětem prospívá či neprospívá, už je zase jiná otázka...

Tak hlavně jestli se Vás na to dcera bude ptát 😂

A pak naráz, ze dne na den, lup! A dítě to je? Včera nebylo, dnes je?

Má svou DNA, svou krevní skupinu, je to člověk. A lidem se neubližuje

Od začátku jsou to děti... od splynutí vajíčka se spermií

Já jsem žena. A taky si myslím, že se dětem nemá ubližovat. Bez ohledu na to, jak jsou malé...

Ta lustrace nepříjemná je, to uznávám. Zase ale rozumím tomu, že je třeba se co nejvíce ujistit, že stát předává dítě do bezpečného prostředí. Takže se těm lustracím pokorně podrobím.

Druhá stránka věci pak samozřejmě je, kdo a jakým způsobem to prověřování dělá. To je někdy smutné. Ale zkrátka všude jsou jen lidé...

Za tu pomoc dítěti/dětem to ale stojí.

Ani v těhotenství nebo při porodu člověk nezažívá jen samé růžové chvilky 😉

Krásně jste to napsala. Máme doma k vlastním dětem ještě dvě v péči. Ale dětí v ústavních zařízeních jsou tisíce. Všechny si vzít domů nemůžu. Proto je třeba hledat stále víc otevřených rodin.

Bylo by krásné najít rodinu všem dětem...

Vždyť já je doma mám! 😂

Ale bylo by fajn, kdyby bylo mnohem víc rodin, které by si je vzaly. V ČR je několik tisíc dětí v ústavním zařízení. A ty se k nám domů opravdu všechny nevejdou ☺

Proto by měla být snaha pomoci dětem orientována především na získávání dalších rodin pro náhradní rodinnou péči - pro pěstounství a adopci, Aby tato obyčejná dětská přání nemusela zůstat jen v říši snů...

Určitě jim tam může být lépe. Ale ještě mnohem lépe než v DD by jim bylo v náhradní rodině...

Naštěstí ti nepečující rodiče mohou být zastoupeni náhradními rodiči. Kdokoli z vás se k tomu může cítit pozván - a třeba hned po Vánocích zajde na OSPOD podat žádost o svěření dítěte do péče. Zachrání tím kvalitu života alespoň jednomu z těch dětí. Pak už to dítě nikdy nebude muset dávat přání na strom...

Máte pravdu a v žádném případě nechci snižovat snahu a práci paní Pěčkové. Jen chci, aby si co nejvíc laskavých lidí uvědomilo, že mohou pomoci ještě o mnoho řádů více, pokud si alespoň jedno z těch dětí vezmou do péče. Pak to nebude jen radost na jedny Vánoce, ale skutečný dar na celý život.

Naštěstí existuje vedle adopce i institut pěstounské péče, která může dát rodinu i dětem, kterým nemůže být z právních důvodů umožňena adopce.

Teď už jen najít dost rodin, které budou ochotny pustit si takového drobka do rodiny a do srdce.

Jenže děti z DD nepotřebují dárky (těch nyní dostávají až až). Potřebují hlavně mámu a tátu!

Kéž by se našlo co nejvíc lidí, kteří si řeknou, že by se jim domů vešla ještě jedna židle ke stolu a jedna postýlka do pokoje.

Pak budou mít děti skutečně krásné Vánoce!

A nejen Vánoce, ale naději na šťastný život...