Tu možnost měli hledat už předtím....
Asi nikdo si nepřeje, aby se jeho dítěti cokoli špatného stalo, většina rodičů se snaží dělat co může. V českých podmínkách to znamená děti živit, často učit (protože školství je v mariánském příkopu problémů), snaží se dětem zprostředkovat mimoškolní aktivity, pokud to jde. Od určitého věku ale mají méně a méně kontroly nad životem svých dětí. Puberťák vás do všeho prostě nepustí. Takovéto odsudky, mohou za to rodiče, jsou dost jednoduché a každý, kdo má děti a připouští si spoustu chyb, které při nejlepší vůli nasekal, i to, že ne všechno lze mít pod kontrolou, by se toho měl zdržet.
Asi špatná výchova, doufám, že rodiče dostanou co proto, když toto dopustili ...
Jen do nich, do rodičů, ti přece můžou za všechno. Nikdo z nás dospělých totiž v daném věku samozřejmě nedělal kraviny jenom proto, že nechtěl vypadat jako blbec před vrstevníky. Ale co v našem případě každý hned zapomněl teď vidí celá komunita a je potom nesmazatelná digi stopa. Tohle je naprosté zlo, a zcela rozumím tomu, že rodiče jsou frustrovaní - a hledají možnosti co s tím.
„Rodiče chtějí, aby byla soudně uznána právní zodpovědnost TikToku. Toto je komerční společnost, jež nabízí produkt zákazníkům, kteří jsou navíc nezletilí. Proto se musí ze selhání svého produktu zodpovídat,“ uvedla právní zástupkyně skupiny rodičů Laure Boutron-Marmionová.
To je ale i internet. Jakýkoliv prohlížeč, stránky... 😂 Odpovědnost za to, co tam člověk dělá, má každý za sebe. A jo, já jsem zapomněl. Oni byli nezletilí. Tak za ty samozřejmě plně odpovídají jejich rodiče, kteří to prostě těžce nezvládli.
Takže když někdo prodá 15 letému alkohol, může za to rodič? Tyhle platformy parazitují na dětech, jednoznačně škodí úplně stejně ne li víc než návykové látky. Je smutné, že se ještě nenašel způsob jak je regulovat, nejlépe zakázat.
Úkolem školy je spolupracovat s rodinou na výchově a vzdělávání. Skutečně efektivní je výchovně-vzdělávací proces pouze tehdy, pokud rodina a škola spolupracují. My děti učíme, vysvětlujeme, předáváme jim znalosti, dovednosti, kompetence, učíme je spolupracovat v týmu, prezentovat své znalosti, obhájit si svůj názor - na rodině je, aby s dětmi tyto věci upevňovala a procvičovala... Snažíme se děti motivovat ke vzdělávání - ale to může fungovat pouze tehdy, pokud to rodina nepodkopává - třeba hanlivými výroky na adresu školy a učitelů - nebo celkovým přístupem k životu a povinnostem. Pokud dítě vidí, že rodič se třeba také vzdělává, a hlavně že se o jeho vzdělání zajímá - je to ta nejlepší motivace. Pokud dítě naopak doma vidí rodiče nepracující, bez zájmu o cokoliv...škola to většinou svým vlivem nepřebije. Snažíme se k dětem přistupovat individuálně - ale při počtu 20 a více dětí ve třídě to není jednoduché. Zejména za situace, kdy ve třídách jsou děti od velmi talentovaných až po děti s různými handicapy a třeba i s lehkou mentální poruchou. Není možné přizpůsobovat tempo výuky těm nejpomalejším - takže kdo má větší potřebu procvičování, musí to procvičovat i doma. Stejně jako rodiče vychováváme děti ve škole jednak pomocí pokynů a jednak vlastního příkladu - ale máme k tomu podstatně méně nástrojů než rodiče - takže můžeme rodinou výchovu pouze podpořit, nemůžeme ji nahradit.
Jako z příručky. Spolupracovat je pěkně slovo, schová se za něj cokoli, podíl spolupracujících se už neuvádí. Ja budu ráda nápomocná, šle pokud jde o výuku, očekávám že bude adekvátně probihat, tzn. Učitel bude učí, procvičovat, opakovat. Že poměrně chytré dítko pochytí většinu ve škole, doma něco procvicime, projdeme co nepochopilo. Osobně nic nepodkopavam, naopak. Opačně se to ale říct nedá . Pomlkud učitel používá takovou výuku deleni, že dítě dělá zbytečně chyby, chci ho naučit jinou, ve které chyby tolik dělat nebude. Ale nemůžu, paní učitelka to chce takto. Diskuse nemozna. Takže mám dojem že pokud jde o ZŠ, mají děti znalosti spíš navzdory školní docházce než díky ni. Kdybych na a to měla povahu a čas, volila bych domskolactvi, radši to, nez věčně čekat, co poměrně nadané ditko zase přinese že školy za podnětny úkol pro celou rodinu.
PPP rozhodují velice různě. Totéž dítě ve dvou různých PPP může získat rozdílné hodnocení - i rozdílná doporučení (vlastní zkušenost). Takže na tom bych úplně jako rodič nebazírovala. Spíše bych se orientovala na to, aby dítě dosáhlo svého potenciálu a naučilo se se svým handicapem pracovat. Krasopis nemá význam vůbec žádný, čitelnost velký. Kdybych dostala dolar pokaždé, když ve škole od žáků uslyším: já to po sobě nepřečtu - tak už bych byla dávno rentiér (a to nejen od žáků s dys-poruchami). Jenže přesně tohle může být to, co rozhodne o tom, jestli žák jednou uspěje v nějaké důležité profesní zkoušce, nebo neuspěje. Protože v životě na něj nikdo brát ohledy nebude, na VŠ (ani u maturity) už nikoho nezajímá, jestli je někdo dys- nebo ADHD. Ani zaměstnavatele to zajímat nebude. Takže, za mne, cesta co největších úlev není správnou cestou. A jestli svoje dítě zvládnu a dokážu motivovat a podpořit - to je věc mne jako rodiče.
Pokud je motivace úkolem rodiny, co je roli školy? Nepředává znalosti,jen zkouší ( učíme doma) nemotivuje(motivujeme doma) neučí děti jak se učit, učíme to tedy doma, neumožní dítěti uspět aspoň v něčem, snažíme se dopřát aktivity ve volném čase.... NesnTakže co má tedy. Dělat škola, podle vás?
Není žádný důvod, aby dyslektik psal nečitelně, patrně si to pletete s dysgrafií. Ale ono je to celé trochu jinak. Pokud mám dítě s dysgrafií (což já náhodou mám + k tomu ADHD), tak to znamená, že bude mít problém s čitelností písma a s naučením se gramatických pravidel. Škola na to bude reagovat tím, že bude psát kratší diktáty (nebo místo diktátů doplňovačky), bude mít na něco více času atd. Rozhodně to ale neznamená, že se nemusí naučit psát čitelně - nebo gramaticky správně. Jen ho to holt bude stát více úsilí a času. A říkat si, že to není fér - to ničemu nepomůže. Nikdo nikdy nikomu nesliboval, že život bude fér. Každý máme nějaký handicap - a musíme se s ním poprat - ne se na něj vymlouvat. A to úsilí a čas tomu musí dát hlavně doma - a většinou pod dohledem rodičů. Protože to, na co dítě bez handicapu potřebuje, aby si osvojilo, třeba 2 hodiny - dítě s handicapem může potřebovat třeba 4 hodiny - a možná příští týden ještě 2 další hodiny...a ty už mu škola nedá. Ty s ním musí strávit rodič. Pokud rodič není ochoten svému dítěti věnovat čas a energii - tak mu neumožní dosáhnout jeho maximálního potenciálu - a je možné, že mu to jeho dítě jednou vyčte. A takové to: Měli jste mne nutit, abych se učil - to se jim poslouchat dobře nebude. Protože to skutečně je jejich odpovědnost.
Jen je mi v takovém případ záhadou, proč ta PPP tvrdohlavě v daných případech preferuje tu ústní kontrolu znalostí . Nebo proč třeba někteří diktáty vůbec nepisou. Týká se tedy povinnost naučit se psát správně jen některých? A pokud jde o to vyčítání, možná máte dítě, které je poddajnější a je relativně snadné jej donutit dělat cokoli. Jiné děti jsou jine a věřte že i při vynaložení 10 x větší energie se výsledek nedostaví. To neznamená že by rodiče nechtěli nebo se nesnažili. Dosazeni potenciálu dítěte neni ze100% věc rodičů. To by znamenalo nulový vliv děti, to sice možná vy chcete, ale otázka je, zda je to vůbec žádoucí nebo vůbec uskutečnitelne. My víme, co je nejlepší, jako fakt se to osvědčilo?.Dosazeni potenciálu taky není zhusta o krasopise, gramatice nebo diplomech. Hlavně na druhých stupních základních škol, kde schází motivace a směřování k čemukoli na všech frontách . Jen těžko se lze ubránit dojmu,že jedním dechem pedagogicky sbor sice brojí proti viceletym gymplum ale zároveň se chová tak, že tam prostě by maji ty " zbytky", tak to halt musí nějak vydržet.
Jenže oni často potížisti a kverulanti jsou. Jen se něco šustne a už otravujou ve škole a stěžujou si. To si ze svých školních let jaksi nepamatuju.
V každé třídě se takovi najdou a vždycky našli. To není omluva trestního štábu celého systému. Ale je to oblíbené vysvětlení učitelské obce. Oni přece nemohou být ten problém.
A co to znamená "lépe učit"? Jak se pozná "kvalita", která se podle vás nekontroluje?
Článek má pravdu v tom, že pokud dítě doma slyší, že "škola" (učitelka, systém známek ....) je špatná, nikdy se snažit nebude. I kdyby se učitelka přetrhla, takové dítě nic vědět nechce, protože "máma říkala ....". Už jste někdy slyšeli učitelku říct "hele tohle maminka neví, neumí, nezvládá ...."?
Tak nevím kde žijete, ale kamkoli se podívám bojují rodiče se školou a jsou zoufalí z toho že děti nic neumí z matematiky, jazyků nebo fyziky. Nebo naopak z neadekvatnich nároku doprovázených tragickým výkonem pedagoga. Že deti učí někdo kdo nemá absolutně touhu cokoli předat, ani udělat to alespoň zajímavé. Nejsou si nijak vědomí, že poskytují službu. A kdo jediný pozná, že dítě nevi co by vědět mělo? No rodič. Tak se nedívte, že jediný dospělý, kterému na dítěti záleží, má snahu se ozvat. Myslím, že kdybyste se skutečně reálné zajímali o spokojenost svých klientů - rodičů a dětí, zpětná vazba by vás skutečně nepotěšila. Ale nezajímate se a kromě inspekce, které se předvede Potěmkinova vesnice, že které už si i ty starší děti dělají srandu, jaký to byl s inspektorkou rozdíl v kvalitě hodiny, není kontrola kvality žádná. Jako myslíte že referentka z obce za zřizovatele odhalí šikanující učitelku? Cha cha. Nedochází vám proč u nás tolik hraje roli sociální zázemí ve výsledcích vzdělávání? No proto, že učí rodiče/ rodiny. A pokud nemá dítě takové zázemí, umí jen to, co mu dá škola si a když nemá štěstí na školu, má smolika. A to je ten problém.. Je to k pláči .
"Papír" neboli diagnóza není znamení, že má rodič a dítě "alibi", aby se chovalo nevhodně...diagnóza je znamení pro rodiče a dítě, že na něčem musejí více pracovat. Ale tohle rodiče neradí slyší.
Papír obsahuje doporuceni opatření, která má učitel vuci dítěti ve výuce realizovat. Např. Více casu na písemku, overování znalostí spíše ústně než písemně apod. To zase učitelé rádi ignorují. Možná jsou tam doporučení i na doma, ale větší část směřuje ke škole. A ne vždy se lze domoci realizace. Takže tady v komentáři jenom potvrzujete že učitelé rádi hodí vše na rodiče. Mnohdy včetně výuky.ve škole si pak jen ověří, zdá to co blbě vyložili a rodiče správně doručili, dítě opravdu ovládá. A ještě často v rozporu s doporučením PPP písemně, i když by se to mělo ověřovat ústně. Ale proč ne, je třeba dislektika, který látku sice ovládá, ale píše nečitelné, donutit psát, aby mohl dostat horší známku. Není důležité že to umí, ale že neumí psat. Tleskám.
Ale co když je opravdu chyba na straně učitele? Není to jen černé a bílé. Jde to dobře vidět tam, kde učí dítě více učitelů. Já dítěti vysvětluji, že i učitel je jen člověk, který se může splést a holt některý svou práci umí lépe a jiný hůře. Nebo jak dítěti vysvětlit, že uplynuly 2 měsíce a já už 3x psala učitelce, že dítěti špatně opravila písemku, nebo školní cvičení z matematiky, u příkladů typu 1:3 apod.. Že dítěti nic ve škole nevysvětlí, že bohužel tomuto předmětu se musíme více věnovat doma, protože holt učitel nejeví zájem cokoliv dětem vysvětlit, udělat výuku zajímavou, předložit jim pracovní listy na procvičení. Nic. Jiné předměty, jiná učitelka a já absolutně do těchto předmětů nemusím s dítětem nic doma dělat. Takže pohodlnější pro rodiče je kvalitní učitel, který děti učí a naučí.
Když je chyba na straně učitelé, platí pravidlo číslo jedna, víně. Je rodič. Jednak výchovou a nedostatečnou domácí přípravou, prostě vším.
Nekvalifikovany pedagog je mnohdy lepší než kvalifikovaný.
Trochu odvážné tvrzení. Asi jste chtěla říct, že kvalifikace není zárukou kvality, ne? Špatných učitelů je poměrně dost, nyní jsou již lépe placení, takže teď to vidím tak, že je potřeba aby začali také lépe učit. Ale je to utopie, stejně jako dřív ne všichni učili špatně kvůli penězům, tak teď zase kvůli penězům nebudou učit všichni dobře. Kvalitu nikdo nekontroluje, ředitele jsou zahrabání v papírech, jak kdo učí nebi ani kolegové, když se ozvou rodiče, jsou za potížisty a kverulanty. Chce to změnu, resp spíš celkový restart, protoze nefunguje správně takrka nic.
Respektující komunikace a smysluplnost pokynů učitelů je v článku označena za specifickou potřebu rodičů vedoucí k segregaci. Marně si lámu hlavu, jestli to není ironie, ale asi není. No ja tedy myslím, že smysluplnost pokynů je nešvar který by se měl více rozšířit. A to i ve školách. Včetně státních.
Mohu se vyjádřit jen ze strany pacienta. V Chuchelné jsem se během tří let rehabilitovala dvakrát po ortopedických operacích a vždy jsem se setkala s erudovanou a příkladnou péčí personálu v čele s paní primářkou Nedvědovou. Taky všem známým, co jsou po ortopedické operaci, doporučuji Chuchelnou.
Jestli vsichni lékaři odejdou, tak možná s pacienty bude rehabilitovat paní ředitelka. A to možná taková hitparáda nebude.
1
Sledujících
2
Sleduje
1
Sledujících
2
Sleduje
Ne že bych si myslela, že je rodičovský příspěvek nějak vysoký. Ale protože ho berou převážně ženy, možná by se při srovnávání s průměrnou mzdou mělo vycházet z průměrné mzdy žen, což je o cca 6 tisíc méně než u mužů. To by byl pak nahradily poměr více než 30 procent. Ale to by se asi seznamu nehodilo do grafu....
1 odpověď
1
Sledujících
2
Sleduje
1
Sledujících
2
Sleduje
A pokud si žena vezme rodičák 20 tis měsíčně, tak to už je pak na 60%. Nebýt problem se školkama, možná by to nenylo až tak zlé. U sousedů v Německu mají rodičák do dvou let cca 300-1800 eur podle příjmu.