...ano. z mateřské školky, katastrofa. tož někdo tady vyrobte krásnou českou perníkovou vesničku, a příští rok jim to v New Yorku nandejte !!..ať to američany vezme za srdce!

...hodně štěstí a lásky...

..v pohodě, život píše romány, ...a palec nahoru, že pan o tom tady napsal....

Ještě existují rozumní rodiče....dávám všechny palce nahoru !!!

A potom, co jsem se přestěhovala z vesnice do města, tak hledám správné slovo pro jistý typ dam...mladších i starších, kterých je tady velká skupina.... NÁNA 🙂 . A velmi jste mně pobavil s "procesem odfiflenování" ...

Holka...nevracejí se ! ! Kroky zpátky jsou vždycky špatně. A obzvlášť ze tvé situace mně úplně mrazí.

Super odpověď. A velmi vtipně realisticky a zdravě popsaná...

Už tam byly i horší díly - horší rodiny.

Utíkeeeeeej !!.... co ti v tom brání?!

Nemá na to.

Pracovala jsem v hobby marketu, a z té neustálé hudby jsem byla za směnu vyčerpaná. A stále říkám, že bych nešla pracovat do Kaufu, protože z té nepřetržitě nadšené ženské z rozhlasu, která se neustále rozplývá nad kde čím, by mně asi.... Slyšíte ji už venku, když se blížíte k prodejně, pro jistotu hraje i na parkovišti....

Super napsáno..

Kopíruji větu z předešlého příspěvku: "Měla jsem to stejně. Na základní škole skoro samé jedničky, rodiče rozhodli - půjdeš na gymnasium. " - Nejhorší 4 roky mého života...!!nejvíc trápení...a musela jsem tam zůstat, matka nepřipustila jinak ani po pohovoru se třídním profesorem už v prváku. Takže jsem to fakt protrpěla, maturitu zvládla...ale jak už se tu píše - 95 % vědomostí absolutně v životě neupotřebitelné. A celý život si říkám, kdybych mohla vrátit čas, tak bych šla na učňák, vyučila se poctivým řemeslem, které bych dělala s láskou a poctivě...a slušně se mohla živit. I tak jsem vybudovala vlastní firmu, ale v jiném oboru....No a když rodiče přemýšleli, kam po základce s mladším bráchou...tak samozřejmě na gympl. Na moje protesty, ať ho tam nedávají, nikdo neslyšel. Kolikkrát nyní s bráchou debatujem,(po více jak 30 létech) a vidíme to stejnýma očima - promarněné 4 nejkrásnější roky !!!

hodně dobře napsaný rozbor....také jsem to zažívala...docela zátěž, když do mlčení a tichého teroru jsou ještě vtaženy děti...

Byla jsem před 3 měsíci na úřadu práce, a o této možnosti jsem čerstvě věděla od mé sousedky účetní. Chtěla jsem se o této nabídce něco víc dozvědět, a využít ji, a když jsem se paní na ÚP ptala, tak se mi vysmála, jako že kde jsem na to přišla, a kam by stát s touto nabídkou došel...a že by to využíval každý...🙂...tak že by zároveň i neinformovanost úředníků?

...náhodou, mně se zpěv líbil, ..takovou Bagárovou strčila do kapsy....

...tak tento článek mi příjde opravdu hodně umělý....jen aby se rozproudila diskuse..

Hele....je to pro všechny..

Bude moc krásná...

Lepší pohádka zatím nebyla natočena....

Konečně to někdo napsal...jsem z velkého města, a těchto maminek věčně s telefonem, dítě na pospas samo sobě, nebo také s mobilem....je kolem bezpočet. Také mně je to líto, co z této generace dětí bude. No, a pak třeba nás budoucí důchodce budou všude ještě chtít do práce, protože my budeme fungovat normálně....