Ráda bych platila za obsah, který mě zajímá, ale problém je v tom, že jen málo publicistických webů nabízí možnost placení pouze za konkrétní článek. Většinou žádají rovnou předplatné na měsíc. A když mě za měsíc zaujme třeba jen pět článků na pěti různých serverech, nebudu si přece u všech pěti pořizovat předplatné a pak hlídat, kdy vyprší, abych ho zase rušila.
Kdo má 80??Snad je hubené modelky!Moje žena má 82(55 let.) a každý jí říká, že je hubená, že by měla přibrat.
Tak tomu nerozumím.
Určitě by se mělo rozlišovat i věkově.
Když se podívám na ty mladé trdla, co potkávám před školou, tak si říkám, kam ten svět spěje.
To není až tak otázka věku jako typu postavy. Samozřejmě hraje roli i výška a to, kam se komu ukládá tuk, protože i to má každý jinak. Někdo má sklony k ukládání do břicha, někdo do "zadku". Mně je 50 a v pase mám 60 cm, prakticky celý život mám problém koupit si kalhoty, co by mi opravdu seděly, protože výrobci konfekce mají pocit, že kdo má útlý pas, nemůže mít širší boky, natož větší zadek. Modelky mají většinou "rovné" chlapecké postavy bez boků a zadků.
A co si představujete že politici udělají? Každý sám je zodpovědný za svůj život, nelze svalovat vinu na někoho třetího.
Já ale nepsala nic o odpovědnosti za svůj život. Psala jsem o vysokém zdanění práce (a nízkém zdanění majetku). To žádnou zodpovědností nevyřešíte, stát si od vás ty peníze prostě vezme. A z logiky věci, čím víc vám zůstane v kapse, tím větší máte pravomoc o svých prostředcích rozhodovat.
Na druhou stranu, proč by mě nebo moje dítě mělo zajímat, co si o mojí dovolené myslí paní učitelka. Nebo spolužáci. Tyhle hry musí vždycky hrát dva. Mně to bylo vždycky z hloubi duše protivné, takže jsem i dítě vedla k tomu, že primární je, co se líbí a vyhovuje NÁM/JEMU, ne to, co si o tom myslí někdo, komu do toho reálně je úplné prd. A čím víc lidí na hru "co si kdo pomyslí" nebude přistupovat, tím bude fenomén poměřování pindíků slabší. Jediný ospravedlnitelné důvody, proč se starat o chování ostatních je moje vlastní ohrožení nebo porušení zákona. Jiným slovy, nestarám se, kam jezdí soused na dovolenou nebo co si on myslí o mojí dovolené, začnu se "starat", když začne nahatý exhibovat před školkou.
To jsou bohužel důsledky té hloupé hry na "střední třídu", jejíž tuzemská definice je proklatě nízko a snaží se tak v lidech vzbudit dojem, že ve skutečnosti nejsou "až tak chudí". Jenže jsou, a hlavním důvodem tohoto stavu je politika nízkých mezd (a vysokého zdanění práce). Problém je, že neexistuje relevantní politická síla, co by to alespoň slíbila nějak řešit. Není to v zájmu ODS a už vůbec ne Babiše, který z této politiky coby oligarcha a "velkozaměstnavatel" těží. ČSSD se bohužel pohřbila sto sáhů pod zem a dál už tu máme jen extrémisty a populisty, kteří mají jen chytlavá hesla pro skupinu nespokojených, ale reálná řešení žádná.
Jinými slovy, pokud se zázrakem neobjeví demokratická progresivní levicová nebo alespoň středolevá strana s potenciálem sestavit vládu, nemáme šanci z toho bludného kruhu vystoupit.
Zřejmě bydlíte v králíkárně. Když je dům se zahradou, je kolem spousta hrubé práce, kterou musí někdo udělat. To se týká zejména lidí na venkově, kteří mají nižší příjmy, sjednávat si lidi na každou blbost nemohou a ani by je to nenapadlo. Někde jsem četl článek od ženy, která pochopila dělení prací na mužské a ženské poté, co se přestěhovala na vesnici, když neměla partnera. Zkrátka pojem ženské práce je původně míněn jako podmnožina prací, které zvládne i žena.
Zkuste být konkrétní. Dříví na zimu sice u nás na vsi řežeme, ale je to záležitost několika víkendů v roce (podle toho, kde kdo jaké sežene) a používá se k tomu cirkulárka, nepižláme to ruční pilkou. Žumpa se rovněž nevyváží obden a většinou to obstarává firma, pokud to tedy nějaké čuně nevypustí za deště do strouhy. Nošení uhlí je sice opruz, ale nenosí se dva kilometry a ten uhlák odnese i průměrně urostlý žák druhého stupně ZŠ. O zahradu se, kam oko dohlédne, starají ženské, včetně důchodkyň (přesněji - starají se o ni převážně důchodkyně). Ano, je fakt, že "provozních problémů" je v baráku podstatně víc než v městském bytě a dějí se o poznání častěji, např. s likvidací vosího hnízda ve fasádě si v paneláku starosti dělat nemusíte, ale tu spoustu hrubé práce, co by musel nutně vykonávat muž nevidím, ať se snažím jak chci. Ta dysproporce mezi denním vařením a úklidem je tu tak nějak furt.
Mmch., moje matka (73 let) si před pár lety pořídila dům na vsi. Nemá partnera. Samozřejmě kňučí, že je to "náročné" (varovala jsem ji), když "nemá chlapa", ale nikoli proto, že by nezvládala spoustu denní hrubé práce, ale proto, že vůbec neví, co je v takovém baráku třeba. Jako že se nejdřív neopravuje terasa, ale řeší vytápění, aby jí barák neshnil. Ona by toho chlapa nepotřebovala na to, aby vláčel břemena, nýbrž na to, aby jí osvětlil logistiku kolem domu a vyjednával s řemeslníky. Jenže to není otázka pohlaví, ale čistě jen neznalosti. 🙂
A kdyz se maji vrtat police tak mate jakou roli? Sdilite nebo pomahate?
Nebudu tady resit semantiku, davate blbe priklady.
Nepřijde mi to jako "blbé příklady". Pomáhat někomu s něčím znamená, že je ta věc primárně starost toho druhého, dejme tomu "pomáhat dítěti s domácím úkolem". Domácnost, v níž žije více dospělých osob je společná, takže nikdo nikomu s její údržbou "nepomáhá".
Příklady s policemi jsou zase "blbé" podle mě, primárně usuzujete, že neumím navrtat police, protože to nejspíš pokládáte za "mužskou práci". Ale i kdybych přijala jako fakt, že většina žen police nevrtá, pořád tu zůstává jistá disproporce mezi tím, jak často se v domácnosti vrtají police a jak často se vaří, pere a uklízí.
Jste obeti femdom kultury, uvazujete v genderovych stereotypech. Ta vykresluje muze jako povalece a zeny jako utiskovane chudinky, ktere se museji vzbourit. A proto mladi kluci radeji masturbuji u PC a holky randi s holkami nebo dedky.
Je naprosto bezne, ze muz pomaha se vsemi domacim pracemi! Jenze vy pomatenci si z toho vezmete obrazek nedelniho obeda a poobedove siesty.
Pokusím se vám vysvětlit, v čem je problém. "Pomáhat s domácími pracemi" můžu své staré matce, v jejíž domácnosti trvale nebydlím. Pokud někde bydlím, je to stejně tak moje domácnost jako všech ostatních, kteří ji se mnou sdílí. Není "moje", protože jsem "žena", a měla bych se slzou v oku ocenit, když muž jednou za měsíc vytáhne vysavač, protože mi "pomáhá". Nepomáhá. Prostě jen něco dělá ve vlastní domácnosti.
Dělba prace? Jakože ona denně vaří, pere, uklízí a on jí jednou ročně odveze auto do servisu?
Mně se líbí, jak je pro jistý typ mužů "dělba práce", když to otravné, stereotypní a každodenní dělá žena, zatímco občasné záležitosti jako "přivrtat poličku", co jsou třeba jednou za uherský rok muž. Zajímalo by mě, jestli by to tak nadšeně akceptovali, kdyby to mělo být naopak. Něco mi říká, že tak úplně ne. 😄
a nahrazujete lepkove pecivo bzl pecivem, nebo jste proste presla na prirozene bezlepkovou stravu - pokud to druhé, není to ani tak o lepku, ale o zdravejsi a pestrejsi strave. na bzl pecivu byste pravdepodobne naopak pribrala. také je mozne, ze jste celiak bez priznaku, pokud zmizely potize - nechávala jste se vysetrit?
Přestala jsem jíst pečivo úplně, ale jinak mám pořád stejný jídelníček jako dřív. Není to tak, že bych třeba začala jíst víc zeleniny nebo ovoce. A nějakou hraniční intoleranci lepku nejspíš mít budu, ono se to zlepšení zdravotních potíží dá těžko nějak jinak vysvětlit. Můj muž to má takhle s mlékem, není sice diagnostikován, že by nesnášel laktózu, ale je mu po ní špatně, tak se jí vyhýbá.
Jste obeti femdom propagandy anebo jste si domu poridila lempla.
Nejsem obětí ničeho, protože nikomu neposluhuju. A "lempla", co by vyžadoval domácí servis a pokládal jej za "ženskou práci" jsem si naopak "nepořídila", protože tento typ mužů mě nikdy nepřitahoval. Spíš naopak. Jak je vidno i z této diskuse, žen, co se ochotně ujímají péče o dospělé, zdravé a svéprávné muže a ještě to pokládají za svou přednost je v populaci stále víc než dost, takže ti "tradiční patriarchové" mají pořád z čeho vybírat. Sice je mi těch žen trochu líto, ale každý holt svého štěstí strůjcem. A neštěstí zrovna tak.
A to jste vycetla kde?
Pere stroj a ne denne! Nadobi myje stroj!
Vite houby, kdo vesi pradlo, kdo vysava a vynasi odpadky.
Mate rudy hadr pred ocima. Namocte a prilozte na čelo.
A stroj to prádlo přinese z koše, roztřídí, sám si nadávkuje prášek a aviváž, sám to prádlo pak pověsí, sebere a poskládá.
Myčka se rovněž plní sama a po skončení mytí sama vyskládá všechno nádobí na místo.
Jestli o takových strojích víte, podělte se o to, kde se dají sehnat. Já se ale obávám, že v hlavách mnoha "pánů tvorstva" je tím strojem manželka...
jsem trošku v šoku, takže Vy všechny ženy doma nevaříte a neuklízíte vůbec ? muž tedy vaří, uklízí, neumí teda nic opravit ale vozí auta do servisů a všechny ženy tedy leží doma na gauči, kosmetickém salonu, dovolené a muži teda dělají vše a vydělávají prachy ? je to zvláštní, stihnu chodit do práce a stihnu i něco uvařit a upéct, zvládnu hodit prádlo do pračky a uklidit, muž občas nakoupí, občas s něčím pomůže, ale já zas také občas pomůžu při rekonstrukci domu, bylo by mi stydno se válet a nechat ho samotného všechno odřít....ale tak, právě to je ono, asi pak ten vztah není harmonický jako mám já, pohodu, žádný stres, vyjdeme si ve všem vstříc, nejsem líná a ani on a o tom to je
Proč myslíte, že vztah, kde žena neuklízí a nevaří nemůže být harmonický? Copak jsou vztahy založené na nějaké posluze, a kdo neposluhuje, ten se automaticky "válí na gauči"? Nevařím, nepeču, uvaří si každý sám, pokud má tu potřebu (žije s námi studující dospělý syn), když je jednou za čas potřeba uklidit, tak si na to vyhradíme třeba jednu sobotu a účastní se toho všichni. Provozní "bordel" neřešíme. Oba s manželem pracujeme, proč bych to měla být ausgerechnet já, kdo má doma "druhou směnu"? Vy neznáte jiný způsob trávení volného času než je úklid a vaření? Nemáte žádné koníčky? Žádné přátele, se kterými se chcete vídat?
Já se tomu vůbec nedivím.. Je mi 33 a manželce 48.. z mé generace líných povaleček co celé dny čumí do mobilu nic je nezajímá a chtějí přijít do hotového, kde se očekává že chlap bude mít barák auto a ještě spousta času pro ně a že bude muset pracovat v domácnosti atd atd. S jednou takovou jsem se rozvedl. A nyní jsem 4 roky spokojeně ženatý se starší partnerkou a za nic na světě bych to neměnil. Dokonalá harmonie. Je ještě vychovaná když byl svět normální tudíž ví že je žena a já muž. Nezkouší takové ty feministické a emancipované přístupy. Nejsem pro ní jen bankomat. Je krásné přijít domů a mít uvařeno a uklizeno. A zase ona ví že když se pokazí auto nebo cokoliv tak se o to nemusí starat protože to je zase moje práce. Tento jev pozoruji delší dobu. Znám ve svém okolí více takových to párů kde je chlap o mnoho mladší než žena. Nechci v žádném případě házet všechny mladé holky/ženy do jednoho pytle. Ale měl jsem hodně vztahů se stejným koncem. Samozřejmě to může platit i obráceně rozumná mladá holka si dneska taky těžko vybírá schopného partnera co k něčemu je. Vidím to u své 25 leté ségry jaký má problém najít partnera který třeba ví jak vypadá šroubovák :)
Předpokládám, že při vašich očekáváních na servis je vaše manželka doma a do práce chodíte jen vy. Pak je to samozřejmě v pořádku, každý z vás odvádí svůj díl práce na jiném hřišti, a bylo by to úplně stejně v pořádku, kdyby do práce chodila jen ona a vy jste měl na starosti domácnost. Pokud ale chodíte do práce oba a ona ještě navíc obstarává úklid a vaření, nemůže být o nějakém harmonickém vztahu řeč. Taková žena není tak úplně partnerka, ale spíš hospodyně. Když nenapíšu rovnou služka.
Je mi padesát, takže podle vás jsem vyrostla v době, kdy byl svět ještě "normální", a to poslední, o co bych v životě stála je vztah, ve kterém budu ve svém volném čase posluhovat nějaké dospělé, zdravé osobě výměnou za to, že tato osoba dvakrát ročně odveze auto do servisu. Mimochodem, můj muž je o sedm let mladší a párů, kde je žena o 5 - 10 let starší mám kolem sebe poměrně dost. Jedním z důvodů je i to, že mnozí starší muži žijí v zajetí toho "normálního" světa a pod slovem "partnerství" si představují právě tu posluhu v domácnosti. 🙂
Buď jsem v práci nebo na dovolené. Pokud nějaký zaměstnavatel vyžaduje stav mezi tím, tak to není slušná firma. A pokud jsou lidé, kteří na takový režim přistoupí, tak jsou buď hloupí a snadno ovladatelní nebo mají potřebu neustále budovat kult vlastní nepostradatelnosti. Aby se náhodou nepřišlo na to, že kdyz nebudou dva týdny v práci, tak se vůbec nic nestane. Navíc pokud má firma postavený jakýkoli důležitý proces jen na jednom člověku, tak ji BCM zjevně nic neříká a je to jen banda amatérů.
Ne každý má zaměstnavatele. Jako OSVČ také na dovolené pracuju, někdy víc, někdy míň, záleží na tom, co mám aktuálně rozjednáno. A vůbec to není otázka "nepostradatelnosti", ale naopak nahraditelnosti. Pokud nebudete spolehlivý dodavatel služby, klient se příště obrátí na někoho jiného.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
No, ono by asi bylo dobré zmínit, že i z těch 40 tisíc je minimální sociální a zdravotní pro OSVČ letos sedm tisíc a od příštího roku už osm. Aby zas nenastalo kvičení, jak OSVČ "parazitují na systému".
2 odpovědi