Jsem velmi ráda, že odstraňujeme to, čemu by děti nerozuměly a tím je chráníme. Družstevní vajíčko je zcela nesrozumitelné. Znám i další závadné knihy. Mikeš. Tam se hovoří o Romech a nazývají se od C. Nesměli jsme tuto kapitolu číst.
My je tím nechráníme, ale lžeme jim. A to je správné? Jak už jsem napsala výše, radši jim to vysvětlím. Čtu vnučkám i Mikeše a jiné starší knihy po mě, po synech a dokonce i po pradědečkovi. Např. Broučky od Karafiáta (byl kněz) a tomu odpovídá i kniha. Často narážíme na neznámé výrazy, a tak vysvětluji. Máte krásné jméno, ale čest mu neděláte.
Četla jsem původní Honzíkovu cestu a mám ji stále doma. Nebudu číst vnučkám tu novou, upravenou. Radši jim vysvětlím, co to bylo družstvo a v jaké době to bylo. Je to stejné, jako bychom vyškrtli např. druhou světovou válku, protože nás to dnes už nezajímá, je jiná doba. Vyrostla jsem v době, kdy se také zamlčovalo leccos, protože to nezapadalo do oficiálně povoleného názoru a věřili jsme tudíž tomu, co nás učili. A to je špatně. Aby si člověk udělal svůj názor, musí znát minulost nezkreslenou. Se vším všudy. Dnes se děje to, co kdysi, jenže opačně.
No, já bych se paní trošku zastala. Vy budete asi praktičtější a dovednější osoba, paní z článku holt nebyla. Opravdu není standardní, že jeden z manželů dovede své dluhy do té fáze, že je nutné prodat dům, aby se umořily dluhy. I kdyby paní odkládala bokem jako blázen, na nové bydlení by jí to nikdy nestačilo. A co se týče skutečnosti, že chtěli dát peníze dětem až ve 30 - mohlo to být stavebko, které by skončilo právě kolem jejich třicítky. Takhle ho pán asi vypověděl dříve, aby se dostal k penězům.
Děkuji za Váš názor. Chtěla bych se k němu vyjádřit. Žila snad paní v bublině, že by si ničeho nevšimla? Myslím, že ano. Byla spokojená a myslela si, že to tak bude navždy. Mohla včas zasáhnout. Třeba i za pomoci právníků nebo soudu. A třeba se včas rozvést. Takto se nechala doslova ožebračit. A dospělí synové jen čuměli z dálky. Pokud byli s rodinou v kontaktu, tak si měli všimnout, co se děje a matce pomoci, když to nedokázala sama. A stavebko je nyní na 6 let, takže od 18ti do 30ti let to je dokonce 2x. Asi bych se styděla, kdyby mě rodiče spořili i v dospělosti. Přece se spoří dětem a ne dospělým. Ale zde neznáme podrobnosti. Kdo ho založil, na koho bylo psané, platí zde zákony. A s tím odkládáním peněz? Určitě jsem nemyslela, že si má takto spořit na nový byt. Jsou i jiné možnosti. V zahraničí bydlí více lidí v pronájmech než ve vlastním a je to tak v pořádku a má to své výhody. To jen u nás je to takhle. Bohužel. Dříve se lidé tolik nerozváděli, a proto si mohli v rodině rozložit úlohy tradičně. Pokud s tím oba souhlasili. Otec zabezpečí finance, matka se stará o děti a domácnost. Ale málokterá žena by to tak dnes chtěla. Má úplně jiné možnosti. A pokud to tak nechce, musí stát pevně na vlastních nohách a úlohy v rodině i finanční záležitosti se pak dělí mezi oba.
Milá paní. Jen brečíte, fňukáte, litujete se. S touhle možností jste měla dávno počítat a připravit se na ni. Nebo jste čekala, že vám se to nemůže stát? Byly jste dobře situovaní, tak proč jste si neodkládala pro sebe? Proč jste se nesnažila více stát na vlastních nohou? Proč měli synové dostat peníze až ve 30ti? To už by snad dávno měli stát na vlastních nohou oni. Chodila jste vůbec do práce? Zažila jsem něco podobného, jen jsem byla mladší (což uvádíte jako výhodu) a muž odešel k mé vrstevnici. Dnes už spolu dávno nejsou, je sám, nemocný a je rád, že jsme se na něj se syny nevykašlali a částečně ho přijali zpět do rodiny. I kvůli vnučkám. Čas rány nazahojil, ale otupil. Jenže já jsem na něm nebyla nikdy závislá. Možná mu to i trochu vadilo. Ale ta jeho nová nebyla můj opak, ale byla ještě víc nezávislá než já. Dělal u ní domácí práce, využívala ho, jak mohla. A to jsme všichni vysokoškoláci. Měla jste víc bojovat, nenechat si všechno líbit a rozhodně se neutěšovat tím, že všichni jsou na vaší straně. Život prostě není peříčko a překážky zde jsou proto, abychom se naučili to, co ještě neumíme.
Už dost pamatuji a bylo to tak vždycky. Už za totáče. A muselo to tak být i v době, kdy do školy chodila paní autorka příspěvku. Tak proč se teď diví. Ovšem na druhé straně chápu, že některé rodiny mají problémy s hlídáním dětí. Na to se u nás příliš nemyslí a zlepšit by se to mělo. Každý nemá babičky na hlídání.
Jsem babička dvou vnuček, které chodí rok do školky (4 a 5). Když jsou nemocné, hlídám je. I my jsme si ale loni vyslechli několikrát kázání o rýmě a kašli. Vnučky byly doma, ale nic jiného jim nebylo, chodily ven a doma řádily. Když je třeba po 3 týdnech kašel a rýma přešel, tak po týdnu ve školce to bylo zpět. Četla jsem, že v zahraničí rymu /i zelenou/ a kašel neřeší, pokud je jinak dítě v pořádku. Myslím si, že i imunitu mají děti lepší, pokud jsou vystaveny infekci. Chápu i rodiče. Paní učitelky neznají jejich situaci a i dětská lékařka často kroutí hlavou proč musí psát rodičům OČR když dle ní by dítě do školky mohlo. Prostě se to přehání. Děti je třeba otužit a ne je zavírat doma při banalitách. Letos je to zatím lepší. Holky zatím chodí a podle počtu dětí vidím, že i ostatní jsou na tom lépe. A navíc. Stejně se to neuhlídá. Na šíření infekce stačí i jedno dítě.
Sám si vytváříte svůj stres. Na snídani je celkem běžné nakoupit dopředu a do obchodu pak nemusíte. Nezmiňujete se také o dětech, které také ráno snídají, takže máte na starost pravdpodobně jen sám sebe. Důchodci většinou hůř spí, a tak jdou do obchodu ráno, kdy si myslí, že je tam lidí nejméně. Nemohou se zavděčit každému. Zorganizujte si čas lépe a nechte důchodce na pokoji. Není to jejich chyba.
Dobrý večer všem
Jsem otcem dcery, dnes 30 let v diagnostickém ústavu s nezvratným stavem, na kterém se podepsala klasická medicína pana Válka a jím podobných. Vy kdo jste vlasní dítě nedržely v záchvatech v náručích si zde dovolujete pochybovat o vyšším smyslu života, než je jen ráno vstát, jít do práce a odpoledne padnout před oltář všecho vysvětlujících "médii". Pan Dušek si prošel stavy, o kterých vy nemáte ani ponětí, ale dokážete je odsoudit jako "odborníci". Poznal jsem jsem ho jen z besed, ale za jeho slovy stojím vlasnímy prožitky a jeho slova jsou podpořena i výzkumy ze světa, které někeří z vás "intelektuálů" dehonestují.Je mi smutno co lidí se stalo ovcemi.
Souhlasím s vámi. Sama jsem jako ekonom 12 let řídila zdravotnickou organizaci, mám postgraduál na veřejné zdravotnictví a za tu dobu jsem.si vlastní názor utvořila. Ne, že by všechno bylo špatné, to určitě ne, ale s nemocemi je to tak, jak to řekl pan Dušek a dále např. MUDr. Vojáček, MUDr. Hnízdil a další.
Souhlas. Já to vnímám tak, že pan Dušek měl na mysli naše hluboké nevědomí, které je obrovské ve srovnáním toho, co máme na vědomé úrovni. Lidé naprosto netuší a ano, bohužel i malé děti mohou přijít na svět s takovým vnitřním nastavením. Jako lidé chceme všichni žít, ale naše duše někde v hloubce si občas přeje mít to už za sebou. Z nějakého důvodu se neumí radovat a život si užít. Ale chápu, že pro některé lidi je tohleto děsivé a nepřijatelné.
Ano. Souhlasím s Vámi. Je to přesně tak, jak píšete.
25
Sledujících
0
Sleduje
25
Sledujících
0
Sleduje
Tou poslední větou jste to zazdila. Nepoznáte ironii?
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Poslední má věta se vztahuje k vašemu jménu. Pokud je falešné, je to lež a ne ironie.