Jak psali v článku, snažil(i) se najít pomoc. A nebyla jim asi nabidnuta

Arcidiecéze Praha nabízí tyto služby. Jsou placené a to zřejmě dcera nechtěla.

U mojí babičky se musela starat celá rodina. Teta byla hlavní, ale museli jsme jí pomáhat. Tady máme dva lidi. Jak bylo zmíněno jinde v diskusi, má 70, takže jeden hodně starý, druhý starý... moje teta v té době pracovala a stejně to byl zápřah, fyzický, psychický a sama, nebo i ve dvou by to prostě nezvládla. A pak se tu najde hloupý koment, že by se měla starat dcera.

A četl jste, že ho příbuzní přivezli k soudu? Takže se to skutečně mohlo řešit jinak než vraždou.

A to "nechtěli platit pečovateku" je opravdu vtipné.

Znáte jejich životní situaci, máte povědomí o jejich finanční úrovni?

Frajer má 94 let, ženská byla o 6 let mladší. Takže dceři může být kolem 70. Tedy všichni v důchodu.

A vy po nich chcete aby vysolily 30-40 tísíc měsíčně za pečovatelku? 😄

Nebo si představujete, že by stačilo aby tam pečovatelka přišla jen na hodinu denně?

Ne, ta ženská potřebovala defacto celodenní péči.

Né jen jednou denně za 2 stovky na hodinu.

Takže, než příště budete dělat ty své ubohé soudy, myslete na všechny okolnosti. Protože to fakt není tak černobílé jak si zjevně myslíte.

A ano, s pánem mám defacto pochopení, protože tohle není důstojné dožití života. Ani pro pána, ani pro tu paní a ani pro tu dceru.

Opakuji, je tedy správně nemohoucího uškrtit nebo požádat o pomoc? Pokud nepožádali nebo nechtěli platit pečovatelku, není to selhání státu, ale jejich.

těch půl mega jak píšetě dokážu naspořit za 7 let pří mé invalidce! Takže to asi pro každého není i těch 9000kč si někdo nemůže dovolit a já už tuplem ne.

Charita vám poradí, kde si půjčit pomůcky a pošle pečovatelku. Ano, je to placené, ale do doby umístění nebo přidělení hrazené pečovatelky je to určitě lepší řešení, než nemohoucího zavraždit.

Četla jsem to. Když péči nezvládám, zaškrtím nemohoucího nebo požádám o LDN nebo pečovatelku?

Dcera s nimi bydlela. Jen byla tak zla, ze chodila treba do zaměstnání a tudíž s nimi nemohla být pořád. Taky mě to udivuje, vydělávat. Proč????

Naštěstí ex. Ale i tak toho ve své funkci podělal víc než dost.

Ano, inkluze by měla být jedna z možností, ale často je to jediná možnost, protože školy pro postižené nejsou nebo jen pro retardované. Střední znám jen Jedlickuv ustav, ale tam snad přijímají pět žáků na třídu. Jen na oko se zdá, že to postižení mají snadné u nás. Vysoká je pak jednodušší. Hodně škol lze dělat formou kombinovanou, tzn. z domova. Tak ať se vám daří!

To je dobře, že pro něho našla vaše mamka školu pro postižené. Je jim lépe mezi svými. Nebývá dobré postižené děti dávat mezi zdravé. Cítí se většinou osaměle. I když jim zdravé děti sice neubližují, tak se cítí mezi zdravými méněcenné, protože se porovnávají. Tak to je také dobrý příklad. Znám také kluka, kterého škola chtěla přeřadit do pomocné školy, matka se nedala, ale měl to hodně těžké, zažil šikanu, vyučil se, dálkově vystudoval střední a pak dokonce bakaláře. Dnes je mu víc jak přes 40 let a má svůj byt i práci. Rodina je opravdu hrozně důležitá. Čím jsem starší, tím víc to si to uvědomuji.