Vážení a vážené diskutující, kdo se zastáváte současných pořádků: Podívejte se na zastoupení žen a mužů na rozhodovacích pozicích a v přístupech ke zdrojům. Jestli tam nevidíte nerovnosti, tak jděte do sebe nebo si kupte lepší brýle. A není to tím, že by ženy nechtěly. Prostě se jim systémově hážou klacky pod nohy. Pánové se dlouhé hodiny vykecávají v parlamentu, protože o rodinu se jim postará manželka. Jako řešení je tady někdo posílá ke kase do supermarketu. Ale přesně proto je důležité mít političky - aby se neposílaly ke kase ženské osobnosti, když usilují o totéž, co už po tisíciletí dělají muži - o rozhodování, kam se společnost ubírá. Zatím rozhodovali v drtivé většině muži, a podívejte se, kam došli. Čím větší "alfa samec", tím větší problém.
Moc se toho nezměnilo za celá staletí, jen už se ženy za účast v politice nepopravují jako Olympe de Gouge, která byla popravena za vztažení Deklarace práv člověka na ženy (ve francouzštině je stejné slovo pro člověka a muže) . V rozsudku smrti stálo, že se nechovala jako žena a manželka. Problém, který nemá nikdo chuť řešit, protože pánský spolek pánům dokonale vyhovuje. Mimochodem, Boženu Vikovou-Kunětickou se pokusila skupina poslanců ze sněmu vyloučit na základě výrazu "poslanec", které prý je mužského rodu, tudíž žena nemůže být poslancem.
Než se paní novinářka Křížová zeptá Konečné, "kdy bude Kateřina Konečná kandidovat", měla by vědět, že oslovovat osobu v rozhovoru ve třetí osobě s jménem a příjmením patří k nejsilnějším jazykovým prostředkům servilnosti. Takovým způsobem se vrháte, paní Křížová, před paní Konečnou na zem na kolena. Promyslete prosím, zda to patří do našeho století.
"'Tehdy začala strašná bitva, nikoliv o to, aby se co nejvíc žen dostalo do různých funkcí, ale o to, které ženy tu kvótu obsadí. Ty ženy spíš bojovaly vždycky mezi sebou. To je problém těch kvót,' říká Petra Buzková." Paní Buzková, a když bojují mezi sebou muži, tak to dělají i bez kvót. Škoda, že jste po tak dlouhé době v politice kvóty nepochopila.
Ano, jsme pozadu za USA, naštěstí, v počtu střeleb na školách. A to se dá udržet za dvou podmínek: a) zpřísnění pravidel pro držení zbraní, b) sociální prevence. To znamená, že na školách se bude cíleně vytvářet klima důvěry a dobrých vztahů. Po střelbě na UK o tom psal Alarm v několika rozhovorech s EXPERTY NA STŘELBU NA AMERICKÝCH ŠKOLÁCH. Co chcete více? Koho se chcete ještě ptát? Kdo dá lepší odpověď než tito experti, kteří dlouhodobě analyzují příčiny masakrů na školách a jasně je tam popsali, počínaje projevy toxické maskulinity, kvůli které žák chladnokrevně naplánuje vraždy co nejvíce lidí? Jak píše RK níže, je to nesmysl, a dodala bych - drahý nesmysl. Místo toho, nebo přinejmenším zároveň s tím se musí investovat do sociální prevence.
„'Rusko není ze své podstaty patriarchální' (...) vysvětlila dříve pro Seznam Zprávy odbornice na genderovou politiku v Rusku Janet Johnsonová" - to není pravda, vážená redakce. Naopak, Rusko je agresivní a nekompromisní patriarchát - i ty takzvané tradiční hodnoty, o kterých se Johnson zmiňuje, jsou zcela v duchu maskulinní hegemonie a druhořadého postavení žen.
Naprosto výstižný článek, a taky poznámka k přenosu pořadu do českých obcí: z čeho se to asi zaplatí? Pořad je staromódní, je to takový odvar plesu v opeře ze starých časů monarchie. Eben se sice po kritice (v internetu je jí plno) možná trochu krotí, ale i celé pojetí pořadu je zastaralé. Inovací se ČT vyloženě bojí. Nezapomeňme přitom, že ČT žije z povinných poplatků lidí všech vyznání v ČR, všech identit a všech pohlaví.
Výborný rozhovor, skvělé otázky a chytré odpovědi. Knihu si koupím. Móda patří mezi fenomény, o kterých musíme konečně začít přemýšlet z hlediska udržitelnosti života, ale taky vyjádření identity, která nemusí být vždycky vyhraněně "bílá", většinová nebo striktně ženská či mužská. Svoboda oblečení je něco jako svoboda vyjadřování - pokud nejsem vulgární a nikoho včetně sebe neohrožuji, můžu se oblékat a můžu mluvit, jak chci. Muž může obléci sukni a žena oblek s kravatou, když chce.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Věřím, že ti kluci to mohli takhle probírat, a že ty situace existují. Ale kdyby autor byl normálně uvažující člověk a hlavně kdyby byl dobrý autor, tak najde v ději příležitost těm klukům dát jasně najevo, že tohle tedy opravdu není v pořádku.