To záleží právě na reálné zralosti. Máme dětí s odkladem, všichni narození červen až srpen. Navíc u části je dokonce nedonošenost - tak "super", kdyby to bylo po novu, stát je donutí jít do školy de fakto v pěti (červencové dítě, co mělo termín v září, ale ze zdravotních důvodů muselo ven dřív). No a ano, naše děti jsou mezi těmi, co s odkladem jsou na víceletých gymplech. Prostě byly zralé vždy až cca v lednu, září nešlo. Taky jsme dočasně museli přejít do domškoly, protože i v čerstvých 7 byla spádová škola neřešitelný problém - ovšem na PZK na osmiletý gympl už chlapci v pohodě prošli - a to u nás berou cca každého sedmého. Prostě část dětí současnou školu v šesti letech nedá - to vůbec neznamená, že je chyba nutně na straně dítěte - často je u školy. A to píšu píšu jako učitel, ovšem s osobní zkušeností...

Tak by to MĚLO být. Hlavně v Praze, kam jezdí denně manžel, se stává, že autobus jaksi projede, když se intenzivně nemává. Asi to měl hlásit na dopravní podnik, no. Tady u nás naopak lidi mávají nebo vrtí hlavou, když na zastávce stojí, ale do spoje nastoupit nechtějí (ve smyslu jeďte dál).

Dětí máme nadstandardně a vždy jsme se chystali k výstupu před zastávkou. Jsou tak naučené. Kdo se včas nevydrápe, nevystoupí. Když je spoj prázdný, řidič by jel dál. Když je spoj plný, neprocpe se přes lidi. MHD jezdíme denně, jezdila jsem denně i se 3 malými dětmi (máme i dvojčata). Už jsou velké, ale všichni víme, že ke dveřím se chodí tak, abychom před zastávkou byli v uličce u nich. Je to doporučeno četnými nápisy v busech (nestůjte za zatmavenými skly přímo u dveří, řidič pak nevidí, že chcete vystupovat, stůjte v uličce přede dveřmi).

Tak pokud autobus jen profrčí kolem, zvenku těžko. A že to některé dělají. Trochu je problém s máváním pro lidi, co špatně vidí, číslo často rozeznají až tehdy, kdy je autobus pouhých pár metrů od zastávky a rozjetý nezastaví.

Nicméně začínám mít pocit, že pražští řidiči jsou považování za duševně nedostatečné. Tady to funguje tak, že pokud jsou lidi u dveří nachystaní na výstup, řidič zastaví. Pokud na zastávce nikdo není a v autobusu evidentně všichni sedí a nechystají se, jede se bez zastavení. Tlačítko řeší možná tak kočárek. Nevím, co mají v Praze za problém, že toto nejde. Podívat se je asi moc práce. Jen doufám, že sem tohle nedojde.

Taky jste sednul na tuhle vládní mantru? Víte, je velice snadné některými daty manipulovat. Tohle je příklad. V rámci OECD jsme naopak na chvostu. Odkaz 1  

Vlivem vynuceného zavedení podpůrných opatření (na základě soudního rozsudku EU se muselo odbourat vzdělání intaktních dětí ve speciálních školách) roste počet přiznaných asistentů (doporučuje PPP/SPC). To může počty lidí zvyšovat. Berou ale poměrně nízký plat a argumentovat vysokým počtem UČITELŮ - AP opravdu není učitel - je tak vedle, jak jen může být. Ale chápu, vládě se zde hodí jakákoli statistika, která podpoří jejich ekonomická řešení. Osobně považuji tyto manipulace s informacemi za mimořádně nebezpečné a neetické.

Mají si vyžádat kartičku zdravotní pojišťovny, tak prosté to je.

Na druhou stranu mi to připomíná případy, kdy se lidé odstěhují na venkov a pak si stěžují nalevo napravo, aby lidé umlčeli svá zvířata, aby nezvonily zvony... Ti právnící se také přistěhovali. Každý, kdo nežije jako myška, bez dětí, bez zvířat (štěkají, ptáci třeba hvízdají), bez hlasitějších domácích činností (vysavač, mixer...), by se měl modlit, aby se nějaký takový soused nepřistěhoval.

Protože je opravdu na hranici legality mít tabulkové platy pod hranicí minimální mzdy. Nemůžete podle ní platit, protože je to nezákonné. Ale dát podle téhle nezákonné tabulky školám málo peněz zřejmě možné je. Tam vzniká ten rozpor. Škola dostane podle tabulky, ale musí dát víc, protože platit pod minimálku je proti zákonu.

Protože i když to tam není povinné, mají minimálně od roku 2000 proočkovanost DTP 96%. Populace tam zřejmě myslí hlavou a nepletou si pojmy s dojmy. U nás je sice očkování proti dětským nemocem povinné, máme ale proočkovanost dětí jen 94%. Vlastně je to ve srovnání s dalšími rozvinutými zeměmi jedno z nižších čísel. Jsme cca na úrovni Indie nebo Iráku. Takže se jen sklízí to, co se zaselo. Stačí pár nakažených jedinců a když je dost těch, co jsou vnímaví to chytit, už to jede.

Podle toho jaké. Máme už 2 roky vzduch-vzduch, letos to i živí fotovoltaika. Úspora na plynu (vytápění) 70%, zvedla se asi o 1/3 spotřeba elektřiny, ale soláry dodávají dost a v sumě to v pohodě uživí. Systém vzduch - vzduch je cenově hodně výhodný (tak 60 tisíc dohromady za 2 jednotky). Jediná nevýhoda je, že když je hodně malých pokojů, do těch vzdálenějších to hůř proniká. Tzn. u nás 2 zadní pokoje mají lehké dotápění plynem, ale i tak je spotřeba na 1/3 proti dosavadní. A to máme v čerpadlem topených pokojích řádově o 2 stupně víc (máme tarif, kdy co dodáme navíc než je naše spotřeba, to nám nezaplatí = když nespotřebujeme naši solární elektřinu, jde do sítě zdarma).

S tímhle nesouhlasím. Zatím všechny naše děti prošly víceletým gymnáziem a doufám, že tam nastoupí i nejmladší. Ale z úplně jiného důvodu. Mám naopak dítě nadané a přesto, že je v malé třídě (nestátní škola), není to pro něj optimální. Nevyřešila by to ani docházka o ročník výš, je rozumově jinde (pobere látku o 4-5 ročníků výš - sourozenci ho občas něco naučí, když si sami opakují do školy), přitom ale emočně/sociálně níž. Na gymnáziu bude víc mezi svými, tak jako se to potvrzuje s našimi staršími dětmi. Byť musím říct, že s udržením kázně je problém i na 8G, na "mé" ZŠ panuje zřejmě o něco větší kázeň.

Je to těžké. Když škola nedokáže dítě zaměstnat, zabavit, poskytnout mu výzvy, nemůžete zazlívat rodičům, že pro dítě hledají jinou, která tohle zvládne. A ne, neodchází všichni tahouni, i na druhém stupni je dost šikovných dětí. Skoro bych řekla, že pokud odejdou jen jednotlivci, bude se ve třídě učit o trošku snadněji, než když v páté třídě současně řešíte děti se znalostmi o 2 roky výš a ty, které jsou o rok či dva pozadu (osobní zážitky).

Většinu těch dětí rodiče směřují na osmiletá gymnázia. Tady u nás berou 30 dětí z přibližně 200 přihlášených, dochází tam k výrazné selekci. V téhle společnosti už se dětem většinou daří, jedou rychleji, do hloubky, víc je to zaměstná.

Naše nejmladší dítě je právě ten přecitlivělý typ, měli jsme "podezření" na nadání. Potvrzeno, už je členem Mensy. Ve škole jsem aktuálně vděčná, když ho nenechají se nudit. Nová třídní učitelka šikovné děti zaměstává víc a toho civění a nudění je méně než dřív. Minulá se zařekla, že "nebude rozevírat nůžky" (ve znalostech). Určitě to myslela dobře, ale... K IVP jsme zatím nesáhli, doufáme, že ve správný čas dítě unikne na to 8G.

Podle příspěvků zde na diskusi mám naopak pocit, že říct něco proti učiteli je svatokrádež. Jsem také z oboru, tak by mě to vlastně mělo těšit. U nás se často schází děti semleté systémem. Přitom znalostně jsou na tom velmi dobře. Mrzí mě, co někde panuje za poměry. Informovat o špatné práci by nemělo být tabu. O naší rodinné zkušenosti (ti prvňáci s pětkami) na svých přednáškách často referuje i profesor Mertin Byl to on, kdo podal stížnost a do školy inspekci poslal, když slyšel, co se dělo. Vše se potvrdilo. Ale nemedializovali jsme to.

Považuji ji za důvod k opakování TESTU, to ano. Pokud to žák vysloveně nesabotuje, pak ho nenechám projít tématem bez alespoň částečné znalosti. Fyzika, matematika atd., na sebe tématicky navazuje. Když to odmávnete, že tentokrát za pět a jedeme dál, vrátí se vám to jako bumerang. Zkuste si počítat objemy a povrchy válce, když část třídy nezvládá obsah a obvod kruhu,. To opravdu nejde. Takže dávám N-ko, připravuji nové zadání. Občas si i s daným člověkem sednu ve chvííli, kdy má zbytek zadanou samostatnou práci. Ale stalo se, že i přes tohle vše to bylo stále na pětku, tak ji slečna dostala, jediná ze třídy.

Konkrétní případ neznám, znám jiné. Prvňáček měl v září v matematice do pracovního sešitu kreslit určitý počet koček a stromů. Šlo o počítání do 5. Neuměl ale nakreslit kočku, podíval se tedy k sousedovi. Sešit mu byl ihned odebrán a klasifikováno za 5. Podle paní učitelky jasný podvod, přestože matematicky to dítě spočítat umělo. Nebyl to jediný podobný zážitek. O křičení na děti nemluvě. Prvňáček začal mít během několika týdnů takovou hrůzu z učitelky (pláč, bolení břicha, vysloveně třas a zblednutí při vstupu do budovy), že jsme museli urychleně vyřizovat přestup jinam. Dnes je mu o nějakých 10 víc a stále si na tuto paní pamatuje, zjevně ne v dobrém. Některé jiné děti na tom byly stejně, ale nic si z toho nedělaly. Zřejmě bylo cílem je krotit všechny podle těch několika divokých, jenže ne každý to ustál. Později jsem se dozvěděla, že několik dětí od této vyučující odchází každoročně ze podobných důvodů.

Jenže i kdyby to mělo být "spravedlivé", není to pedagogicky citlivé. Právě proto se uvažuje o tom, že až do druhé nebo třetí třídy nebudou známky používané vůbec.

Jinak - pětka ještě nikoho nic nenaučila, její efekt je pochybný. Pokud to někdo umí na tuhle známku, trvám na to, že bude dělat test znovu, dokud si to alespoň na určitou úroveň neosvojí. Ve finále ji dostane jen ten, kdo se opravdu opakovaně nesnaží a nemá zájem.

V první třídě, která je brána jako adaptační, se známkování stupněm 4 a 5 až na extrémní výjimky nemá používat. Pokud to někdo excesivně dělá, doporučuji vyslat tam Školní inspekci, jsou na to poměrně hákliví.

To vůbec špatná známka znamenat nemusí. Kolikrát je spíše vizitkou učitele. Znám případy, kdy za pedagogicky nevhodné a demotivační známkování byla ČŠI potahována škola. Ona to není cochcárna, jsou nějaká pravidla. Pokud se vám nelíbí,. že by vás lékař léčil zaříkáváním (a berete to jako zpozdilost), pak byste neměl chtít, aby vaše dítě někdo hodnotil za 5 jen proto, že v třetím týdnu první třídy ze 65 písmenek "A" v básni 4 přehlédne (reálný příklad). To je zase proti novým (tak 30 let "novým" ) pedagogickým poznatkům. A pozor - píšu to jako aktivní učitel.

Á, pán je asi velmi vzdělaný. Ne, myslím že půjde na techniku, jako jeho sourozenci. Náš nejstarší to dal na ČVUT s červeným diplomem, sama jedním červeným diplomem z technické VŠ také disponuji. Co vy?