A jak snadno ponížit mladého člověka? Inu tak, že mu senior nevěří.
Vnučka či dcera může babičce stokrát říkat, že například zpráva na internetu, která seniora vyplašila, byla myšlena pouze jako nadsázka, vtip... myslíte, jak se mu uleví, že jste mu to tak hezky vysvětlila... ale senior odpoví, že tomu nevěří a že je to pravda... právě vysvětluji mamince, že ta archa Noemova na Hradčanech je opravdu vtipná fotomontáž a ne evakuace vlády 🙂... je to marný...
Kdysi jsem viděla rozhovor s paní, která se z nešťastné lásky střelila do srdce, byla v klinické smrti, poté ji přivedli k životu. Říkala, že tam "na druhé straně" vnímala, že všechny útrapy si bude muset stejně projít, ale už bez možnosti je jakkoliv ovlivnit. Takže nevím nevím, jestli ta opěvovaná eutanázie je tak dobrý nápad...
Několik připomínek, aniž bych chtěla dělat nějaký závěr – ten ponechme církvi:
- Dokument mi silně připomíná československé týdeníky v padesátých letech – všimněte si rétoriky, která nepopisuje, ale vysloveně poštvává!!!
- Vysvětlení, že si to děti vymyslely, je opravdu chabé a opět mi připomíná padesátá léta. Normálně myslícího člověka napadne, že pokud by to tak bylo, stačilo by, aby děti řekly, že zjevení prostě skončilo. Proč by to tedy vzdělaní a dnes již dospělí lidé „hráli“ dalších 40 let??? Mnozí už ani v Medjugorii nebydlí a přesto „přiznávají“, že zjevení mají.
Všichni vizionáři byli brutálně vyslýcháni, lékařsky vyšetřováni a obtěžováni ve dne v noci. Nikdo z nich neodvolal.
- Správce farnosti kněz Jozo Zofko byl měsíc po zjevení tehdejším režimem zatčen a odsouzen na 3,5 roku vězení – o tom se v dokumentu mlčí. Uvězněni byli i dva františkáni.
- Deset let před vypuknutím války v Jugoslávii Panna Maria ve zjevení říká: „Mír, mír, mír – a jenom mír! Mír musí zavládnout mezi člověkem a Bohem a též mezi lidmi!“ Zvláštní, ne?
- V Medjugorii byl předpovězen pád komunismu – v té době něco neslýchaného…
- A perlička na závěr: Proč tolik zloby ohledně hotelů a suvenýrů v Medjugorii? Každý, kdo byl např. na Olympiádě vidí, že je to podobné, aniž bychom kvůli tomu Olympiádu odsoudili…
Tohle se zpívalo za mého dětství v roce 1968:
Autor textu: Pavel Kopta
Autor hudby: Jaromír Vomáčka
Jednatřicet ve stínu,
dochází nám led,
jednatřicet ve stínu,
já vezmu na to jed,
že neseženu zmrzlinu,
zrovna když mám chuť,
jednatřicet ve stínu,
jak nám praví rtuť.
Á já ra ra ra rá,
tak Máňo proluftuj to trošku,
já rá ra ra ra rá,
bože to je hic,
já, né.
Dvaatřicet ve stínu
a možná ještě víc,
dvaatřicet ve stínu,
i lvům je dneska hic,
chtél bych být květem leknínu,
jó to bych si kvet,
dvaatřicet ve stínu,
dochází nám led.
Á rá ra ra ra rá,
otevři tam dveŕe, prosím tě, neboli...
jó ony tam žádný nejsou,
já rá ra ra ra rá,
beznaděj, jo, jo, né.
Třiatřicet ve stínu,
praská teploměr,
třiatřicet ve stínu,
ze střechy kape tér,
teď přilepil mi na vestu,
celé hejno much,
já vydám se snad na cestu
za polární kruh.
Á rá ra ra ra rá,
A to mám ješté zpívat navíc,
já rá ra ra ra rá,
a to je prosím ve stínu,
á, né.
Pětatřicet ve stínu,
to bude můj hrob,
pětatřicet ve stínu,
proč nejsem aspoň sob,
já snažím se už hodinu
sklepat teploměr,
pětatřicet ve stínu,
kape na mně tér.
Á rá ra ra ra rá,
zmrzlina – fatamorgána,
á né.
Šestatřicet ve stínu
a nikde ani mrak,
šestatřicet ve stínu,
mám z téru krásnej frak,
já žiju v hejnu pingvinů,
od pólu jenom kus,
je šestatřicet ve stínu,
ale mínus, mínus,
a ne plus.
Pamatujete na písničku Hany Zagorové?
Nešlap, nelámej,
cosi ve mně teprv klíčit začíná,
těch, co všechno chtějí hned, je většina.
Ale k čemu je ten věčný spěch?
Ten, kdo slepě koně bodá do slabin,
sotva povšimne si prvních jeřabin.
Jeden ve druhém se nejdřív hledáme,
v srdci výhonky když klíčí, neznámé,
nešlap, nelámej.
Je čas se vrátit k normální tělesné práci, třeba umýt okno rodičům či prarodičům, přinést jim nákup, umýt podlahu. Když jsem včera vezla na vozíku babičku do kopce a skrz vitrínu viděla mladíky, jak ve fitku běhají se sluchátky na uších na běžeckém pásu, docela jsem je litovala, že svoji energii musejí vydávat tak nesmyslně naprázdno. Věřte mi, že lidí, kteří potřebují pomoct s fyzicky náročnou dřinou, je strašně moc, ale asi to není tak "in" jako chodit v módním dresu do posilovny...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Milá Aneto Nováková, autorko článku,
váš článek mi přijde jako když se nadává na politiku... taky nezůstane nit suchá... když si přečtu váš článek a pak teprve shlédnu příslušný díl, rozhodně mi nepřijde tak vyhrocený, jak o něm píšete.