No, tak ingredience celkem souhlasí, ale postup tedy - sváteční polévka lososová, jak jí děláme podle poměrně známého receptu - zeleninový základ se smetanou se rozmixuje, dochutí, a losos se dá povařit bez kůže (kousky) až nakonec cca 5 minut. Vypadá potom opravdu svátečně 😄 a je výborná. Tohle by mne nezaujalo popravdě.
Vzpomněla jsem si na takovou tu klíčenku - srdíčko jako krabička, na kterém bylo ještě malinkaté červené srdíčko. V různých barvách, nejlépe mít všechny. Nosili jsme je jako děti na poutkách kalhot či sukýnek jako přívěsek. Prodávali je na poutích anebo "tržíčkách". Pak po určité době prosáklo, že je to krabička na kondom 😄 a mánie dudlíků, malinkých z plastu - na klíče či na šňůrce na krku.
Ani nevím, jestli v Pepcu byly - jsou kabinky, nakupuji tam dětské oblečení bez dětí, velikost vím, takže nezkouším 🙂 co mi ale vadí více, je styl naskladňování - vybalování nového zboží. Konkrétně v OC Eden. Jdu nakoupit, ale ke stojanům s oblečením se nedostanu, protože v inkriminované době jsou tam navezené obr bedny k roztřídění a pověšení. Takže smolík 🙁 Stalo se mi to několikrát, ne jednou, to bych pochopila že "šejdr" se stane. Takže to by mě potěšilo více, když budu vědět, že si kdykoliv nakoupím.
Tak. Řeknu svou zkušenost. Rodila jsem dvojčata císařem - plánovaným - přihlásili se o den dříve (2 kluci), takže rychle připravit sál. V Egyptě. Dvojčata mono-mono, čili riziková sama o sobě (zrovna v tu dobu vyšel článek v Anglii že "wow, narodila se dvojčata mono-mono, kuriozita). Bylo jasné od počátku, že prirozeně to nelze, neb by díky neexistenci přepážky mezi nimi, jedno by nejspíše nepřežilo. Takže císař. Kojit jsem chtěla samozřejmě, jak přirozeně, tak i proto že sušené by nás v Egyptě stálo majlant. Četla všechny možné články jak se rozkojit po císaři, nicméně stejně nebyl čas ani nálada se před termínem připravit. Prsa jsem měla malá, a s plochými bradavkami - ne vyloženě vpáčenými (když už tedy píši věcně k věci). Přišel ten rup, císař parádní, všichni zdraví, a věděla jsem, že v nemocnici při takto bezproblémovém de facto průběhu strávím max. 1 den. V Egyptě je to tak běžné (běžící pás). Porodila jsem ve 4 odpoledne, v 7 přišla sestra a že zkusíme kojit. Podívala se na mě (nemohla jsem se hýbat, opravdu to strašlivě bolelo, navíc po spinálu). Hm, máte blbý prsa, ale to zvládnem. Přinesla stříkačku, ustřihla konec, a začla vaku "tvorbu" bradavky klasickým odsáváním jakoby. Řekla mi (ten výrobek mi dala na doma), ať pokračuji dokud se nerozkojím. Druhý den v poledne jsem opravdu byla s dvojčátky doma, prsa se nalívala sama, odsávala jsem asi 2 dny a rozkojila se bez problémů. Ono to chce prostě přístup, jakmile mi řekla "to zvládnem", tak jsem se opravdu soustředila na její rady a vyšlo to parádně. Ten přístup k věci je strašně důležitý (y)
Děkuji za super recept, koláč/buchta je výborný !!! Jenomže - recepturu jsem musela trošku upravit, to že 12g cukru do těsta je opravdu málo pozná každý (nebo ne?) 😄 Takže 120 gr. cukru (dala jsem o fous více ještě), přilila jsem trochu mléka na konec aby to bylo hezky našlehané a ne tuhé, mouky nedala celých 250 gr. (možná tak 230). Jinak vše dle receptury ... Určitě nepekla naposled, takto. Takže díky za inspiraci a skoronávod (y)
Tohle je silně individuální. Vl. zkušenost - nejprve život na dvou židlích, kdy jsem se snažila pouta netrhat a být na jedné straně (Egypt) naplno, a na druhé straně max. virtuálně (rodina, přátelé, instituce). Pak se to trošku přetrhalo - žila jsem téměř naplno v zahraničí, přetrhala instituce (legálně 😄 ) a domovina z větší části virtuálně kromě návštěv 1x za rok až dva (na 3 týdny, abych stihla vstřebat atmosféru a všechny potkat - a nakoupit co mi chybělo). Toto období "spíš v cizině" trvalo 10 let. Pak přišly děti, změnila se politická i ekonomická situace, a jsem moc ráda, že teď už jsem zase zpět v domovině. Podotýkám že nešlo o rodinnou situaci (rozvod, rozchod). Jde strašně moc o to, kolik je člověku let, když se do ciziny vydá "natrvalo", jaké má ekon. zázemí (i já začínala v zahr. od nuly a vybudovala jsem se poměrně slušně. Prostě nedá se paušálně říci, co je lepší, nikdy nevíme co přijde (zrovna ta politika). Za sebe mohu říci, že doma je doma, ale druhá "domovina" mi chybí a rádi se tam vracíme - byť jednou ročně, na déle.
My jsme jiný - "malý píseček" - na show takového charakteru. Ramseyho nikdo nepřekoná (sledovala jsem v zahraničí a pravidelně, ano je/byl vulgární, ale tak nějak "jinak" a ocenil vždy něco, a tak, že to bylo uvěřitelné). Podle mě docela zbytečná snaha tento formát "se vůbec snažit převzít", natož zrealizovat. Přirovnala bych to k fenomenální "skvadře" Top Gear. I když ten má, narozdíl od tohoto, poměrně kvalitní českou verzi.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Film je zajímavý, skoukla jsem najednou, ale člověk si musí odpárat nesmysly, obzvláště na konci, časové smyčky tam nezapadají, a vůbec, kdo zná jak to chodí na letišti, tak nereálné. Ale je to lepší snímek, než kdejaké další.