Děkuji za super recept, koláč/buchta je výborný !!! Jenomže - recepturu jsem musela trošku upravit, to že 12g cukru do těsta je opravdu málo pozná každý (nebo ne?) 😄 Takže 120 gr. cukru (dala jsem o fous více ještě), přilila jsem trochu mléka na konec aby to bylo hezky našlehané a ne tuhé, mouky nedala celých 250 gr. (možná tak 230). Jinak vše dle receptury ... Určitě nepekla naposled, takto. Takže díky za inspiraci a skoronávod (y)
Tohle je silně individuální. Vl. zkušenost - nejprve život na dvou židlích, kdy jsem se snažila pouta netrhat a být na jedné straně (Egypt) naplno, a na druhé straně max. virtuálně (rodina, přátelé, instituce). Pak se to trošku přetrhalo - žila jsem téměř naplno v zahraničí, přetrhala instituce (legálně 😄 ) a domovina z větší části virtuálně kromě návštěv 1x za rok až dva (na 3 týdny, abych stihla vstřebat atmosféru a všechny potkat - a nakoupit co mi chybělo). Toto období "spíš v cizině" trvalo 10 let. Pak přišly děti, změnila se politická i ekonomická situace, a jsem moc ráda, že teď už jsem zase zpět v domovině. Podotýkám že nešlo o rodinnou situaci (rozvod, rozchod). Jde strašně moc o to, kolik je člověku let, když se do ciziny vydá "natrvalo", jaké má ekon. zázemí (i já začínala v zahr. od nuly a vybudovala jsem se poměrně slušně. Prostě nedá se paušálně říci, co je lepší, nikdy nevíme co přijde (zrovna ta politika). Za sebe mohu říci, že doma je doma, ale druhá "domovina" mi chybí a rádi se tam vracíme - byť jednou ročně, na déle.
Toje přeci úplně normální praxe dokonce zakotvená v zákonu. Soubor nemovitostí oceněný na 11 mega prodán za 6. Barák oceněný na 3,5 mega prodán za 1,5. Na justici v sekci insolvenčních řízení je takových případů velmi mnoho. Dlužník je okraden zcela legálně a nezmůže absolutně nic.
Bohužel. Správce má mít přeci za cíl vyzískat co nejvíce peněz na uspokojení závazků. Měla jsem za to, že u nemovitostí je povinnost dražbu veřejně vyhlásit, no zjevně "asi ne" ...
My jsme jiný - "malý píseček" - na show takového charakteru. Ramseyho nikdo nepřekoná (sledovala jsem v zahraničí a pravidelně, ano je/byl vulgární, ale tak nějak "jinak" a ocenil vždy něco, a tak, že to bylo uvěřitelné). Podle mě docela zbytečná snaha tento formát "se vůbec snažit převzít", natož zrealizovat. Přirovnala bych to k fenomenální "skvadře" Top Gear. I když ten má, narozdíl od tohoto, poměrně kvalitní českou verzi.
Není jasné, zda jde o oběť testného činu - jasně, zakopal se sám. Jestlipak má něše policie útvar pro odložené případy? Tam to vždycky hravě vyřeší, třeba i po 100 letech 😄
v seriálech ano. analýzy po pár hodinách .... není to k smíchu, vůbec ne. Starší nález potrvá, a pokud se podaří, tak jen palec nahoru. Bohužel.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Tak. Řeknu svou zkušenost. Rodila jsem dvojčata císařem - plánovaným - přihlásili se o den dříve (2 kluci), takže rychle připravit sál. V Egyptě. Dvojčata mono-mono, čili riziková sama o sobě (zrovna v tu dobu vyšel článek v Anglii že "wow, narodila se dvojčata mono-mono, kuriozita). Bylo jasné od počátku, že prirozeně to nelze, neb by díky neexistenci přepážky mezi nimi, jedno by nejspíše nepřežilo. Takže císař. Kojit jsem chtěla samozřejmě, jak přirozeně, tak i proto že sušené by nás v Egyptě stálo majlant. Četla všechny možné články jak se rozkojit po císaři, nicméně stejně nebyl čas ani nálada se před termínem připravit. Prsa jsem měla malá, a s plochými bradavkami - ne vyloženě vpáčenými (když už tedy píši věcně k věci). Přišel ten rup, císař parádní, všichni zdraví, a věděla jsem, že v nemocnici při takto bezproblémovém de facto průběhu strávím max. 1 den. V Egyptě je to tak běžné (běžící pás). Porodila jsem ve 4 odpoledne, v 7 přišla sestra a že zkusíme kojit. Podívala se na mě (nemohla jsem se hýbat, opravdu to strašlivě bolelo, navíc po spinálu). Hm, máte blbý prsa, ale to zvládnem. Přinesla stříkačku, ustřihla konec, a začla vaku "tvorbu" bradavky klasickým odsáváním jakoby. Řekla mi (ten výrobek mi dala na doma), ať pokračuji dokud se nerozkojím. Druhý den v poledne jsem opravdu byla s dvojčátky doma, prsa se nalívala sama, odsávala jsem asi 2 dny a rozkojila se bez problémů. Ono to chce prostě přístup, jakmile mi řekla "to zvládnem", tak jsem se opravdu soustředila na její rady a vyšlo to parádně. Ten přístup k věci je strašně důležitý (y)
1 odpověď