Navrhla bych, ať se synáček stará o maminku u ní doma. Ať se k ní odstěhují oba. S tím, že tady samozřejmě bude vždycky doma (manžel) a kdykoliv přijde bude vítán. A pokud by se k tomu stavěl odmítavě, tak bych bábě udělala peklo na zemi. Není asi jiné řešení. Samozřejmě také pouze když u toho synáček není. Chovala bych se prostě úplně stejně jako ona. Nemá ohledy ona ke mně, tak proč bych je já měla mít vůči ní. Věk tady fakt nesehrává roli a úctu ke starším lze požadovat pouze v případě, že se i ti starší chovají slušně vůči nám.
Jakže to vzkazovala "maminka" po tatínkovi po rozvodu? Nemáš jí už volat a máš se mít hezky ? To bych viděla jako odpověď.
Lidé se mohou rozvést a může to i být tak, že dítě zůstane v péči otce. Ale úplně totálně dítě vymazat ze života? To je těžký podraz od otce, natož od matky vůči dospívající dceři.
Ať se na to podívá z druhé strany: tímto počinem si tchánovci "koupili" , že dcera se o ně postará, až oni nebudou moci. A věřte, že to nemusí být vůbec jednoduché a také to nemusí být krátkodobá záležitost. A on je tímto z této starosti venku. Kromě občasné zdvořilostní návštěvy by mně nezajímalo absolutně nic.
„Je potřeba, aby se posílila pozice nájemců, kteří chtějí v bytech bydlet dlouhodobě a své povinnosti si plní, takových nájemců je významná většina." - v tom případě nechápu proč neposílit nikoliv nájemce, ale naopak pronajímatele. Žádný pronajímatel solidního a platícího nájemníka nevyhodí bez důvodu. A pokud bude mít jistotu, že se případného problematického nájemníka zbaví a nebude to trvat měsíce nebo roky, tak nebude mít důvod k řetězení smluv, ale po první smlouvě na dobu určitou už bude následovat doba neurčitá.
Popravdě, ani já bych nebyla nadšená, kdyby snacha neuměla vařit a hlavně neměla snahu s tím něco udělat. Tak nějak si to vůbec nedovedu, obzvláště s dětmi, představit.
Ale abych neplivala pouze do vlastních řad, tak k tomu dodávám, že i u chlapa považuji za samozřejmé, že zvládne udělat pár jednouchých jídel.
Možná bych ještě vyzkoušela jednu věc: děti jsou chytré a velmi brzy pochopí, že u babičky jsou jiná pravidla. A teď ani trochu nemluvím o tom, že bych ho snad bila, to ne, vůbec. ALE kolem silnice by šel za ruku, jednoznačně. S řevem nebo bez řevu, to by bylo na něm. Nechat ho válet v obchodě po zemi protože něco chce ? Ano, ať si poslouží. Já počkám a pak můžeme pokračovat v chůzi/nákupu a podobně. A také bych mu nabízela aktivity přiměřené jeho věku, abych nebyla jenom Herodes. ZOO, návštěva dětského představení, plavečák a další podle toho co malého baví a zajímá. Jsem přesvědčená, že by brzo pochopil a přizpůsobil se a podobné scény by se minimalizovaly.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jak zakázala? Sebrala Vám klíče nebo dala černý puntík? Nedovedu si představit, že bych manželovi nebo on mně zakázala někam jít. Jsme partneři, ne dítě a rodič nebo nadřízený a podřízený.