Jistě jsou úrazy, co vzniknou z nedbalosti. Minimálně léky, čistící prostředky, nože a jiné nebezpečné věci, by se měly uchovávat mimo dosah dětí.

Představte si ale situaci: sedíte s dítětem(6 let) u konferenčního stolu a vystřihujete s ním z časopisu. 14 měsíční dítě jde ke stolu, zakopne o hračku a rozbije si hlavu o oblou hranu stolu. Jak byste tomu dalo předejít ? Zakázat batoleti chodit? Přestat se věnovat staršímu dítěti a batole všude vodit za ruku?

Nebo to samé dítě si strčí perličku do ucha, když je jí skoro 7 let. Chápu, že batole se hlídat musí, ale slečnu, co jde do první třídy?

Stávalo se mi to velmi často v pubertě. Naposled v ranné dospělosti.

Sousedka říkala historku, že je za tím nadpřirozená bytost, nějaký šotek. Důvodem je častá halucinace zvuku malých nožiček.

Jsem ráda, že mě už nenavštěvuje. Dnes pokud slyším malé nožičky, je za tím nejmladší dítě, které jde spát ke mě 😍

No nevím, ale zahušťovat polévku moukou, zrovna zdravé není(já zahušťuji zeleninou) Bramborové placky, smažené v oleji taky ne. Kyselé zelí je sice plné vitamínu C, ale ten se smažením znehodnotí.

Jako příklad zdravé, levné stravy bych vypíchla spíš luštěniny. Čočková polévka, mexické fazole, hrachová kaše ...

Nemyslím si, že autorka pochopila článek o chudé seniorce. Jistě, že pokud máme v kantýně, nebo školní jídelně maso, není třeba vařit maso na večeři. Seniorka si ale jídlo v restauraci nemůže dovolit, takže je odkázána na svoje vaření že skromných surovin.

Dcera kamarádky byla rozmazlována. Kamarádka ji neustále měnila školy a školky, protože nikde neměli pochopení pro její něžnou dušičku. Nikdy nemusela pomáhat v domácnosti, chodila za ní i uklízet ke koním, aby si princezna mohla jen jezdit. Dceři platila i půl roku byt.

Výsledek : od 14 chodí k psychologovi, protože nebyla připravená na realitu života a s matkou se nebaví.

Sice byty nepronajímám, ale pár let jsme v nájmu bydleli, než jsme si koupili svůj byt a pak postavili dům. V ČR jsme bydleli v bytě, kde žila před námi sestřenice a pak bratranec. Takový startovací 2+1. Majitel nám ho pronajal jen na základě doporučení. Nikdy nebyl žádný problém.

Pak jsme žili v nájmu asi 5 let v UK. Tam jsme si pronajímali přes agenturu. Kauci jsme vždy zaplatili, nájem a energie taky. Věřím, že kdyby ne, tak nás agentura dávno uhání.

Děkuji, kupuju běžně v Polsku cca za 35 Kč, nemusím tam stát frontu a ani řešit kupóny.

Ty jo a nespletla si to kutě spíš s krůtou?😉

Největší problém fetanylu je, že přivedl k drogám spoustu lidí, kteří by se k nim jinak nedostali. Byl jim ve velkém předepisován na bolest kdečeho.

Existuje dokonce studie, která dokazuje, že fetanyl není návykový, že u žádného pacienta z výzkumu, nevznikla zavislost.To že byla prováděna na onkologických pacientech, v terminálním stádiu, bylo taktně zamlčeno.

Doufám, že u nás nikdo nepodlehne tlaku farmaceutických společností a taky to nepustí na trh v jiné podobě, než náplasti pro chudáky, co už jim není pomoci a potřebují ulevit od bolesti.

Mě by především zajímalo, co se tam mělo učit, že to tolik rodičům vadilo. Představuji si učebnici, kde místo klasické rodiny jsou dva tatínci, nebo dvě maminky. Tohle už tu ale někdy bylo, že ? Nezlobte se na mě, ale to bych taky asi neskousla.

Dát 100 tis bezdomovci do ruky mi připadá, jako vyhozené peníze. Lepší mi připadal ten projekt, kde nabízeli bydlení v obytné buňce a práci. Peníze by jim mohli vyplácet postupně, v prvním roce.

Uvidíme, třeba to nějaké procento mít bude.

Je to těžká doba. Např naše dcera s manželem by si ráda postavila malý domek na vlastním pozemku. Vypočítali jim splátku 26 tis. My jsme měli před 10 lety splátku 7,5 tis. Za takových podmínek je téměř nemožné jít na mateřskou. Jedno dítě už mají, ale pokud se do stavby pustí, budou muset pracovat oba, aby zvládli splácet. Když pak přijde střední a vysoká škola, je to taky velký náklad. U nás to představuje cca 50 tis ročně na jedno dítě.

Každý by měl své děti vést k zdravému životnímu stylu, ne k obezitě. Sice ztratila kamarádku, ale možná se nad tím obézní matka zamyslí a přestane dítě krmit svinsvem.

Záleží to na jednotlivých školách. Mě by zajímalo co se tam konkrétně učili, že to tolik vadilo.

Já byla na základní škole v 90 letech a učili nás v přírodopisu sexuální výchovu. Učili jsme se o tom, že existují i různé úchylky( froteismus, exhibicionismus....) Také o to, že existují i různé jiné orientace, než je heterosexuální. Na tom nevidím vůbec nic závažného.

Pokud by ale mému dítěti vykládali, že je 52 pohlaví a že si může vybrat, jaké bude, dala bych dítě jinam.

To je přesně ten důvod, pro tu máme najednou spoustu teenagerů, co si chtějí změnit pohlaví, protože jim někdo navykládal, že to bude super. Pak zjistí, že to byla chyba a chtějí zpět.

Bydleli jsme v paneláku pár let. Topení nešlo pustit na nulu, byla tam zarážka na 2, takže muselo aspoň temperovat( ne, že bych měla se dvěmi malými dětmi zájem mít radiátor na nulu). Teplo se stejně rozpočítávalo na "osoboměsíce". Když můj manžel přijel ze zahraničí, nahlásil si u nás trvalé bydliště, zvýšil se nám účet za teplo, i když se topilo pořád stejně.

Je to takový zvláštní příběh.. Jistý supermarket udělal samoobslužné pokladny. Byla to velká investice. Proto se to musí vyplatit ...Představte si, že dostanete příkaz, že musíte nahnat k samoobslužným pokladnám aspoň polovinu zákazníků, přitom minimálně 80% lidí vás pošle do háje.

Navíc ty pokladny nemají obsluhu. Obsluhuje je prodavačka na první pokladně, která lítá jak hadr na holi a mezi tím se jí zasekne fronta na pokladně.

Dokonce byly časy, kdy se v 18 hod musela zavřít hlavní pokladna a zákazníci byli nuceni použít ty samoobslužné. Když říkali, že si budou stěžovat, odpovídala jsem : Stěžujte si !!! Můj nápad to nebyl.

Naštěstí po spoustu stížnostech už tu pokladnu nezavírají.

Moje nejstarší dcera se vypravovala do školy sama od 9 let a vodila čtyřletou ségru do školky. Pak jela asi 10 minut autobusem do školy a vždy to stihla.

Mám kamarádku, co vozí 10 leté dítě do školy, i když mu jezdí autobus skoro až před školu. On by prostě nezvládl jít 5 minut na autobus bobanek a v tom autobuse by se mu určitě něco stalo. Stejně tak její děti neumí uklízet a nijak pomáhat v domácnosti, protože to nikdy nedělaly.

Pokud by byly elektroauta takový super výhodný deal, lidí by se o ně poprali. Nepotřebovaly by ani žádnou reklamu a už vůbec by se nenutily lidem násilím.

Zajímavé je, že můj obvoďák a pediatrička mých dětí je prosíťovaná s naší nemocnicí už spoustu let. Pokud tam máme vyšetření, zasílají výsledky přímo do naší karty. Takže technicky to jde.

Asi žiju v nějaké divné sociální bublině, ale lidi kolem nás mají víc dětí( klidně i 4-6). Mají k tomu dům, pěknou zahradu, hezké auto na dovolenou jezdí k moři.

Typy rodičů, o kterých mluví autor, vídávám v práci. Sobě koupí pivo a cigára a s dítětem se hádá o drobnost, která stojí 10 Kč, protože je to drahé. Děti mají očividně zanedbané.

Co k tomu říct ...život je otázkou priorit.

Moc se mi líbil remake Popelky 2015. Remake Krásky a zvířete z 2017 mě nechal na rozpacích. Marně jsem si lámala hlavu, kde se tam vzalo tolik černochů, gayů a transsexuálů.

Remake Malé mořské víly jsem si nechala ujít, opravdu tohle vidět nemusím.

Tuhle pohádku taky neuvidím. Fakt díky, ale nemám zájem.