Ti,co vás kritizují, nevědí, o co přícházejí. Ty důvěrné chvilky před usnutím, to přitulení, pocit bezpečí se nikdy nevrátí a děti, až poznají, že je čas spát úplně zvlášť , přestanou k rodičům chodit. Pamatuji, jako už dost velká, když se mi něco ten den nepovedlo, musela jsem jít k našim do postele a všechno říct. Někdy jsem usnula,klidná, někdy se vrátila do¨své postele. Ony i ty partnerské chvilky , pokud je manželství v pořádku, dopadnou.
Měla jsem fenku od 6 jejích let, nebyla kastrovaná, ale kdybych ji měla dnes mladou,určitě bych ji s dnešními zkušenostmi kastrovat nechala. Nešlo jen o hárání,to jsme zvládaly, ale vždycky o následnou falešnou březost, potom o zánět mléčné žlázy ,tehdy to bylo na hraně,ale už jí bylo přes 10 let, podařilo se nám to vyléčit, ale pak už nebyla jako dřív, objevila se jí cukrovka, píchala jsem jí inzulín, později neviděla, šlo to pomalu dolů. Myslím,že kastrace by ledacos mohla vyřešit.
Je rozdíl,když to samé zboží dovezené z Číny nějakým obchodníkem koupíte v obchodě třeba za trojnásobek ceny nebo ho koupíte přímo,. píšu, stejné zboží. Podívejte se , kde je vyrobené zboží, které kupujete v kamenném obchodě. Hodně v Číně. No, jestli bude pravda, co se dnes píše na Seznamu, tak vás to za chvíli nebude trápit.
Možná Agáta si neuvědomuje,že dnes je jiná doba, déle se pracuje, je jiný styl života, možná uspěchanější, ale v jistém ohledu zajímavější. Pokud má schopnou maminku,měla by si toho vážit,být ráda, že je zdravá a nemusí o ni pečovat, starat se, pokud Agátě má být dítě na obtíž, ať si ho v žádném případě nepořizuje. Já bych jí nesvěřila ani křečka,i ten potřebuje cítit zájem. No,i takové rádoby matky se mohou vyskytnout.
Když si tady přečtu některé příspěvky, tak si říkám, že se ani nedivím, že tolik dětí dnešní situaci neunese. Místo, aby pisálci ohlasů popřemýšleli, kde se to v těch dětech bere, ta beznaděj,chuť od všeho utéct, nebo jak druhému ublížit, tak jsou absolutně nad věcí, nechápou, že jejich postoj k životu má vliv na děti, ale oni jsou nejchytřejší a píšou příspěvky, které ubližují.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Nevím jak jiní,ale mně se průvody líbily. A dítě někam patřilo, věděli jsme,kde jsou hranice, pionýrské schůzky - záleželo na vedoucím- byly pestré, většinou v lese, na hřišti, nenudily jsme se i bez mobilů. V průvodu jely alegorické vozy, to už dnes nevidím. A nástěnka? Vždycky byl někdo ze třídy,kdo ji měl na starosti,nevím,že by bylo dané,jak má vypadat a taky jsem ji dělala. Nevím,jak budou jednou děti vzpomínat na současnou dobu .
1 odpověď