V Austrálii se prý fotil jen se sekretářkou parlamentu, ale to může být fake. Jestli je ale pravda, že objíždíte krajany za účelem propagace korespondenční volby, tak to je pěkná špinavost, pane prezidente! Měl Jste být v Paříži a starat se o své povinnosti vůči své zemi a ne o partajní záležitosti.
Doufejme, že mu ty výlety udělají medvědí službu, tak aj naší vládě vlaky k volbám na Slovensko.
Myslím, že naši předkové toto věděli a také praktikovali. Když jsem pomáhal upravit prababičku do rakve, moje matka ji umývala a normálně s ní mluvila, jako by to byl normální , běžný den. Stejně tak při oblékání. I potom se na prababičku mluvilo s tím, že jí to sluší že si pěkně odpočine atd. Proto si myslím, že v těchto věcech přicházíme na věci, které jsme znali, ale nevěnovali jim pozornost a tak zapadly. Pravda, nebyly vědecky dokázané, ale vida, je tomu tak. Možná bychom se měli nejen v těchto smutných chvílích, ale i v jiných životních záležitostech vrátit trochu do minula. Ať už je to výchova v úctě k rodičům, pravdomluvnosti, pracovitosti, ale i k manželské věrnosti, toleranci generací a odložení honu na nesmyslné požitky za každou cenu. Zkrátka, mít úctu k životu nejen svému, ale i těch druhých a také ji dokázat projevit. A pokud jde o poslední věci, připadá mi odporné, jak někteří pozůstalé se "loučí v soukromí", to znamená že šetří i na pohřbu a potom se rvou o nemovitost za několik milionů. Popadavost je také jedním ze znaků současnosti.
Mluvíte mi z duše!!!
Nevím co viděla moje máma když přišla její poslední hodinka, ale já a moje starší dcera,
jsme jsme v té době měli zvláštní sny.
Dceři se zdálo, že u dveří zazvonil dědeček, který už byl v té době po smrti.
Babička mu otevřela a spolu odešli pryč. Já měla podobný sen. Děda šel do kuchyně, něco hledal ve skříňce
a pak s úsměvem odešel pryč.
Dokonce se mi zdálo o zemřelém tchánovi. Souvislosti si už nevybavím, ale mluvili jsme spolu a on mi řekl,
tebe jsem měl stejně nejradši.
Už jsem od kamarádek a známých slyšela spoustu divných historek.
Teď naposled, když kámošce zemřela maminka. Ráno se vzbudila, prosila manžela ať jí podá léky. On jí je podal a že si ještě odskočí a hned je zase u ní. Ona mu odpověděla, "že už musí jít" !
Než se vrátil z WC byla mrtvá.
Další kamarádka mi vyprávěla, jak se tatínek večer se všemi rozloučil a ráno ho taky našli mrtvého !
Je to šílené, ale je to život a ten bohužel vždy končí smrtí.
To je jediná jistota, co tu máme...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Novela??? Počítá se vůbec , že by měl nastat konec války a konec uprchlíků???