V podstatě se to děje delší dobu, a hned v několika rovinách:
1) zavedení devátého ročníku byl nesmysl, neexistuje pro to žádný reálný základ - rozhodně ne v oblasti přírodních věd; co se IT a jazyků týče, to je kapitola, s níž by přece mládež neměla mít problémy : - )
Navíc to dokládají i nedávné nesmělé návrhy k jeho zrušení.
2) v předmětech se škrtalo už při rušení starých "osnov". A poměrně razantně - opět zejména v oblastech přírodních věd.
3) z doplňků výuky, jako jsou, mj. IT v podobě tabletů, interaktivních tabulí, atd., se stal v poměrně krátké době jakýsi novodobý svatý grál, bez kterého se podle některých kruhů nejenže nepohneme z místa, ale dokonce zakrníme.
4) kupříkladu zavedení "postupu věkem", kdy žák může daný ročník opakovat pouze jednou - jinak řečeno, pokud "propadne", tak i kdyby měl další školní rok nedostatečné, kam oko dohlédne, postoupí do vyššího ročníku... ovšem pouze fyzicky (formálně nemá dokončený ročník, který absolvoval coby nedostatečný), čili pokud si na druhém stupni zopakuje tento postup do devátého ročníku, může se stát, že bude mít dokončených pouze kupříkladu 8, 7 nebo 6 let povinné školní docházky. Mimochodem, že je to nefér vůči těto jedincům samotným, je jedna věc. Nefér je to i vůči žákům, kteří i na ty dostatečné museli předvést o poznání více, nežli tito repetenti.
5) blafat v odborných předmětech o nějakých souvislostech bez elementárního základu prostě nemá smysl - v tom lepším případě se stane to, že se žáci opět budou učit "nazpaměť", jen půjde o jiná data, ale s výsledkem "nepochopil".
Znovuzavedení 9. ročníku byl návrat k předchozímu stavu, protože se model 8+2 zavedený za reálného socialismu zřejmě neosvědčil.
Martine, osnovy už nemáme dvacet let. Máme Rámcové vzdělávací programy (RVP) podle kterých si samotné školy připravují Školní vzdělávací programy (ŠVP). Podobnou autonomii škol a tedy i učitelů ve většině zahraničních systémů nemají. Rukopisy Královedvorský a Zelenohorský, ani taxonomii hlavonožců v RVP a ani v ŠVP nenajdeme.
Podle mého názoru toto zřizovatel nemá pravomoc rozhodovat, pouze ředitel školy. Ale na druhou stranu - mohu srovnat podobu přestávek před zákazem používání mobilů a po něm. Výzkum, který tvrdí, že není rozdíll, je pro mne nedůvěryhodný. Protože vlastní zkušenosti dávám přednost. Před zákazem děti spolu nemluvily, seděly vedle sebe jak slepice na hřadě, každý s obličejem upřeným na svůj telefon, pingpongové stoly byly opuštěné, čtoucího žáka jste nezahledl. Od zákazu používání o přestávkách spolu děti opět povídají, pinčes je neustále v permanenci, řada dětí si opět nosí do školy knížky, dokonce se nám letos rozšířilo mezi slečnami háčkování. Rozdíl je obrovský. A hlavně - řada dětí se mi (samozřejmě soukromě) svěřila, že jim to takto vyhovuje více. Mají opět s kým si povídat, hrát atd.
Nedávno jsem četl výzkum, kde konstatovali lepší studijní výsledky u žáků používajících intenzivně chytré telefony. Šmahelův výzkum konstatoval, že bez ohledu na telefony mezi dětmi nejčastější přestávkovou aktivitou je bavení se se spolužáky: "Na školách, kde to je zakázáno i povoleno, děti podobně komunikují, podobně se pak soustředí v hodině a tak dále," A musím vás opravit, o zákazu nerozhoduje zřizovatel a ani ředitel školy, školní řád schvaluje školská rada.
Můžete tvrzení "Školy se dělily na klášterní, kde byly vychovávány jeptišky nebo mniši a latinské, ve kterých byly vyučovány humanistické předměty." něčím doložit? Klášterní školy bývaly latinské, Marie Terezie nařídila v roce 1747 výuku v němčině. Klášterní školy - gymnázia pak připravovaly i na kněžské povolání. Koncem 18. století v nich mohla studovat i veřejnost.
Koncept růstového myšlení nepotvrdila série studií You Can’t Change Your Basic Ability, but You Work at Things, and That’s How We Get Hard Things Done: Testing the Role of Growth Mindset on Response to Setbacks, Educational Attainment, and Cognitive Ability, viz Odkaz .
O žádné podfinancování se jednat nemůže. Tolik nových univerzitních budov, kterých se u nás postavilo a vybavilo za posledních 30 let, nemá obdobu nikde jinde ve světě. Bohužel jejich náplň tvoří (s nepočetnými výjimkami) stále nevzdělanější studenti a přinejmenším ne více vzdělaní učitelé... V mnoha případech jde víceméně o házení perel sviním a vyhazování peněz daňových plátců...... No a na nižších školských úrovních je uměle vydržováno povětšině zcela bezúčelně víc než 30 tisíc inkluzívních "pedagogických" asistentů. Mezi nimi i "vyškolené" uklízečky... A všechny stát (ne rodiče zaostávajících) platí...!
Článek je především o tzv. regionálním školství, nikoli o VŠ (tam ostatně chodí jen část cca 5 populačních ročníků, kdežto na ZŠ a SŠ je těch ročníků 13). Na srovnání úrovně financování máme řadu metrik, například podíl HDP vynaložený na vzdělávání. V něm hanebně zaostáváme a bohužel nyní opět klesá.
Porovnání s Lídlem už je opravdu trapné. Mimochodem, zkusila jste si tam letní brigádu? Ano, práce učitele je někdy psychicky náročná. Zvlášť když je problémová třída nebo někdy stačí i jeden žák. Časově náročné to ale není. Volna mají učitelé dost, mnohem více než jiné profese, které jsou také často náročné. Chce to vidět objektivně, ovšem to je právě problém učitelů, objektivita. Srovnávat může ten, kdo vyzkoušel více profesí a to má za sebou málokterý pedagog. Jinak dobrých učitelů si velmi vážím, na některé vzpomínám i po mnoha desetiletích. Zvlášť jeden z gymnázia se mi vepsal do srdíčka. Jaký to byl učitel a člověk. S jakou láskou a trpělivostí vykládal svůj předmět. Jak měl vždy dobrou náladu a pochopení. Kolik nás toho naučil, aniž se kdy povyšoval, přestože měl vědecký titul.
Před pár lety jsme podobně jako v Německu dělali časové snímky učitelů, vyšlo nám to samé. co tam, týdně odpracovali více než 40 hodin. Pohled veřejnosti zkresluje i fakt, že je velké množství zpravidla učitelek s částečným úvazkem. V jiných povoláních to tak běžné není.
Článek je především o tzv. regionálním školství, nikoli o VŠ (tam ostatně chodí jen část cca 5 populačních ročníků, kdežto na ZŠ a SŠ je těch ročníků 13). Na srovnání úrovně financování máme řadu metrik, například podíl HDP vynaložený na vzdělávání. V něm hanebně zaostáváme a bohužel nyní opět klesá.
Četla jsem v diskuzi kde psaly ženy že jsou učitelky a psaly že mají plat ani je 30 000 Kč. Což dle diskuse to vypadlo že dané osoby jsou z menších měst. Na koho se příště zaměříte??? Je seznam medium píše články k smíchu nebo kde napadají nevinné lidi. Šíří tím zlo když píší takové věci. Jsem ráda že vás hodně lidí nevidí jako seriózní médium zpráv a článků. Neboť by to mělo špatné následky.
Platy jsou dle tabulek dle zařazení a praxe, rozdíly mezi školami jsou minimální. Minimální základní plat s praxí do dvou let je přes 32 tisíc, ale stoupá s praxí jen velmi pomalu, viz Odkaz .
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Kam poplují? S Hřibem, Štréblem, Ferjenčíkem či Chalušem spolehlivě ke dnu.