To se hned pozná, kdo je politicky aktivní a nechce si hlavně pohněvat voliče oproti těm, kteří už v politice nepůsobí a vědí, že jsou potřeba velké změny, hlava nehlava.

Lidi platí za naději.

Tak já to sem teda napíšu. Máme přibližně pět milionů ekonomicky aktivních dospělých od patnácti let věku. Máme přibližně dva a čtvrt milionu důchodců (ve skutečnosti trochu víc). Průměrný důchod je necelých 21 tisíc, průměrná mzda je lehce přes 50 tisíc. Ne, fakt Vám ty důchody nikdo nezávidí. Jen Vám je prostě nemá kdo platit.

Po patnácti letech uděláme deklaratorní změnu zákoníku a budeme si gratulovat, fakt paráda. Podle mě je mnohem důležitější vzdělávat rodiče o účinných výchovných praktikách a děti o jejich právech. Naštěstí to dělá soukromý sektor jako Třináct hříchů rodičovství, Děti jsou taky lidi nebo Štěkánka the učitelka. Dnes už jsou informace mnohem dostupnější.

Působí to strašně blbě. Tohle patří k lacinému ubytování, přiznám se, že nevím, jak se pohybují ceny za ubytování v Chorvatsku, ale osobně na mě působí líp, když to provozovatel započítá do ceny ubytování.

Nevím, nakolik žije pan architekt v Praze. Na všechny jeho negativní příklady se dají snadno najít opačné příklady dobré praxe, které se praktikují také v Praze. Žiju ve čtvrti, kde se seká na etapy a na na větší výšku trávy (a ano, lidi řvou, že to zase nevyholili až na hlínu), v poměrně nedávné době došlo k revitalizaci potoka a zřízení nádrže, kde byl dřív potok sveden pod zem, místní školy a školky se pravidelně účastní akce Ukliďme Česko, což mi přijde jako velmi praktická výchova dětí k ohleduplnosti k vlastnímu okolí.