Je to tím, že stát řídí politici, kteří ekonomy světové úrovně místo toho aby je poslouchali, tak je v tom lepším případě jen odposlouchávají, spíše však neposlouchají vůbec. Politici pak místo efektivního řízení státu se ve sněmovně vzájemně napadají. Jsou tam už 30 let stále ti stejní, protože ekonomy světové úrovně mezi sebe nepustí.

Vždy jsem si myslel, že poslanecká sněmovna má prostřednictvím zákonodárců placených z veřejných financí, předkládat konstruktivní návrhy na efektivní správu země. Místo toho si však poslanec Babiš řeší osobní nevraživost s premiérem.

Naprosto férové by bylo, kdyby poslanec Babiš, jako zdatný ekonom, vyčíslil náklady na čas, po který svými nic neřešícími výlevy blokoval sněmovnu.

Aby všichni jeho voliči věděli co volí, pokud jsou schopni o něčem takovém přemýšlet.

Nezbývá nic jiného, než mazat lidem med kolem úst, když už si nemálo sami přidali.

Volby jsou na dohled a pak se už na to zase nějak zapomene. Po volbách přijdou jiní, kteří teď toho medu mažou větší kopce a je jedno, že naše země nevzkvétá a vzkvétat dlouho nebude.

Komunistů se nelze zbavit. Stále se rodí noví a noví. Být komunistou je záležitostí mentálního nastavení se znaky psychiatrické diagnózy, ať se člověk otevřeně ke komunismu hlásí či nikoliv.

Komunisté zde vždy byli a i nadále budou. Záleží jen zbývající části společnosti, aby jich bylo co nejméně.

V politice přece nejde o práci, ale o vliv, který generuje byznis a prachy.

Začátek útoku na muzeum je nutné načasovat na dobu, kdy půjde zase náhodou kolem i pan Ševčík. Pak se snad celá akce podaří.

V diskuzi o zateplování budov stále chybí soudnost při navrhování zateplení zejména starších budov z období na přelomu 19. a 20 století až do poloviny 20.st., kdy je zcela barbarsky bezohledně zlikvidována velmi kvalitní fasáda se štukovou výzdobou a budova je polepena zateplovacím systémem, jehož trvanlivost se odhaduje asi na 30 let.

Je otázka, zda dílčí energetická úspora vyváží nezvratnou škodu při likvidaci architektonické hodnoty budovy ve veřejném prostoru.

Pan Klus sám říká, že „Jsem přece jen dojmolog, který něco cítí a chce to vyjádřit. Necítím se adekvátně k tomu, abych někde vystupoval jako člověk, který se v tom vyzná", přesto tak vystupuje, místo toho, aby se věnoval své práci a pak se diví, že byl oprávněně označen tak jak ho označil člověk, který se v tom skutečně vyzná, protože je to jeho práce!

Doufejme, že soud to vyhodnotí stejně a dá za pravdu panu Mikuleckému.

Každý, kdo prošel byť jen základním vzděláním, má právo číst a přemýšlet o tom, co čte.

Ne každý je však takového přemýšlení schopen.

Máte pravdu v tom, že "každá doba má své klady a zápory", elementární morální zásady jsou však pouze jedny, což se promítá i do srovnání prezidentů Havla a Zemana.

Havel byl přijat v americkém kongresu a za svůj projev sklidil potlesk ve stoje.

Zeman byl přijat v Kremlu a jeho poznámka o likvidaci novinářů byla celosvětovou ostudou.

Toť vše!

Vypadá to na první velký úspěch pirátů:

Janka Michailidu a její kamarádi, soudruzi a soudružky, opustili stranu, aby se už konečně mohli plně realizovat v řadách čistokrevných komunistů.

Co se tedy skutečně zřítilo?

Nadpis píše o zříceném stropu, v článku se dále píše o zříceném podhledu stropní konstrukce a pak zase o zříceném stropu.

Autor článku v tom má skutečný guláš.

Z velmi pestrých diskuzních reakcí je zcela zřejmé, že diskutované téma je tématem, které se týká naprosto každého člověka. Je rovněž tématem. o kterém se v minulosti zcela otevřeně téměř nikdy nemluvilo. Neexistuje žádný důvod o lidské sexualitě otevřeně a kultivovaně hovořit.

K počátečním pochybnostem paní Bartošové bych jen dodal, aby se nenechala odradit a svůj názor na svojí práci si nenechala nikým brát.

Před delší dobou jsem přestal chodit do zaměstnání a začal jsem pracovat, i když to nebylo vůbec lehké. Dnes vím, že to byla cesta správná. Nechť se paní Bartošové ve své práci daří.

To, že umírají civilisté u muničních skladů a odpalovacích zařízení, ze kterých se po celá desetiletí odpalují rakety na civilní cíle v Izraeli, je smutné. Je to však záměr, na kterém teroristé z Libanonu a Gazy nehodlají nic měnit.

Bohužel.

Skoro by se dalo říci, že již po výstřelu Aurory v roce 1917.

Michale, já jsem tu dobu zažil a mohu potvrdit, že článek téměř přesně popisuje tehdejší poměry zejména na základní škole, kde se v předmětech jako je dějepis, občanská výchova a branná výchova hlásaly dost nehorázné bludy. Po skončení základní školy jsem místo na střední školu byl nucen nastoupit do učení, protože mojí matku komunisti vyhodili ze zaměstnání když při prověrkách v roce 1969 odsoudila vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

"Studium" na učňáku bylo velmi zajímavou zkušeností. Dějepis, češtinu a matematiku nás učili profesoři vyhození z místního gymnázia, které potkal podobný osud, jako mojí matku. Po roce na učňáku, jsem celkem bez problému, jako člověk s dělnickým původem a kladným doporučením od zmíněných profesorů, přešel na střední školu a po maturitě na technickou univerzitu, kde jsem promoval v roce 1984.

"Děti pocházely z rodin, kterým západní propaganda nevymyla mozky,“ ale Rusům a jejich propagandě se to dokonale povedlo.

Jinak to vysvětlit nelze.

V té době jsem žil a nevím, co myslíte tvrzením, že jsme byli soběstační. Možná tak ve výrobě omezeného sortimentu nejzákladnějších potravin. Maso bylo jen pro známé nebo za příplatek, stejně jako zelenina a ovoce. Banány a pomeranče jen před Vánocemi, toaletní papír v jednu dobu nebyl vůbec. Tak by se dalo pokračovat velmi dlouhým seznamem dalšího, zcela běžného spotřebního zboží.

Opravdu je to ta doba, o které nejen Vy, ale i významná část neorientovaných lidí tolik touží a chtěli by se k tomu zmaru vrátit?

Konečně si lidovci začínají uvědomovat, že s lidovým vyprávěčem Čunkem to není žádná výhra a zřejmě si pamatují, k jakým výsledkům Čunek lidovce přivedl za jeho předsednictví. On to již zapomněl, proto na předsedu opět kandidoval.

Do volebních preferencí lidovců se promítají preference celé republiky a ne jenom preference Zlína, kde ho mají skoro všichni rádi.

Vůbec nerozumím nářkům nad přijetím zákona o zákazu provozu starých kotlů. Každý, kdo žije na vesnici ví, že ve starých kotlích kdekdo pálil kdeco a venku se nedalo dýchat.

Za přijmutí toto zákona buďme rádi!

Říkám to, jako jeden z těch, který se musel tomuto zákonu podřídit.