S umíněnými dětmi, evidentně zvyklými si všechno vyvztekat a vyřvat, se setkáváme dnes a denně. To ale samozřejmě není chyba těch dětí, ale výchovy od jejich rodičů. V tomhle konkrétním případě jsou rodiče vzteklé holčičky na facku hned dvakrát - nejen za to, jak svého potomka vychovali, ale taky za to, že ještě osočují člověka, který neustoupil neurvalému nátlaku.
"Na záhadnosti celé události přidala také skutečnost, že spolu s vodou zmizelo i všechno, co ve vodě žilo." Ano, to je na celé věci to nejzáhadnější - člověk by čekal, že se ryby i vodní havěť něčeho chytnou, aby je to nevzalo s sebou, ale ony to za záhadných důvodů neudělaly. Možná spáchaly hromadnou sebevraždu.
Je příznačné, že autor svůj článek uveřejnil zrovna v těchto dnech, protože paralela mezi roky 1618 a 1968 je zřejmá - kdo je ochoten držet hubu a krok, tomu je houby zle, za rekatolizace stejně jako za normalizace. Trpět kvůli ztrátě víry nebo ideálů může jen beznadějný blázen - tak nějak jste to myslel, viďte, pane autore...
Házet do jednoho pytle exhibicionisty a frotéry s lidmi, kteří se jen na někoho podívají, mi připadá naprosto šílené, stejně jako se mi šílený poslední dobou zdá celý svět okolo nás. Už se nám bude nakazovat i to, kam se smíme nebo nesmíme dívat? Budu muset při chůzi městem zběsile těkat očima, abych nedejbože neulpěl pohledem na nějaké ženě a nezpůsobil jí tím celoživotní trauma? A nebudu nakonec ve finále pranýřován za to, že čumím jen po chlapech? Budou jednou lidé tak uvědomělí, že se budou seznamovat výhradně po hmatu? Ano, uznávám - trochu přeháním, já jsem s tím přeháněním ale nezačal...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Denacifikace je holt denacifikace.
1 odpověď