Za celou dobu, co vlastním řidičák, jsem nikdy nekoupil úplně nové auto. Prvním strojem byla Jawa Pionýr, kterou mi půjčil strýc, a já na ní víc kiláků odstrkal, než najezdil. Ale jakmile jsem se dostal k autům, bylo to jiné kafe. Proč jsem si tedy nikdy žádné nové nedopřál? Je to jednoduché. Lákal mě luxus za rozumnou cenu. Ale byly ty ojetiny vážně taková radost, nebo spíš záležitost na draka?