Byly jsme tam před několika lety s dcerou. Jelikož pršelo, šly jsme na vyhlídku samy. Dcera mě cestou do kopce lehce proklínala 🙂 Ale když jsme došly nahoru, mračna se začala protrhávat, vyjasnilo se a před námi se otevřel nádherný výhled dolů, byl to neuvěřitelný zážitek, na který dodnes vzpomínáme.
Z pozice člověka, který se nikdy nestaral o politiku, vám napíšu, že se nám žilo dobře. Ano, nebylo tolik zboží jako na západě, a nemohli jsme cestovat, kam jsme chtěli. Ale i tak jsme měli svoje záliby, chodili do přírody nebo jezdili tam, kam to bylo možné, a kdo chtěl, ten si toho vyžití našel až až. Nechci tu polemizovat o všem, co se nemohlo, na druhou stranu nebyly ulice plné pochybných existencí, věděli jsme, že po skončení studia najdeme práci, a i bydlení bylo dostupné, i když třebas ne okamžitě a hned. Dneska je spousta možností, ale zase na ně velké procento lidí nedosáhne. Je to jako srovnávat hrušky s jablky.
Taky mám celoživotní zkušenost s bydlením v malém bytě, i když ne až tolik malém. Tak budu držet palce. Je dobré, že jsou místnosti vysoké a že se tam dá udělat spací patro. Ten dvorek je taky super. A záložní plán je fajn - když to nepůjde, můžou se odstěhovat zpátky do nájmu, byt pronajímat, a rodiče budou mít jednou svoje, až se kluci osamostatní.
Každý by si především měl uvědomit, že je štěstí, když má s kým trávit svátky, a že pro něj někdo chystá dárek. Já mám radost z každého dárku, protože věřím, že je od srdce. Ale holt někomu není lehké se zavděčit. Babičku omlouvá, že to pro ni byly první Vánoce bez manžela, asi to na ní dolehlo. Ale příště bych se jí radši rovnou zeptala, co by jí potěšilo.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
O tom jsem ještě nikdy neslyšela. Představuju si, jak tam nahoře asi spal. Neuvěřitelné 🙂
1 odpověď