Ty joo Terezko,zažila jsem se sestrou úplně stejný příběh.Naši nás odvezli do ozdravovny v Jetřichovicích ,také na dva měsíce.Mě bylo osm a sestře pět let, ta tam byla ve školce a všechny děti v té školce měli stejné oblečení.Já měla své z domova.Bylo to tam strašné,sestra hodně plakala a já jsem měla dovoleno s ní být jen na krátkou chvíli, ani venku před budovou nám nedovolili být spolu.Řekla bych že to byla spíš polepšovna než ozdravovna.Nedávno jsem se ocitla s manželem na výletě na Márinu vyhlídku a najednou koukám a šli jsme přesně kolem té budovy která je dnes v hrozném stavu, úplně se mi to vše vrátilo a tekli mi slzy při vzpomínce na časy strávené v téhle budově.Nás tenkrát aspon naši přijeli jednou navštívit,a občas přišel i balíček.Takže Vás chápu že tohle je opravdu trauma .
Je to pěkná blbost ,každý malý dítě sedící v košíku žvejká rohlík a já kuličku hroznového vína taky občas ochutnám ,A někdy než dojedu ke kase tak vypiju vodu kterou mi pak inkasujou prázdnou ,hlavně v létě, když mám žízen, prostě se napiju, co jako ,myslím že se tím nedopouštím nějaké krádeže,až na to víno ,chápu kdyby to udělal každej .blabla nedělám to furt ok ,tak do mě přeji krásný den.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To musí být strašné peklo,asi bych nechtěla žít,kdybych musela jen ležet a komunikovat očima ,být odkázaná na pomoc se vším .Musí to být těžké ale nedokázala bych se 11 let dívat na jeho utrpení.Nechala bych ho odejít at už má navždy klid,a ted do mě jak jsem krutá.Tak to prostě mám já.
1 odpověď