Že je zálohování plechovek a plast. lahví pitomost ví většina z nás. Bude to další zbytečný výdaj, tak jako předělávání strojů na výrobu plastových lahví na neoddělitelná víčka. Myslím, že peníze, které toto "zachraňování" planety budou stát, by se mohly využít smysluplněji. Pohybuji se hodně v přírodě a musím konstatovat, že sice tam občas nějakou tu plechovku či plast. lahev "potkám", ale v mnohem větším množství tam vídám prázdné obaly od různých pochutin či od jídel z rychlých občerstvení. Pro planetu by bylo zcela jistě přínosnější se zaměřit na velikosti obalů. Kdyby se směly dávat obaly max. o 5% přesahující velikost obsahu, to by se produkce odpadků zmenšila cca o polovinu, nehledě na to, že i přeprava zboží by byla ekonomičtější než nyní, kdy se převáží většinou vzduch v poloprázdném obalu. Například bramborové chipsy - půl pytlíku chipsů, půl vzduchu, křupky - tam je to o čtvrtinu lepší, prací prášky v krabicích - 25% prázdného prostoru, atd.. Myslím, že jsme papežštější než papež. V létě na dovolené v Řecku v hotelu bylo vše v plastech - pivo, víno, limonády, zmrzlina,...Takže je to na nás. Česko určitě zachrání zálohováním planetu.
Jasně. Zrušit a budovy rozprodat. aby si měli pohlaváři z čeho platit své odměny. Tak jako to bylo po revoluci se školkami a jeslemi. Dnes nejsou děti kam dát a to se jich rodí málo. "Naštěstí" vláda dělá vše pro to, aby nehrozil baby boom, tudíž nedostatek školek a jeslí se nemusí řešit a tím pádem ani porodnice nebudou potřeba.
Nemohu tvrdit, že byly za socialismu uzeniny kvalitnější - nikdy jsem nedělala jejich analýzu, abych je porovnala s dnešními výrobky. Každopádně byly chutnější. Vím jen, že tenkrát neexistovalo tolik "přísad" ( éček ). Buřty se při pečení nad ohýnkem nesmrskávaly, obyčejný kabanos s čerstvým rohlíkem byl chutnější než současná šunka, ze které kape voda a ten hnus kterým je napuštěna. Uzeniny některých značek jsou téměř nepoživatelné.
Proč tak hloupé a nesmyslné řešení? To mají IQ tykve? Když už dítě nechtějí, mohou využít legální možnosti, kterými neohrozí život dítěte ani svou svobodu. Je spousta lidí, kteří by se rádi a s láskou o dítě postarali. Omluvitelné může být, že dítě ta žena nechtěla ať už s důvodů sociálních či osobních, ale je NEOMLUVITELNÉ, že dítěti nedala šanci na šťastný život v jiné rodině.
Já mám o eutanázii v Kanadě trochu jinou informaci od svých blízkých, kteří tam žijí a jeden z nich ji zjara podstoupil. Taková je i má představa o důstojném odchodu ve stadiu, kdy není naděje na zlepšení stavu. Ale v naší zemi by se to zcela jistě nevyhnulo zneužívání. Nevěřím, že by to naši politici dokázali ošetřit tak, aby se to nedalo zneužít.
Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Mám dojem, že se vše dělá složitější, aby bylo nepřehledno a snadněji se z lidí vytáhlo co nejvíc peněz. Dříve to bylo jednoduché, přehledné. Pojistné bylo na každý druh vozidla jednotné, platilo se ve stejný čas, což si každý snadněji ohlídal. Nevím, proč se vše tak komplikuje. Člověk aby furt něco hlídal a v tom množství povinností stejně neuhlídá a úřední šiml bude řehtat blahem.
Levné jídlo? Tvaroh a máslo se platí pomalu zlatem, ovoce také, ořechy - o těch raději ani nemluvím. Myslím, že v současné době levné jídlo snad ani neexistuje. Jedině snad když se zadaří koupit v akci mléko za 16,90 a mouka za 12, tak krupičná kaše s malým oříškem másla lehce posypaná cukrem a skořicí, to by se dalo ještě pořídit za lacino.
Já se postarala o všechny. O babičku ( 10 let ), o manžela ( 2 roky), o tatínka (4roky), o maminku ( 6 let ) a jsem ráda, že jsem to zvládla i se svými zdrav. problémy. Neumím si představit žít s vědomím, že jsem se nepostarala. Měli jsme spolu všichni krásný vztah, žili v jedné domácnosti ( 4 generace najednou v jednom bytě ) a navzájem jsme si pomáhali dle svých možností a schopností. Ty konce byly náročné, ale stihli jsme se spolu rozloučit, povědět si o tom, jak se máme rádi a jak nám spolu bylo dobře. Kdo to nedokáže, toho však neodsuzuji, neboť to není jednoduché a každý by to nezvládl, ale neměl by své blízké nechávat napospas ( to znamená, že by měl zajistit kvalitní péči přes nějakou agenturu či domov seniorů a hlavně si ohlídat, zda tu péči vykonávají dobře ).
Paní Jiřina žije jako většina invalidních důchodců. Je to smutná realita. Vdovský důchod nepobírá ani většina vdov, které byly v invalidním důchodu, neboť jim ho vláda ze 3.stupně snížila na 2. stupeň, aby tak ztratily nárok na vdovský důchod.
I tak je na tom paní stále ještě celkem dobře. Mnozí důchodci jsou na tom ještě hůř.
Ať jdou už všichni do háje s uhlíkovou stopou. Jsme papežštější než papež. Sečtělý člověk se pozná během chvíle. Má lepší vyjadřovací schopnosti, všeobecný přehled, nedělá pravopisné chyby, neboť má pravopis vizuelně zafixovaný. Lidé čtou stále méně, komunikují přes počítače či mobily pomocí zkratek,.. Rodiče dětem nečtou pohádky, nepovídají si s nimi o nich, a tak děti neumí správně vyslovovat, nemají fantazii, která napomohla spoustě vynálezů ( např. Verne - ponorky, letadla,...) A teď už i nakladatelé dětských knih preferují knihy s minimem textu, aby prý měl čtenář knihu brzy přečtenou. Divná doba. V minulosti se knihy pálily, aby žili lidé v nevědomosti. A svádět to na uhlíkovou stopu, to je opravdu pěkná hloupost. Je to stejné jako s plasty. My máme i víčka na lahvích neoddělitelná, což dělá problémy starým či nemocným lidem, kteří mají problém lahev třeba s mlékem, znovu uzavřít - ale třeba v Řecku jsem žasla, kolik plastů se používalo v hotelu - plastové kelímky na vše - pivo, víno, limonády, voda, zmrzlina, saláty,... Šetřit planetu na úkor knih, tedy vzdělání, je hloupost.
Tak tohle je po ránu krásné čtení, které je skvělým startem do nového dne. Všichni, kteří jsou neustále s něčím nespokojeni, by si měli z tohoto sympatického bojovníka vzít příklad. Místo aby si naříkal na osud, jde si za svým cílem a svou houževnatostí překonává překážky. Moc mu fandím a přeji i nadále další úspěchy nejen ve sportu, ale i v osobním, studijním i později pracovním životě.
29
Sledujících
0
Sleduje
29
Sledujících
0
Sleduje
Moc pěkný článek. Rozsvítil mi den a dodal optimismus. Jsem ráda, že se ještě najdou lidé, kteří tak náročnou profesi dělají s radostí a láskou. Pro klienta je to to nejlepší, když vycítí, že se o něho někdo stará rád. Je to stále ještě velice podhodnocovaná profese, která by si zasloužila větší ocenění. Starala jsem se o seniory od maturity a byť mám nyní následky ( zničená záda a podprůměrný důchod), nelituji toho. Přála bych všem těm, kteří pečují o seniory či postižené lidi, aby se o ně až zestárnou, postarali také tak hodní a obětaví lidé.